Stanovisko České konference rektorů k „Návrhu reformy výzkumu, vývoje a inovací v Česk ****************************************************************************************** * Stanovisko České konference rektorů k „Návrhu reformy výzkumu, vývoje a inovací v České ****************************************************************************************** (datován 8. února 2008 č.j. 02245/08-RVV) I. Česká konference rektorů vítá úmysl omezit až zrušit poskytování veřejných prostředků urče institucím, které konzistentně nejsou schopny doložit výsledky kvalifikovatelné jako výsle poskytovatelům, kteří takové instituce financují), a to ve prospěch těch institucí (resp. kteří konzistentně kvalitní vědecké výsledky vykazují. ČKR rovněž v principu vítá úmysl po parametry ve financování VaV, i když důrazně upozorňuje, že nezbytná a z hlediska dosažení kvantifikace množství a významu výsledků je vzhledem k enormní heterogenitě typů výstupů m mimořádně obtížná a v předloženém materiálu nedostatečně řešená. II. Česká konference rektorů uvádí k návrhu následující zásadní připomínky (dále též viz část stanoviska): 1. Jasně deklarovaným cílem reformy musí být příprava podmínek pro závazné razantní zvýšen výdajů na VaV, mimo jiné i v zájmu dosažení cílů Lisabonské strategie. Reforma se zabývá v kompetencí a změnou pravidel financování a zcela pomíjí klíčovou skutečnost, že všechny ze znalostní ekonomiku budují skutečně a nikoliv jen proklamacemi, to dělají především masivn financováním VaV, za kterým současný stav v ČR významně zaostává. Materiál naopak výslovně reforma nezvýší výdaje na VaV (poslední věta Předkládací zprávy). 2. Návrh nepostihuje zásadní, správně identifikovaný problém inovačního procesu v ČR, tj. kapacitu českého průmyslu. Materiál správně identifikuje jako jednu z hlavních příčin současné nepříznivé situace v o likvidaci průmyslového VaV v českých podnicích v devadesátých letech (Důvodová zpráva ad 2 tohoto vývoje však navržená reforma dostatečně nereflektuje. Je iluzorní, že by tuto situa podstatněji ovlivnit zvýšení počtu členů RVV z řad zástupců průmyslu nebo používání státní zvyšování ekonomického přínosu patentů. Za praktické neexistence průmyslového VaV je i otázkou, které instituce bude nově založená agentura vlastně podporovat. S tím úzce souvisí další v materiálu správně identifikovaný p že ekonomický přínos z projektů VaV realizovaných v ČR typicky profitují subjekty v jiných zpráva ad 2). To zcela názorně ilustruje, že problém z hlediska dopadu VaV na ekonomiku ČR straně schopnosti ekonomicky využitelné know-how generovat, nýbrž spíše ve schopnosti ho v pružně a efektivně absorbovat, rozvinout, realizovat a úspěšně uvést na trh. Ani tento ese není v materiálu řešen. 3. Reforma veřejného financování VaV se musí výslovně přihlásit k principu, že veřejné fin musí směřovat prioritně k základnímu výzkumu, protože ten svou podstatou nemůže být (v drt financován ze soukromých zdrojů a přitom vytváří celospolečenskou základnu, bez níž meziná konkurenceschopný aplikovaný výzkum, vývoj a inovace nejsou možné. Jakkoliv je zcela pochopitelný důraz na inovační aspekt VaV (vzhledem k jeho nynější relat srovnání s jinými VaV aktivitami) – byť zde reforma se skutečně dlouhodobě efektivním řeše (viz výše) – je nepřijatelné, aby se reforma veřejného financování VaV výslovně nehlásila že veřejné financování musí směřovat prioritně k základnímu výzkumu, protože svou podstato (v drtivé většině) financován ze soukromých zdrojů a přitom vytváří celospolečenskou zákla mezinárodně konkurenceschopný aplikovaný výzkum, vývoj a inovace nejsou možné. Naopak inov vedoucí vývoj, příp. i část aplikovaného výzkumu, jednoznačně směřují k zvyšování zisku je soukromých subjektů. Jejich podpora z veřejných prostředků by tedy měla mít spíše charakte stimulace veřejností požadovaných nových směrů, nikoliv charakter stálých systémových subv v předloženém materiálu.   Prioritní úlohou státu je identifikace a minimalizace oblastí s tzv. tržním selháním. Tr rozumí situace, kdy výsledek působení tržních sil vede k inferiorní alokaci zdrojů. Typick základní výzkum. Jeho výsledky obvykle nevedou k přímým ziskům – a jak autoři, tak investo dostatečný soukromý efekt. Investice je příliš nejistá a nemá tak zajímavou návratnost. Př společnost může (často mnohem později) díky těmto výsledkům rozvíjet rychleji a bohatnout. však nemůže být kvůli tržnímu selhání dostatečně financována soukromými zdroji a zásadní r veřejné financování. Čím více se vzdalujeme od vědy přes vývoj k inovacím, tím je tento ef Dobrý patent či inovace znamenají velké zisky, špatné nulový další příjem. Patenty a inova ekonomický efekt pro firmu, která takové aktivity financuje, a role státu přestává být důl za roli státu nepovažujeme financovaní neuplatněných patentů). V inovacích může být veřejn dokonce až kontraproduktivní, neboť existuje i přirozená snaha soukromého sektoru přenést na stát, zatímco případné zisky zůstanou v rukou soukromého investora. 4. Návrh neobsahuje bližší vymezení postupu  budoucího dělení veřejné podpory na instituci část a dělení účelové části mezi GAČR a TAČR, ani vymezení odpovědnosti za tato rozhodnutí 5. Návrh musí garantovat, aby kritéria aplikovaného výzkumu (TAČR) umožňovala podporu proj společenských věd. 6. Návrh opomíjí nebo pouze velmi nejasně zmiňuje otázku budoucího financování již schvále rokem 2011) projektů aplikovaného výzkumu. 7. Navrhované výjimky z obecného pravidla redukce rozpočtových kapitol a z povinnosti souk spolufinancování aplikovaného výzkumu nejsou adekvátně zdůvodněny (ad 3.2 a dále např. 3.3 4.2.2, 6.1.4). 