Pět let česko-uzbeckých výzkumů na lokalitě Džandavláttepa ****************************************************************************************** * Pět let česko-uzbeckých výzkumů na lokalitě Džandavláttepa ****************************************************************************************** Ústav pro klasickou archeologii FF UK prováděl mezi lety 2002 až 2006 ve spolupráci s Arch ústavem Akademie věd Uzbekistánu archeologický výzkum lokality Džandavláttepa v Surchandar oblasti jižního Uzbekistánu. I tak by mohla znít stručná vzpomínková zpráva v tisku. Tento měl prozradit více o tom proč, s jakými cíli a s jakými výsledky tato expedice ve Střední peníze českých daňových poplatníků – pracovala. Multikulturní lokalita Džandavláttepa, ležící v oblasti v antice nazývané Baktrií, byla vy zjišťovací archeologický průzkum v roce 2002 po konzultacích s uzbeckými partnery, neboť n mohutné vrstvy z doby řecko-baktrijské, tedy z období našeho primárního – klasicko archeol Již v roce 1993 zde probíhaly krátké zjišťovací výzkumy německo-uzbecké expedice. Naším prvotním záměrem bylo, zjednodušeně řečeno, zkoumání dokladů materiální kultury doby baktrijské a její vztah k projevům klasické řecké civilizace. Po prvé zjišťovací sezóně js přeformulovali naše cíle: další práce na této lokalitě měla přinést: 1. odkrytí části obyt kušánské a kušáno-sásánovské (zhruba starší a mladší doba římská), 2. zachycení půdorysu č včetně brány, 3. provedení stratigrafického řezu všemi kulturními vrstvami, 4. dodatečně b stanoven ještě čtvrtý zkoumaný objekt – „citadela“, kde nás zajímal stavební vývoj ve finá osídlení. První a čtvrtý úkol na sebe vzala česká část expedice vedená Ladislavem Stančem, byly svěřeny uzbeckým specialistům pod vedením Kazima Abdullaeva. Celkově se expedice post z české strany devět archeologů či studentů archeologie a jeden geodet. Za uzbeckou stranu podíleli čtyři archeologové a jeden student archeologie. Průběžně nám v terénu pomáhalo de místních dělníků. Výzkumy na tzv. šachristánu (dolní měst situace, danou jednak mnoha následnými novověkých muslimských hrobů. Ukázalo s vrstvy z doby vrcholně kušánské (2.-3. počátek 4. století po Kr.). K nejzajíma Středomoří, která je ve Střední Asii na Na citadele byla odkryta část monumentální budovy, jakéhosi menšího paláce, z období 4. st ale také starší zástavba z vrcholného kušánského období. Získali jsme rozsáhlé poznatky o technikách a materiální kultuře těchto období. Mezi drobnými nálezy z obou částí výzkumu n dominující keramiky, množství mincí, přesleny, závaží tkalcovských stavů, drobné šperky, f terakotových figurek. Dále se objevují nástroje jako nože, brousky, srpy, zrnotěrky a ručn skleněných a bronzových nádob a řada dalších. Průzkum městské brány a opevnění doložil několik fází opevnění. Byly rozpoznány dvě fáze h mladší z nich o šířce 4,5 m byla používána už v 1.-2. století po Kr., později zřejmě opevn svůj význam. Zajímavým nálezem z prostoru brány je chodba nad průchodem se zásobou balvanů sloužit jako munice proti útočníkům. Stratigrafický řez ve východní části lokality ukázal, že Džandavláttepa bylo osídleno takř kontinuálně od počátku rané doby železné (9. století př. Kr.) až do přelomu pozdní antiky středověku na počátku 5. století. Z tohoto sektoru pochází velké množství zajímavých nález typů. Prvních pět sezón přineslo množství informací a velký objem materiálu, který byl průběžně je dokončován první svazek výkopové publikace, jenž by měl být ještě letos připraven k vyd Ladislav Stančo