EMOCE A POSTURÁLNÍ STABILITA: VLIV EMOČNĚ ZABARVENÝCH PODNĚTŮ NA STABILITU VE VZPŘÍME ****************************************************************************************** * EMOCE A POSTURÁLNÍ STABILITA: VLIV EMOČNĚ ZABARVENÝCH PODNĚTŮ NA STABILITU VE VZPŘÍMENÉM ****************************************************************************************** Přinášíme Vám přenášku, kterou na vědecké konferenci Věda v pohybu pohyb ve vědě prezentov Úvod Dvě pilotní studie, které dnes představím, se vztahují k výzkumu vztahu mezi emoční vyspěl stabilitou a výkonem sportovců. Pro účely tohoto výzkumu jsme zvolili sportovní odvětví bi podání špičkového výkonu v tomto sportu je mimo jiné zapotřebí schopnost udržet stabilizov vzpřímeném stoji a to při střelecké položce ve stoji. Střelecké položky jsou sportovci i t za velmi emočně náročné situace v závodu, neboť mohou významně ovlivnit výsledek. Emoce Emoce představují subjektivní komplexní fenomén, který tvoří základ organizace a motivace určité situaci či při určité stimulaci (Nakonečný, 1997). Lze je popsat jako vzrušení orga tří komponent: fyziologické, behaviorální a prožitkové. Fyziologické projevy emocí se týka viscerálních funkcí organizmu, změn aktivity autonomního nervového systému a změn hladin n Komponenta behaviorální je chápána jako kontinuum výrazu emocí a motorických projevů, kter v cílené chování člověka. Prožitek (strach, hněv, soucit, radost, smutek) je unikátní komp která je klíčová, neboť souvisí s významem situace pro člověka a dává tak emocím obsah. V situaci prožívá, je hodnota situace. Na rozdíl od behaviorální komponenty nemůže být potla 2003). Emoce mají významnou funkci pro život člověka, uvážíme-li, že přetrvaly v procesu evoluce 1997). Hlavní funkcí emocí je reprezentovat vztah člověka k situaci či objektu. Jedním typ reprezentace je hodnocení prostřednictvím emocí. V literatuře jsou rozlišovány 3 typy hodn emocí: 1) funkce signální, která je vykládána jako signalizace významu objektu či situace zároveň i signalizaci významu okolí formou na základě vzorce reakcí, který je díky emoci z S tím souvisí, 2) funkce komunikativní, díky které je navázán vztah mezi člověkem a jeho o typem je 3) funkce hodnotící, která se vztahuje především k vnímání příjemnosti a nepříjem či objektu a výslednému chování, kterým je buď přibližování (apetence) nebo vyhýbání se, v (averze) (Nakonečný, 1997). Emoce a sport O emocích ve sportu se v literatuře mluví jako o jednom z prvků struktury sportovního výko špičkového výkonu z hlediska emocí je emoční vyspělost, která zahrnuje konkrétní psychické mentální trénink, imaginace, schopnost stanovovat cíle apod.). Úroveň těchto dovedností je faktorů, kterým se sportovci i na nejvyšších úrovních mohou stále lišit z hlediska výkonu. jiné také dovednost odolávat emočně náročným situacím během závodu a vyrovnávat se s nimi. Ačkoli je význam emocí ve sportovním výkonu stále více zdůrazňován, studií zaměřených na r prožívání emocí a v dovednosti emoce regulovat, je málo (Janelle, Hillman, 2003). Je napří poznatků o rozdílech v regulaci emocí u špičkových sportovců a u těch, jejichž kariéra v d krátká. Další otázkou je, do jaké míry lze na základě znalosti rozdílů v hodnotách fyziolo usuzovat na odolnost sportovce vůči emocím ve vztahu k jeho budoucímu výkonu. Jinými slovy, zda fyziologické zm emoční zátěží skutečně ovlivní připravenost k podání nejlepšího výkonu, například zda zhor střelců, což může vést k chybě při střelbě. Rozdíly mezi experty a nováčky byly dosud sledovány pouze u základních fyziologických funk srdeční frekvence (EKG), asymetrická aktivita hemisfér (EEG, ERP) apod. Emoce a posturální stabilita Na kvalitě stability významně podílí skupina faktorů, které jsou označovány jako neurofyzi sem psychika, úroveň excitability, a procesy zpětnovazebné. Klíčovým momentem pro kvalitu stability je řízení CNS, kde kromě kmenových a korových vestibulárních jader a mozečku je součástí rovnovážného systému retikulární formace. Té je zároveň přisuzován i podíl na pro limbického systému, neboť převádí vliv amygdaly do míchy a do talamu. Tím ovlivňuje aktivi systému a motoriku. Hinoki (1981) ve své studii popsal mechanismus vzniku nerovnováhy až z psychosomatickém podkladě, tedy působením činnosti limbického systému na systém zajišťujíc stoji. Mechanismus souvisí především s hippocampem