8. Zachování možnosti 100% veřejného financování projektů aplikovaného výzkumu ve zdravotn v souhrnné hodnotě minimálně ve výši dosud přidělované prostřednictvím IGA MZ), je nezbytn V opačném případě hrozí kolaps aplikovaného výzkumu ve zdravotnictví s dalekosáhlými (i ek důsledky na rozvoj zdravotní péče v ČR. Materiál tuto nutnost nijak negarantuje, naopak. Pro podporu aplikovaného výzkumu ve zdravotnictví je nutná výjimka z povinnosti soukromého spolufinancování. Část aplikovaného výzkumu ve zdravotnictví ovšem může být zaměřena na vý farmak, a zde je požadavek soukromého spolufinancování vcelku na místě. Je však nutno se v zdůraznit, že v případě, že takový výzkum zahrnuje studii na lidech, hrozí při soukromém s vážné nebezpečí, že důležité informace, získané díky osobní obětavosti dobrovolníků vystav studii riziku nebo diskomfortu, nebudou publikovány kvůli konfliktu s obchodními zájmy spo partnerů. Jakkoliv lze riziko tohoto nebezpečí v řadě případů omezit (v závislosti na vstř spolufinancujícího partnera), je důležité, aby se neuzavírala možnost 100% financování z v Druhý zásadní důvod pro zachování možnosti 100% veřejného financování aplikovaného výzkumu spočívá v tom, že aplikací v medicíně není v řadě případů konkrétní komerční produkt, nýbr posun léčebně preventivní péče v zemi. Dobrými příklady pro ilustraci jsou granty, které u transplantací jednotlivých orgánů, díky nimž je dnes ČR transplantační velmocí. Z této prá nevzchází mnoho špičkových publikací (oprávněně to není jejím cílem) ani komerčně úspěšný služba, ale je zcela jistě v prioritním veřejném zájmu. Ve svém komplexním dopadu vede i k pozitivním efektům pro ekonomiku a život společnosti (kratší doba hospitalizace, snižování morbidity a mortality, zlepšení kvality života,...). V ČR nejsou známy firmy podnikající ve zdravotnictví, které by podstatnou měrou financoval výzkum, i když jim to legislativa umožňuje. Z hlediska zdravotnického VaV je ostatně problematické i institucionální financování, v ně hodnotu mají získané patenty. Ve zdravotnictví není u většiny nových poznatků možná patent jí legislativa evropská, světová i samotný legislativní rámec v ČR). Je třeba zdůraznit, že klinický výzkum patří podle standardně světově uznávaných kritérií RVV) do trojice mezinárodně nejúspěšnějších oborů VaV v ČR. Navrhovaná změna přinese vážná dopadem na rozvoj i na samotnou existenci aplikovaného výzkumu ve zdravotnictví. Přitom te podmiňuje výuku magisterských a doktorských programů ve zdravotnictví v moderním smyslu, a udržitelnost kvality zdravotnické péče. Z mezinárodních studií provedených v řadě oborů vy nemocnost i úmrtnost na řadu nemocí, například na leukémie, karcinom prsu či plic, akutní či komplikace diabetu je významně nižší, pokud jsou diagnostické a léčebné výkony konány n s kvalitním lékařským výzkumem. Lékařská pracoviště univerzit se zásadně podílejí na tom, nejnižší novorozeneckou úmrtnost na světě, dále úmrtnost na akutní infarkt myokardu klesla deset let téměř o deset procent, v posledních patnácti letech se staly prakticky vyléčitel nemoci jako některé formy dětských leukemií, Hodgkinský lymfom, a že patříme i v léčbě dia uznávaným zemím. Také díky tomu se prodloužila délka života českých mužů a žen za poslední let o neuvěřitelných 6 – 7 let. Klinický výzkum s navazující klinickou praxí tak přispívá zlepšení života českých občanů. S touto zásadní hodnotou z hlediska života celé společnost hazardovat.   9. Prostředky poskytované formou tzv. „specifického výzkumu“ musí být zachovány jako součá institucionálního financování veřejných vysokých škol a jejich výše by měla být minimálně Zrušení stávající formy specifického výzkumu je kategoricky nepřijatelné. Převedení podpory výzkumu bezprostředně spojeného se vzděláváním, na němž se podílejí stud z institucionální na účelovou formu jde zcela proti všem současným trendům terciárního vzd rozvinutém (i rozvíjejícím se) světě. Zjevně implicitně vychází z předpokladu (a zpětně vy kdy vědecká práce spojená se vzděláváním je jakýmsi neobligatorním přídavkem terciárního v předpokládá, že by např. mohl existovat stav, kdy je VŠ v řádném akreditačním procesu shle udělení akreditace zejména magisterských a doktorských studijní programů, a přitom není Gr shledána hodnou udělení veřejné podpory vědecké práce s takovým vzděláváním spojené. V tom rozpor, protože  do jisté míry už bakalářské, ale rozhodně magisterské a doktorské vzděláv jednoznačného mezinárodního konsensu být inherentně spojeno s výzkumnou prací. Ověření sch zajistit je podstatou akreditační procedury. Tak, jako získání akreditace zakládá pro VVŠ příspěvku ze státního rozpočtu na výukové aktivity, musí zakládat i nárok na příspěvek na vědecké práce, která je součástí daného studijního programu. Prostředky nyní poskytované f „specifického výzkumu“ musí být zachovány (a rozvíjeny) jako součást institucionálního fin činnosti VVŠ. Je zcela na místě důrazně připomenout, že specifický výzkum vznikl oddělením prostředků určených původně na vzdělávací činnost VŠ. Návrh řadí převedení podpory výzkumu bezprostředně spojeného se vzděláváním,  na němž se p studenti, z institucionální na účelovou formu mezi opatření k zajištění odborníků pro VaVa neargumentuje, proč by k tomu mělo přispět. Ve skutečnosti lze důvodně čekat spíše opačný Je třeba zdůraznit, že pro zvýšení počtu kvalitních odborníků pro VaVaI jsou podstatné nej programy, ale i kvalitní absolventi oborů magisterských, kteří už mají solidní zkušenost s Daný návrh navíc v tomto bodě jde přímo proti cíli reformy č. 1 – ve skutečnosti povede ke kontraproduktivnímu zvýšení administrativní náročnosti. Povede také k neakceptovatelnému f finanční autonomie VŠ tím, že zredukuje možnost strategického rozhodování VŠ o alokaci těc (např. na některých vysokých školách existence vnitřní grantové agentury financující stude soutěžním způsobem). Není jasné, na jakých premisách je opřena argumentace tohoto bodu v Důvodové zprávě. Jde p reformy zjednodušit systém podpory a udělat ho flexibilnějším. Světově konkurenceschopné i příjmové zdroje tímto způsobem svázané.  Nad rámec důrazného odmítnutí tohoto bodu návrhu lze uvést, že z materiálu není navíc zřej podporu měl žádat každý jednotlivý student pro svůj konkrétní projekt po dobu studia, aneb ústní informace od jednotlivých členů RVV – vzdělávající instituce pro všechny své student období. V prvním případě by účelové (=projektové) financování bylo odpovídající formou, al by obrovské zvýšení byrokratické zátěže (proti cílům reformy). Navíc je obtížně představit např. magisterští studenti za 2 roky svého studia mohli připravit projekt, čekat na jeho v udělení grantu a odvést za něj smysluplnou práci. Pro alternativu, kdy by prostředky dostá instituce, je projektové financování nevhodné, jedná se o zcela typicky průběžnou, trvalou nenaplňuje žádné určující znaky projektu a naopak patří k jádru stálé činnosti instituce a měla zásadně být financována institucionálně.  10. Navržený mechanismus institucionálního financování bude v dlouhodobém horizontu znamen celých vědních oborů. Tento mechanismus je též neakceptovatelný bez současného předložení korektní, profesionálně zpracované a v mezinárodním měřítku obhajitelné metodiky hodnocení a vývoje Navržený mechanismus institucionálního financování je ve skutečnosti založen na pozitivní a vzhledem k relativnímu posuzování institucí mezi sebou  povede posléze k eliminaci všech institucí kromě jediné nejlepší (prakticky maximálně několika velmi málo nejlepších). I kd extrémní výsledek byl tlumen zásahy podle 3.2. odst. 1 (což rozhodně není ideální způsob k hrozí likvidace celých vědních oborů, které (zčásti v důsledku inherentní nedokonalosti kv hodnocení) sice třeba nejsou v ČR nejšpičkovější, ale ještě jsou dostatečně kvalitní, s rů potenciálem a významem pro jejich provozování v ČR. K posouzení by každopádně mělo být pře namodelování budoucího chování systému. 11. Není zřejmý normativní význam a důsledky textu za označením jednotlivých rozpočtových 4.2.2.2 a 3). Zásadní pochybnosti plynou např. ze skutečnosti, že se v písmenu a)  hovoří veřejných vysokých školách. 12.  Možnost úpravy rozdělení prostředků v rámci rezortů by měla být relativně omezena. Je představitelné, aby překročila hranici 20% (Ad 3.2 odst. 1 a 5). 13. Výrazné posílení pravomocí Rady vlády pro výzkum a vývoj, její institucionalizace a na jsou nepřijatelné (Ad 4.1.1). Jedním z podstatných aspektů reformy je institucionalizace a výrazné posílení pravomocí RV lze považovat navrhované rozšíření působnosti na oblast inovací. Navrhované změny ale zása z expertního poradního orgánu vlády na exekutivní orgán státní moci, v některých aspektech úrovni ministerstva. Užitečnost této změny ve prospěch splnění cílů reformy není adekvátně otázky zejména vyvolává reformou nastolená absence nezávislého expertního poradního orgánu facto přestane být). S tím úzce souvisí i v návrhu neřešená otázka jmenování a odvolání čl s tím také z materiálu zřejmý výrazný nárůst jejího aparátu a dramatické navýšení (už dnes zátěže členů rady. To vyvolává otázku složení rady – pravděpodobně bude muset jít o  praco výhradně se věnující jen činnosti rady. Nepůjde tedy a aktivní vědce, resp. představitele s VaV spolupracujících institucí. Nebude možné, aby nadále šlo o čestnou funkci bez osobní Právní subjektivita rady včetně jejího ilustrativně zmíněného typu vzbuzuje vzhledem k abs řešení zásadní pochybnosti. Problematické je i navrhované složení rady v tom smyslu, že by dále kleslo zastoupení akti výzkumníků a představitelů jejich institucí. Naopak výrazné zastoupení představitelů průmy otázky v kontextu materiálem uváděné absence průmyslového výzkumu. Navrhujeme např. ke zvá vzhledem ke specifikům a celospolečenským dopadům mezinárodně úspěšného klinického výzkumu povinně zastoupen tento obor. Navíc lze konstatovat, že návrh neobsahuje bližší specifikaci a důvod vzniku „reprezentace VaV“, resp. „Asociace výzkumných organizací“ (přičemž tyto dva zřetelně velmi odlišné pojm způsobem, který implikuje jejich vzájemnou alespoň částečnou zaměnitelnost). S jejich usta nelze bez dalšího souhlasit. 14. Projekty by měly být zásadně hodnoceny výlučně podle kvality, nikoliv preferovány podl podnikatelského subjektu nebo podle velikosti týmu anebo podle věkového složení (Ad 6.2. o V některých oborech by bylo vědecky nesmyslné administrativně vylučovat možnost financovat jednotlivců. Případné problémy uváděné v důvodové zprávě by měli řešit příslušní poskytova jde proti úmyslu reformy zpružnit podporu VaV. Jde i proti současným úspěšným evropským pr program Ideas 7. rámcového programu EU, který financuje právě excelentní jednotlivce. I př a jednotlivců samozřejmě nelze vyloučit jejich instituce, protože jinak by docházelo k pop nebo osob, které za ně nesou přímou odpovědnost. Formulace v odst. 2 navíc znevýhodňuje sp územně-správními celky. Z prostředků VaV by měl být přednostně podporován tzv. "investigator-driven frontier resea jednotlivými týmy na světové úrovni, kde excelence  odpovídá kriteriím stanoveným ve Speci programech Rámcových