a temporální oblastí neokortexu a vazbo která může být příčinou vzniku nerovnováhy způsobené určitým senzorickým vjemem či tělesný Posturální stabilita u člověka je dále ovlivňována dynamickými a statickými komponentami p a faktory fyzikálního charakteru jako je plocha oporné baze, hmotnost a těžiště těla a cha těla s podložkou. Vztah mezi posturální stabilitou a emocemi je také předmětem kognitivně psychologických st zabývají vlivem indukovaných emocí na posturální stabilitu ve vzpřímeném stoji. Studie na vysokoškolských studentů ukázaly, že výchylky těla v prostoru se zvyšují v reakci na vizuá zabarvený podnět (Hillman et al., 2003). Navíc se podle výsledků těchto studií mění poměr předozadními a stranovými u mužů a u žen. Jiní autoři (Azevedo et al., 2005) naopak zaznam „freezing“ fenomén, kdy se při působení velmi negativně zabarveného emočního podnětu výchy sníží nebo úplně vymizí. O vlivu emoční reakce na posturální systém u sportovců dosud nebyly publikovány žádné prác rešerše literatury. Pilotní studie 1 Pilotní studie 1 se zúčastnilo 31 studentů UK FTVS (4 ženy a 27 mužů) ve věku od 18 do 25 byl 21,5 roku. Účastníci absolvovali studii na základě dobrovolného souhlasu. Uspořádání b studie, kterou provedl Lang et al. (2005) za účelem standardizace metodiky indukce emocí p barevných fotografií. Pilotní studie 1 proběhla v místnosti o ploše 7 m x 5 m. Z každého místa byla zajištěna vi plátno tak, aby nedocházelo ke zkreslení obrazu. Fotografie byly promítány pomocí projekto o velikosti 150 cm x 120 cm ve vzdálenosti 2 – 3 m od účastníků. Před zahájením hodnocení byli účastníci seznámeni s účelem studie a principem hodnocení systémem Self Assessment Ma Fotografie měly pozitivní tématiku - pohybové aktivity, sport, portréty, příroda; negativn poranění lidského těla, zvířata v útoku, napadení a neutrální tématiku - předměty běžného domácí potřeby, apod. Účastníci shlédli 10 fotografií z každé kategorie, tj. celkem 30 fotografií. Každou fotogr snímek upozorňující po dobu 5 sekund na následující fotografii. Po něm následovala fotogra účastníci prohlíželi po dobu 6 sekund. Po snímku s fotografií následoval černý snímek prom V této době účastníci zhodnotili své emoce na hodnotících kartách na všech třech dimenzích. Tento cyklus se opakoval u všech fotografií. hodnocení jedné fotografie byla 26 sekund. Hodnocení 30 fotografií trvalo 13 minut. Metodika pro hodnocení emočních reakcí prostřednictvím mezinárodně přístupného souboru bar s různým sémantickým obsahem (počet fotografií v souboru 945). Podobná metodika byla sesta pro soubor zvuků (International Digitized Sound System, IADS) a anglických slov (Affective English Words, ANEW) v Centru pro výzkum emocí a pozornosti (CSEA) na Floridské univerzitě umožňuje lepší kontrolu výběru emočních stimulů, usnadňuje srovnávání výsledků v rámci jed nebo studií provedených v různých laboratořích a lze díky ní provést přesné replikace stud laboratořemi, které se zabývají základním i aplikovaným výzkumem v oblasti psychologie. Metoda hodnocení emocí indukovaných prostřednictvím emočně zabarvených fotografií vychází teorie emocí (Wundth, 1898; Mehrabian, Russell, 1974; Tellegen, 1985 In Lang, Bradley, Cut Figurují zde dvě primární dimenze emocí: „Příjemnost“ (příjemný – nepříjemný) a míra „Nabu vzrušení, rozčilení) a jedna sekundární: „Dominance“, někdy nazývaná „kontrola“ (ovládat – K hodnocení emocí z hlediska těchto tří dimenzí se používá systém hodnotící afektivní stav Assessment Manikin, SAM) (Lang, 1980). Systém tvoří hodnotící karty, na kterých stylizovan znázorňují hodnoty každé dimenze pěti figurkami. První řádek představuje dimenzi „Příjemno dimenzi „Nabuzení“ a řádek třetí dimenzi „Dominance“. Systém tvoří hodnotící karty, na kte figurky znázorňují hodnoty každé dimenze pěti figurkami. Hodnotící může označit jednu z pěti figurek v každé dimenzi a nebo pozici mezi dvěma figur k dispozici 9 stupňovou škálu pro každou dimenzi, na které označí jednu hodnotu. Hodnota 9 nejvyšší ohodnocení v každé dimenzi (tj. nejpříjemnější, nejvíce vzrušující, nejsilněji ov Hodnota 1 představuje nejnižší ohodnocení v každé dimenzi (tj. nejméně příjemný, nejméně v ovládaný). Výsledky Výsledky pilotní studie 1 ukázaly, že v dimenzi „Příjemnost“ se vnímání emočního ladění fo sportovců příliš neliší od vnímání běžné populace. Z hodnot, které