programů. Tím bude umožněna identifikace nových možností a směrů výzk výzkumnými týmy. V návrhu chybí reflexe významné části  7. RP zaměřené na tzv. investigator-driven frontier viz část IDEAS 7. RP. Využití výsledků  excellence pro inovace (cil (3) Reformy) je u zákl dlouhodobý proces. Předepsání obecného zajištění vazeb na aplikační sféru tak, jak je form odstavci 5.1 prakticky zlikviduje podstatnou část excelence, kde podobné zajištění vazeb n a v důsledku znemožní výzkum zaměřující se na tzv. ground-breaking výsledky. Centra excele infrastruktura nemohou obsáhnout veškerou excelenci. Omezení pouze na bezprostředně aplika aplikační sféru vázaný výzkum přinese v dlouhodobé perspektivě zásadní ekonomické ztráty. Podobně nelze zavádět podmínku povinného podílu pracovníků do 35 let. Jde proti cíli zpruž Zkušenosti s podobnými administrativními věkovými omezeními nejsou dobré. I zde platí, že pro posuzování projektů musí být kvalita a nikoliv věkové složení řešitelského týmu. 15.  Kompletní část 7.2. materiálu týkající se výhradně avizované přípravy potenciálního n o terciárním vzdělávání není kompetenčně v příslušnosti navrhovatele. Tato část musí být v odpovídající části Důvodové zprávy; iniciativu zde, při dodržení zákonných procesních post Ministerstvo školství. 16. Návrh reformy opomíjí státní vysoké školy, pro které je oblast výzkumu, vývoje a inova celém textu by mělo být důsledně hovořeno o „veřejných a státních vysokých školách“. 17. Jakkoliv pojem „ výzkumné univerzity“ resp. „výzkumné fakulty“ není v ČR definován, tv takové instituce v ČR chybějí, je při jakémkoliv rozumném vymezení nutno odmítnout. Stejně důrazně ohradit vůči tvrzení o nepřipravenosti systému řízení vysokých škol na jejich samo právnických osob, či tvrzení o  absenci jejich odpovědnosti za přijatá rozhodnutí a jejich viz Důvodová zpráva, ad 7). 18. Důvodová zpráva obsahuje mnohá další nedoložená, paušalizující či dokonce zjevně nepra která pro krátkost termínu pro připomínky nelze jednotlivě rozporovat. III. Česká konference rektorů uvádí k návrhu následující dílčí připomínky (vzhledem ke krátkost pouze o demonstrativní výčet): a) Materiál konstatuje poměrně malou úspěšnost ČR v rámcových programech EU, opomíjí však důležitých faktorů tohoto stavu, totiž administrativní svázanost potenciálních řešitelů s financování. V situaci, kdy výzkumné záměry, výzkumná centra apod. striktně vyžadují konkr fixních osob určité kvalifikace a věku, je přesun klíčových kapacit k nově vypsaným výzvám programů mimořádně obtížný a z hlediska výzkumníků i jejich institucí je tato podmínka pot kontraproduktivní. Navrhované uspořádání institucionálního financování sice není inherentn s uvolněním tohoto stavu, ale vhodné by bylo výslovné ustanovení o volnosti institucí v za získanými institucionálními prostředky, včetně pružnosti pracovních úvazků. b) Zásadním aspektem navrhované změny je algoritmus přepočtu různých typů vědeckých výsled institucionálního financování. I když to materiál výslovně neuvádí, lze předpokládat, že p bude nějaká další iterace současné metodiky RVV pro hodnocení VaV. Reformu je ovšem nemožn zhodnotit bez uvedení podstatných parametrů tohoto algoritmu. Jakkoliv je třeba pozitivně dosavadní úsilí věnované optimalizaci této metodiky ze strany RVV, přetrvávají otazníky oh s mezinárodně relevantními hodnoceními, zejména v oblasti společenských a humanitních věd relativním nadhodnocení patentů (zejména českých) bez ohledu na jejich reálné ekonomické u ostatně bývá netriviální funkcí času (Ad 3.2:). c) Zachování funkce zřizovatelů VŠ je pojmově vyloučeno v případě veřejných VŠ - ty jsou z zákonem. Text implikuje možnost jiných subjektů získat institucionální podporu z veřejných prostřednictvím zřizovatelů soukromých VŠ. Smysl takového postupu a jeho mechanismus je zc (zejména píše-li se o „zachování“ takové možnosti – ta v současnosti neexistuje) - Ad 3.2 d) Argumentace v důvodové zprávě o rozdělování prostředků na vzdělávací činnost je nepravd nepříslušná (ad 7). e) Používaná terminologie „branně-bezpečnostní VaV“ je chybná, správně jde o dvě oblasti, výzkum“ a „bezpečnostní výzkum“; současně je nutné upravit počet průřezových oblastí (úvod bodě 3.3.2 je v bodě 1 na místě uvést též Ministerstvo obrany a Univerzitu obrany. IV.             Vedle výše uvedených zásadních připomínek Česká konference rektorů uvádí násle připomínky (viz níže), které doplňují předchozí část nebo jiným způsobem detailněji ilustr předloženého návrhu Důvodem tohoto řazení připomínek je též extrémně krátká lhůta pro zpra k tak zásadnímu dokumentu. Délka této lhůty hraničí s popřením významu a smysluplnosti při řízení jako takového. Obecným nedostatkem materiálu jako celku je následující skutečnost: Vedle základních myšle reformy musí návrh obsahovat jako nedílnou součást explicitní formulaci principů příslušný řešení vedoucích k dosažení cílů, přičemž tyto mechanismy musí vycházet z kvalifikovaně pr včetně kvantitativních rozborů na základě dat o výsledcích výzkumu a vývoje, která jsou v dispozici v souborech dostatečného rozsahu. Tuto podmínku však návrh nesplňuje. Další nedostatky: 1. Nevyváženost materiálu v oblasti problematiky základního a aplikovaného výzkumu, defini výzkumu a její důsledky diskvalifikují specifické typy aplikovaného výzkumu:  oblast human společenských věd, oblast klinického lékařského výzkumu. 2. Nedostatečné zdůvodnění rozsahu působnosti a pravomocí Rady pro výzkum a vývoj, požadav složení. 3. Odvětvový výzkum: Nedostatečné zdůvodnění konkrétního výčtu rozpočtových kapitol, ohrož lékařského výzkumu absencí rozpočtové kapitoly Ministerstva zdravotnictví. 4. Absence mechanismu poskytování institucionální podpory na základě hodnocení výsledků vý absence principů relevantní metodiky alespoň kvantitativního hodnocení těchto výsledků. 5. Hodnocení výsledků výzkumu a vývoje – absence analýz vedoucích k volbě metodiky. Nevhod výběr kritérií pro hodnocení výsledků VaV jak v základním výzkumu (WOS, „pozitivní seznam uvážení oborových specifik), tak v aplikovaném výzkumu (omezení jen na patenty, realizovan certifikované metody potlačuje aplikovaný výzkum v některých oblastech – viz 1, ale i v in 6. Požadavky na Metodiku hodnocení výzkumu a vývoje, nutnost kvalifikovaných předběžných a poznatků ze zahraničních zkušeností, analýzy na základě dostupných dat z předchozích hodno 2007). 7. Podpora sdílené „velké“ infrastruktury – absence koncepce financování jejího provozu. 8. Komentáře ke změnám v zákonu o terciárním vzdělávání. 9. Terminologické nedostatky.             Tyto připomínky lze podrobněji rozvést takto: (1) Základní versus aplikovaný výzkum: (a) Implicitní potlačení důležitosti základního výzkumu oproti aplikovanému je demonstrová věnovaným v materiálu těmto typům výzkumu. Jediné změny (byť podstatné a pozitivní) týkají výzkumu spočívají ve zrušení GA AV ČR (Důvodová zpráva k Reformě, str. 24, odst.  ad 4.1.2 avizování blíže nespecifikovaných změn v GA ČR (Důvodová zpráva k Reformě, str. 24, odst.  až 4). (b) Oddělování aplikovaného výzkumu od základního: Je třeba zajistit, aby nedošlo k necitl formalistickému oddělení aplikovaného a základního výzkumu a tím ke snížení efektivity zej aplikovaného (některé formulace v materiálu ukazují, že obava z tohoto rizika je opodstatn Důvodová zpráva k Reformě, str. 15 – ad 2., str. 27 – ad 5.2 – ad 1a) a ad 1b), str. 27 – dlouholetou zkušeností, že aplikovatelné výsledky vznikají nejen či nikoli zejména cíleným výzkumem, ale spíše jako doprovodný produkt kvalitního výzkumu základního. Tím vzniká a je průmyslu o základní výzkum a vzájemně výhodnou spolupráci ve výzkumu.  (c) Definice aplikovaného výzkumu a inovačních postupů (příloha V.1) a s ní související ch aplikovaného výzkumu, jeho hodnocení (str. 9 reformy VaVaI – odst. 5.2 – 1b)), programů ap výzkumu a vymezení úlohy TAČR (str. 9 Reformy VaVaI, odst. 6.1.1) fakticky diskvalifikuje společenskovědní a klinické lékařské obory v soutěži o projekty aplikovaného výzkumu. Přit výzkum hraje důležitou roli i v těchto vědních disciplínách (psychologické studie, expertí i nadnárodní orgány, metodiky, analýzy, hodnocení, koncepce, projektování a implementace o a sociální politiky a sociální práce, klinický lékařský výzkum).  Tyto typy výzkumu nejsou ani navrhovanou definicí aplikovaného výzkum, ani definicí výzkumu základního.Jednostranno způsoby hodnocení aplikovaného  výzkumu lze interpretovat jako odraz současného složení RV (2) písm. (d)). V případě jejich aplikace v nezměněné podobě a při navrhovaném způsobu hod výzkumu a vývoje (viz níže – bod (4) a (5)) je třeba vzít v úvahu riziko nežádoucího omeze typů aplikovaného výzkumu v uvedených vědních disciplínách. (d) GAČR a TAČR: Myšlenka přidělování prostředků na výzkum cestou dvou agentur, GAČR a TAČ administrativní zefektivnění posuzování návrhů projektů, neřeší však problematiku  konstru interference základního a aplikovaného výzkumu. Podstatou je objektivní posuzování projekt rozhodování o udělování podpory. Současná GAČR, kde je (dle zkušeností členů pracovních sk prokazatelně různá úroveň hodnocení projektů v rámci různých oborových komisí, není záruko požadavku (viz též kritiku v Důvodové zprávě k Reformě,str. 24, odst. ad 4.1.2, ad 2 a ad (2) Působnost, pravomoci, složení Rady pro výzkum a vývoj                                                            (Reforma VaVaI, str. 5, odst. 4.1.1)                                                 (a) Rozšíření odpovědnosti Rady pro výzkum a vývoj na oblast inovací je samozřejmé a vyplý reformy. (b) Formulace týkající se právní subjektivity a stability (Reforma VaVaI, str. 6 – odst. 4 4, Důvodová zpráva, str. 24, ad. 4.1.1 – ad 2  a 3) neobsahují přesvědčivé zdůvodnění. Kro nereflektuje skutečnost, že podle zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů (komp je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ústředním správním orgánem pro výzkum a vý kompetenčního pravidla by musela být přímá a výslovná, nikoli nepřímá  prostřednictvím nov 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje. (c) Rada pro výzkum a vývoj je v současnosti poradním orgánem vlády. Úprava navrhovaná v R (str. 5 – odst. 4.1.1, str. 23 – odst. ad 4.1.1) včetně kompetencí týkajících se přípravy právní subjektivity, posouvá tento orgán spíše na úroveň ministerstva, což není v souladu zákonem (viz výše). Úvahy o takové změně by musely být předmětem zásadní samostatné analýz subjektivita orgánu typu Rady pro výzkum a vývoj by tvořila v českém právním řádu výjimku další správní úřady nejsou právnickými osobami, nýbrž organizačními složkami státu. (d) Představa o významném rozšíření působnosti a pravomocí uváděná v materiálu vyžaduje ne změnu personálního složení Rady pro výzkum a vývoj. Je třeba docílit toho, aby bylo propor zastoupení - oborové (současná RVV je oborově jednostranně zaměřena na technické a přírodní vědy; má místopředsedkyně 13 členů, z nichž pouze jeden je odborníkem v oblasti humanitní a společe zaměřeno na technické a technologické obory a 4 na obory přírodovědné a lékařské, 2 na obo oborová specifika velké skupiny věd – humanitních a společenských, ale