přesáhly střední hodnot lišily fotografie 13 (běžec) a 30 (kluzák). Větší rozdíly ale jsou patrné v hodnocení v di kdy podle očekávání intenzivnější emoce vzbuzovaly fotografie se sportovní tématikou. Z ho přesáhly střední hodnotu jsou to fotografie číslo: 1, 5, 6, 15 a 30. Na druhou stranu, fot negativní tématikou jako například útočící pitbul či namířená zbraň vyvolávali v osobách C intenzivnější emoce. Jiné negativně laděné fotografie (poškozená lidská těla, zranění, nap pavouk) byly z hlediska Nabuzení vnímány obdobně. Z fotografií použitých v této studii byly vybrány jednotlivé fotografie a trojice fotograf druhou pilotní studii. Pilotní studie 2 Pro sledování posturálního chování byly použity dvě metody: stabilometrická deska Kistler RS Scan. Stabilometrické vyšetření proběhlo v laboratoři sportovní motoriky na UK FTVS. Sy projekce fotografií a stabilometrického vyšetření byla zajištěna pomocí stopek. Nejprve by stabilometrická deska Kistler umístěná v betonovém plášti pro vyloučení okolních otřesů. P stabilometrické desce a) ve standardním stoji, b) ve stoji o úzké bázi. Testu s indukovanými emocemi předcházel test 0 - klasický 30 sekundový test bez působení p skončení tohoto testu si proband na cca 2 minuty odpočinul mimo stabilometrickou desku. Po test 1, který začal 10 sekundami stabilometrického vyšetření bez působení podnětu. Nato by projekce trojice fotografií časovaná tak, jak bylo uvedeno v pilotní studii 1. Po skončení opět odpočinul mimo stabilometrickou desku. Při testu 2 byla po 10 úvodních sekundách prom fotografie s negativním obsahem, kterou proband sledoval po dobu 8 sekund. Zbývajících 22 monitoru černý snímek. Po skončení 30 sekundového testu si proband odpočinul mimo stabilom Při stejně provedeném testu 3 byla promítnuta fotografie s pozitivním obsahem. Záznam z de nebylo možné interpretovat, neboť výstupem byly pouze průměrné hodnoty výchylek Centra tla nezachytily tak moment začátku působení podnětu. Dynamická deska RS Scan byla využita pro test 0, test 1 o délce 60 sekund ve standardním s kterém byla promítnuta trojice fotografií, test 2 o délce 60s v úzkém stoji, při kterém by druhá trojice fotografií a test 3 o délce 30 sekund v úzkém stoji, při kterém byla promítn fotografie. V úzkém stoji byla vzdálenost distálních článků palců 20 cm a vzdálenost vnitř v úrovni vnitřního kotníku 15 cm. Záznam ukázal, že proband byl velmi stabilní, proto bylo identifikovat začátek působení podnětu. Nejvýraznější reakci způsobil první snímek druhé t který zobrazoval útočícího hada. Došlo ke zvýraznění předozadních výchylek. Závěr Cílem pilotní studie 2 bylo připravit protokol měření stabilometrických parametrů se souča metody indukovaných emocí. Během studie bylo zjištěny tyto problémy: a) podněty vyvolávaly emoce, ale ne tak intenzivní, aby došlo ke generalizaci odpovědi nap posturálního systému, b) plocha projekce je vnímána jako příliš malá na to, aby způsobila by bylo možné zaznamenat použitými metodami, c) standardní postoj zajišťuje sledované osob stabilitu díky velké opěrné bazi, takže výchylky CoP jsou minimální a d) statické fotograf jako méně intenzivní, ačkoli jejich obsah je emočně velmi působivý, negativně či pozitivně emoční reakce do posturálního systému může být zároveň ovlivněno emočním stavem, ve kterém účastní měření. Tuto kovariační proměnnou můžeme kontrolovat zjištěním momentálního emoční administrace dotazníku Profile of mood states (POMS). Připravujeme pilotní studii 3, ve které změníme uspořádání projekce tak, aby podněty působ intenzitou. K tomu použijeme větší plochu projekce, dále změníme postoj tak, aby byl méně například úzký stoj) a připravíme dynamický vizuální podnět ve formě videozáznamu ze sport Literatura Atkinson, R.L. (2003). Psychologie, 2. opravené vydání, Praha: Portál Hillman, CH et al. (2004). Emotion and motivated behavior: Postural adjustments to affecti viewing, Biological Psychology, 66, 51-62 Hinoki, M. (1981). Psychic tension and physical equilibrium: A neurological approach to th vertigo of psychosomatic origin, Agressologie, 24, 57-60 Lang, P.J., Bradley, M.M., & Cuthbert, B.N. (2005). International affective picture system Affective ratings of pictures and instruction manual. Technical Report A-6. University of Gainesville, FL Nakonečný, M. (1997). Encyklopedie obecné psychologie, Praha: Academia Praha