i lékařských v obla klinického výzkumu – tak nemohou být respektována), - regionální (z uvedených 13 řadových členů jsou pouze 3 z mimopražských institucí), - genderové (mezi uvedenými 13 řadovými členy není žádná žena), - institucionální, zásadně však ve všech případech s požadavkem špičkové odbornosti v obla vývoje v příslušném oboru. - Navrhované složení RVV je přijatelné z hlediska podílu zástupců základního a aplikovanéh 8 členů), nelze však apriori akceptovat poloviční podíl zástupců úředních orgánů bez stejn špičkové odbornosti. Anticipace vzniku „reprezentace aplikovaného VaV ze zákona“ (Reforma odst. 4.1.1 – 2), včetně nepřiměřenosti srovnávání takové reprezentace s Českou konferencí vysokých škol, je nenáležitá. (3) Odvětvový výzkum a vývoj – rozpočtové kapitoly                                                                        (Reforma VaVaI, str. 7, odst. 4.2)                                                         (a) Myšlenku redukce počtu rozpočtových kapitol lze podpořit pouze za předpokladu, že jeji (redukovaný) výčet bude přesvědčivě zdůvodněn. Tento požadavek materiál nesplňuje. Zdůvodn ani v Důvodové zprávě. (b) Konkrétně: Není zdůvodněna ani existence rozpočtové kapitoly pro výzkum národní identi rozdíl například od MZe), ani neexistence rozpočtové kapitoly pro aplikovaný lékařský výzk zdravotnictví s dosud spolehlivě fungující agenturou IGA. Zrušení této kapitoly je nepromy nekvalifikované – komplikuje se podpora specifického typu aplikovaného výzkumu s rizikem j útlumu. Výsledky aplikovaného VaV v oblasti zdravotnictví jsou klasifikovány jako neuspoko odst. 4.2.2, 2a)), tato klasifikace je však zjevně založena na jednostranné definici aplik jednostranném způsobu hodnocení jeho výsledků (viz bod (1) písm. (c)). (4) Institucionální podpora na základě výsledků hodnocení                                                                (Reforma VaVaI, str. 4 – odst. 3.2 – 1, str. 7 – odst. 4.2.2 – 1) (a) Myšlenku poskytování institucionální podpory na základě hodnocení získaných výsledků l za správnou.  Bez současného předložení korektní Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a výv skutečných předchozích analýzách včetně numerických získaných profesionálním zpracováním d být tato teze přijímána. (b) Naděje na vypracování takové metodiky v krátkém čase je po zkušenostech s neúspěšnými letech 2005, 2006, 2007 mizivá. Odkazy na zahraniční metody hodnocení výsledků VaV (Reform odst. 3.2 – 1, Důvodová zpráva, str. 21, ad 3.2 – ad 1 – odkaz na metodiku Research Assess RAE) jsou nekonkrétní, nevyplývá z nich, zda tato metodika je v našich poměrech použitelná použita. (c) Nejsou popsány ani základní principy mechanismu pro přidělování institucionální podpor má být „pro všechny stejný“ (viz Reforma VaVaI, str. 7, odst. 4.2.2 – 1). V textu jsou pou nekonkrétní poznámky (viz např. Reforma VaVaI, str. 4, odst. 3.2 – 1: „Institucionální pod bude rozdělovat na úrovni rozpočtových kapitol podle výsledků hodnocení. V rámci  jednotli možné částečně upravit rozdělení prostředků přidělených podle výsledků hodnocení na základ hodnocení organizacím používajícího mezinárodně uznávaných metodik, jehož výsledky budou z nebo str. 4, odst. 3.2 – 5:  : „Po splnění… podmínek bude mít výzkumná organizace nárok na institucionálních prostředků, které odpovídají dosaženým výsledkům (na rozdíl od současnos na to, kolik prostředků na jejich získání vynaložila)“.) Není zřejmé, zda se tím deklaruje hodnocení výsledků VaV prostřednictvím parametru Index SR, používaného v letech 2005, 2006 rozpracována metoda tzv. Korektivu, navrhovaná Meziresortní pracovní skupinou RVV, apod. (d) Omezení výsledků zahrnutých do hodnocení  (Reforma VaVaI, str. 4, odst. 3.2 – 4b) se z výkladem v Důvodové zprávě, str. 21, ad 3.2 – ad 4b) na výsledky výzkumníků pracujících v nezohledňuje přirozený požadavek dynamického vývoje institucí ve smyslu získávání špičkový (e) Vzhledem k nejasnosti mechanismu přidělování institucionální podpory a jejímu striktní hodnocení již dosažených výsledků (Reforma VaVaI str. 4 – odst. 3.2 – 4b), str. 8 – odst. nemožným, aby nově vznikající perspektivní  výzkumné organizace získaly institucionální po jejího získání je (ze stejného důvodu a také vzhledem k absenci relevantní metodiky hodnoc VaV) nejasná také u institucí, které sice dosáhly výsledků na základě jiného typu financov výzkumné záměry. (f) Z Reformy vyplývá konec podpory týmů výzkumných záměrů např. se zdůvodněním (Důvodová 19, ř. 10 zdola) : „Závažné problémy jsou rovněž  u institucionální podpory, kde výzkumné stanovenému cíli … v řadě případů jde o obdobu projektů poskytovanou bez veřejné soutěže s že není účinná zpětná vazba mezi výsledky dosahovanými v průběhu sedmi let a poskytovanými  Problematičnost tohoto zdůvodnění je zřejmá ze skutečnosti, že týmy výzkumných záměrů zah roce 2005, od kterého byla institucionální podpora na výzkumné záměry přidělována v masivn pracují zatím tři roky, přičemž hodnocení, které proběhlo v roce 2007, vedlo k nové katego podle dosažených výsledků tak, že počet VZ kategorie A byl zdvojnásoben). Týmy VZ pracujíc 2007 nebyly zatím hodnoceny vůbec. Vzhledem k dosavadní  koncepci výzkumných záměrů a neoč ukončení jejich podpory mohou jsou úspěšné týmy, které byly při plánování VZ úsporné a nev celého sedmiletého období, nyní znevýhodněny. Znevýhodnění by bylo vhodné odstranit jejich samozřejmě na základě příslušného doplnění projektů a jen pokud byly při hodnocení v roce kategorie A. (5) Hodnocení výsledků výzkumu a vývoje                                                                                     (Reforma VaVaI str. 9, odst. 5.2, Důvodová zpráva, str. 26, ad 5.2)        Reforma je založena na předpokladu pouze kvantitativního (až „mechanistického“) hod        výsledků VaV. Přestože jde o nejjednodušší princip hodnocení, má jeho představa pře        v Reformě  tyto nedostatky: (a) Je sice podstatné preferovat při hodnocení výsledky VaV s mezinárodním dopadem,  omeze Science a „pozitivní seznam recenzovaných vědeckých časopisů“ (Reforma VaVaI, str. 9, odst však neodůvodněné a chybné. Výhrady k jednostrannému používání WOS k hodnocení výsledků js (např. nevyváženost z hlediska oborů) a jejich oprávněnost byla prokázána zahraničními sci analýzami. Jsou oprávněné i matematicky průkazné výhrady proti přeceňování významu impaktn časopisu jako indikátoru kvality jednotlivé konkrétní publikace. Před výběrem databází per provedeny příslušné analýzy. Zahraniční analýzy dále ukazují neoprávněnost degradace sborn sborníky z prestižních mezinárodních konferenci v oborech zejména informatiky, ale i matem oblastí fyziky). „Pozitivní seznam časopisů“ má být sestavován na základě dotazníků vyplně a bude silně závislý na kvalitě dotazníku a kvalitě jeho vyplnění. Oborová specifika, kter posouzení výsledků podstatná, jsou zmíněna pouze obecně. (b) Chybné je jednostranné hodnocení výsledků aplikovaného výzkumu pouze na základě patent technologií  a certifikovaných metod. Není použitelné pro specifické typy aplikovaného výz již zmíněných výsledků v oblasti humanitních, společenskovědních a klinických lékařských o například pro informatiku. Softwarová díla – kvantitativní ohodnocení produktu jeho cenou zpráva, str. 27, ad. 5.2 – ad 1b)) není relevantní. Nevhodná je i preference patentů. Pate malou hodnotu, patenty podané v zahraničí jsou nákladné a doba mezi jejich podáním a přije dvojnásobně pětileté hodnoticí období avizované Reformou. (c) Při tvorbě metodiky hodnocení výsledků VaV nebyly provedeny žádné analýzy týkající se specifik a nákladnosti oborů. (d) Chybou Reformy je opomenutí vlivu popularizace výsledků výzkumu a vývoje na rozvoj věd Výsledky popularizace by rovněž měly být hodnoceny (e) Je zdůrazňován a přeceňován pouze ekonomický přínos výzkumu, s opomenutím přínosu spoč oblasti poznání. (6) Metodika hodnocení VaV: (a) Vývoj v záležitosti vypracování Metodiky hodnocení RVV od roku 2005 do současnosti a t pokusy (Metodika 2005, 2006, 2007) jsou dokladem toho, že se současné snahy o vyřešení tét pohybují v kruhu.  Naděje na vypracování kvalitní metodiky ještě před uvedením Reformy v p Odborné zaměření RVV samotné a jejího poradního orgánu pro oblast hodnocení, Komise pro ho VaV, je příliš jednostranné (7 techniků, 4 přírodovědci, 1 odborník v oblasti společenskýc záruku potřebného komplexního přístupu ke konstrukci Metodiky. Bylo by vhodné vypsat proje by bylo vytvoření návrhu metodiky na základě analýz, včetně analýzy postupů hodnocení výsl zahraničí a možností aplikace některých jejích zásad na tuzemské poměry. (b) Metodika musí splňovat tyto požadavky: - provedení kvalitních vstupních analýz souborů dosud získaných dat (v současné době jsou dostatečně velké datové soubory pro získání relevantních výsledků – hodnocení 2005, 2006, kvalifikovaně zpracovaných analýz numerických; dokladem skutečnosti, že posledně zmíněný e požadavek není splněn, je například uváděný počet platných míst číselných údajů v přílohác výraznější je tento nedostatek v pravidelně zveřejňovaných standardních tabulkách uvádějíc Indexu SROV. - zjištění oborových specifik a oborových standardů v oblasti prezentace výsledků, - zjištění nákladnosti oborů - seznámení se se základy scientometrie a problematikou databází časopisů, provedení analý vhodných databází pro hodnocení výsledků VaV, nezbytnost úvah o souvislosti scientometrick kvalitou výsledků VaV (7) Podpora sdílené „velké“ výzkumné infrastruktury                                                                         (Reforma VaVaI, str. 8, odst. 5.1) Podpora sdílené výzkumné infrastruktury je pozitivem Reformy. Nedostatkem je však absence financování provozu této infrastruktury. (8) Komentáře k připravovanému zákonu o terciárním vzdělávání (Reforma VaV, str. 12, odst. Změny vedoucí k významnému posílení financování vzdělávání na vysokých školách podle počtu absolventů (se zvýhodněním uplatnění v oboru studia – viz též Důvodovou zprávu, str. 33, a nejsou přijatelné, neboť nebere v úvahu převažující význam vysoké školy jako vzdělávací in nikoli jen v oblasti dané profese. Nelze navíc hodnotit jen výstupy (a to ještě specifické opomíjet vstupy. Řešení konkrétní problematiky týkající se vzdělávání navíc věcně nepříslu dokumentu z oblasti výzkumu a vývoje. Je záležitostí eventuelní  novelizace zákona č.111/1 však v takovém případě měla být explicitně zdůvodněna, formulace těchto důvodů, věcný zámě znění projít řádným připomínkovým procesem a navíc být uvedena přímo v Návrhu usnesení vlá II.2 jako nový bod c) ). (9) Terminologické nedostatky: V textu Reformy i Důvodové zprávy se vyskytuje řada terminologických chyb, popř. neexistuj mimořádná profesura (str. 12, ř. 8 zdola), akademický výzkum (str. 6, ř. 4 shora), hovoří veřejných vysokých školách s opomenutím státních,  opomenuto Ministerstvo obrany v 3.2.2 č aktuálně zavedené terminologie se používá zastaralá (branně-bezpečnostní výzkum místo obra samostatné právnické osoby (str. 33, ř. 7 zdola), apod. V. Jakkoliv předložený návrh správně identifikuje některé významné problémy systému financová ČR a stanoví některé vhodné cíle reformy, Česká konference rektorů vzhledem k závažnosti v připomínek a jejich důsledkům důrazně doporučuje celkové přepracování návrhu ve smyslu uve a jeho znovupředložení do připomínkového řízení.             ČKR současně vyjadřuje zásadní pochybnost nad navrhovanými termíny (část Návrh upozorňuje, že jde o natolik zásadní změny v systému vědy, výzkumu a inovací v ČR, že krát absolutně nevhodné.  VI.               Stručný komentář ke kontextu rozvoje vědy, výzkumu, vývoje a inovací v zemích OE V zemích vyspělého světa  je zvyšování konkurenceschopnosti vázáno na rozvoj znalostní eko vzdělání a vědy a výzkumu. V Evropě jsou tyto cíle zakotveny v tzv. Lisabonském procesu,  přihlásila i Česká republika. Výzkum a  vývoj jsou jak v Evropě, tak v USA vázány především na VŠ instituce a na jejich a etos (80% prostředků na financování vědy a výzkumu v Evropě jde na VŠ nebo s nimi spojen v USA jde o 60% prostředků). Ostatní instituce - i při snaze vlád povzbudit angažovanost r privátních institucí ve výzkumu, vývoji a inovacích - zůstávají na druhém či dalším místě Vývoj ve sféře vědy a výzkumu (VaV) charakterizují v zemích OECD především dva trendy: (i) náklady na výzkum a (ii) snaha stále více ho instrumentalizovat, tj. poměřovat jeho kvalit efekty – jinak řečeno užitečností pro podnikatelský sektor a praxi (Eric Froment, 2006)). se snahou o maximální konkurenceschopnost zemí a regionálních bloků a současně s neochotou veřejné výdaje do rozhodující složky, tj. do vysokoškolského vzdělávání a výzkumu. Tak doc privatizaci vysokého vzdělání a vědeckého výzkumu jako veřejného statku. V této souvislosti nelze ignorovat skutečnost, že ve světě existují dva základní modely, j situaci. Zjednodušeně je lze označit jako silně tržní „anglosaský“ (USA, v EU Irsko, Velká solidárně znalostní „skandinávský“ (Finsko, Dánsko, Švédsko). V důsledku vykazuje model sk rychlejší růst produktivity práce v posledních 10 letech, vyšší promítnutí výsledků výzkum a současně znaky trvale udržitelného růstu. Je založen na zhruba dvojnásobné investici veř na vzdělávání, vědu a výzkum oproti většině vyspělých zemí – téměř 11% HDP; podíl soukromý nepřesahuje 0,1 – 0,3% HDP. I razantní zvýšení veřejných výdajů na VaV tedy není v rozporu efektivnosti, o který jde předkladatelům Reformy. Anglosaský model ovšem zdůrazňuje jednoznačně rozhodující podíl privátních zdrojů (Austrál 2,3 % nebo Korea 2,8% HDP). Nelze však přitom ignorovat historické kořeny a kulturu, např. soukromých společností spoluzakládajících univerzity, nadace, filantropie, spolky alumni a řečnickou otázkou, jaký model by nám byl kulturně historicky bližší. Současný stav výzkumu nelze oddělit od analýzy role a postavení  univerzit a výzkumných in z dalšího (nejen historického) důvodu. Experti na půdě OECD (např. David Ward z American C Education, 2006) zdůrazňují spojitost vzdělávání (zejména výchovy doktorandů, ale již i pr studentů) s dynamikou VaV a její efektivností. Rozvoj VaV a jejich efektivnost nelze ovliv úrovni jejich výsledků a ignorovat přitom kořeny vědecké činnosti a dlouholetou genezi výs Prostředky investované do výzkumné činnosti doktorandů i ostatních studentů jsou tou nejef investicí. To, že nejsou vždy alokovány adresně, jak by bylo žádoucí, ovšem nemůže být dův odebrání a převedení do soutěžního systému účelové podpory.   Návrh Reformy zdůrazňuje podporu především aplikovaného výzkumu, a to za výrazné účasti so Vyhledávání alternativních zdrojů financování VaV se stalo samozřejmou podmínkou růstu efe i ekonomiky mnoha zemí. Nejčastější jeho forma - privátní financování od spolupracujících - s sebou ovšem nese řadu úskalí a vážných rizik. Hans N. Weiler ze Stanfordské univerzity základě zkušeností z USA varuje před tím, že univerzity se snadno stanou jen „komerčním hr podpory „rychlého“ aplikovaného výzkumu vedoucího k inovacím a komercializaci výsledků výz rizika podvodů (silná motivace být uznán podle kritérií praxe, touha rychle patentovat), z (spojit se s reklamními kampaněmi typu „tuto zubní pastu doporučuje výzkum vědců z univerz po důsledky nejzávažnější (diktát sponzorujícího „partnera“, pokud jde o stanovení výzkumn Weiler vzhledem k poslednímu riziku navrhuje důsledně oddělit společně s poskytovateli for a procedury kontroly kvality výzkumu od relativně značné autonomie badatelských komunit, c (např. vědecké rady, oborové rady apod.) při stanovování  výzkumných priorit. Je třeba ovšem upozornit, že zdánlivě pružné, termínované projektové financování výzkumu v s příliš velkou závislostí na privátních zdrojích s sebou nese důsledky, které mohou být v účelem institucionální podpory.  Může dojít až k nedůstojné proletarizaci pracovní činnost (úvazky na dobu určitou vázané na financování projektu z vnějších zdrojů, zkracování úvazk na financování projektu). Jsou známy i alarmující případy, kdy dlouhá léta úspěšný badatel postavení plnoprávného člena badatelské a akademické komunity v důsledku selhání vnějšího (nejznámější je případ významného badatele ve výzkumu rakoviny z Arizonské státní univerzi referuje Wysocki, 2006. Po vyschnutí vnějších zdrojů financování svého výzkumu byl nemilos přístupu k univerzitnímu zázemí a zdrojům tvůrčí práce). Současné potřeby i opatření v řízení a podpoře VaVaI v zemích OECD jsou tedy mnohem méně j jak je předkládá Reforma. Naopak, řada identifikovaných rozporů vede k závěru, že modelů, více.  V Praze dne 25. února 2008 Z pověření České konference rektorů Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D.                        Prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc.