“Nothing less than some fundamental rethinking is needed” ****************************************************************************************** * “Nothing less than some fundamental rethinking is needed” ****************************************************************************************** Ve středu  28.5. byl v Karolinu udělen čestný doktorát prof. Danielu Callahanovi z americk Centre, což je prestižní instituce zabývající se lékařskou a stále víc i zdravotnickou eti příležitosti přednesl na půdě Novoměstské radnice přednášku s názvem “Pokrok v lékařství. a co máme omezovat?” (z anglického originálu pro posluchače přeložil Jan Payne, 1. LF UK).             Vše o biografii prof. Callahana je možné se dočíst na webové stránce Univerzit [ URL "http://iforum.cuni.cz/IFORUM-5494.html"] ), proto se v tomto příspěvku budu věnovat pana profesora, které zazněly v jeho přednášce a jež mohou být velmi inspirativní i pro ná jako Američané stále transformujeme své zdravotnictví.             Na samém úvodu se prof. Callahan zamyslel nad tím, že etické uvažování nemůžem pouze ve vztahu lékař-pacient, neboť etické, sociální, kulturní ba i ekologické aspekty má zdravotnický systém, především proto, že je budován na určitých mravních hodnotách a na sp sdíleném pocitu spravedlnosti. Systémovým znakem současné medicíny ve vyspělém průmyslovém zavádění stále dražší technologie. To ji výrazně prodražuje, aniž by vždy vedlo ke skutečn odpovídajícímu pokroku ve zdraví populace. V mnoha ohledech se již opakovaně zdálo, jako b narazila na své hranice, ale jak prof. Callahan připomněl, je to podobné jako s lety do ve je možné letět dál. Stárnutí a umírání jsou pak v tomto duchu považovány za odstranitelné víceméně přirozené součásti života. Idea pokroku v medicíně podle prof. Callahana lidem na jistotu manipulovatelnosti se smrtí a stářím. Technologie a vědy nepopiratelně přispěly k života a zájmu o zdraví, ale z ekonomických a demografických důvodů tento trend není trval Přidělování nákladné péče (známé pod anglickým termínem rationing) je nevyhnutelné a s tím o etických pravidlech takového rozhodování. Je zcela nezbytné znovu prodebatovat východisk systémů, hodnoty a potřeby populace a cíle zdravotnické politiky, neboli jak je v titulu t je zapotřebí znovu a od základů promyslet cíle, strategie a jejich důsledky v dlouhodobém             Především je nutné podle prof. Callahana vrátit se k myšlence pokroku v medicí jej zastavit, ale zvážit, kterým směrem by se měl ubírat. Zcela konkrétně zní např. doporu technologie by měly být používány ne jen na základě důkazu o jejich účinnosti, nýbrž souča předpokladu výrobcem prokázané úspornosti. Ekonomické důsledky musí být součástí inovačníc odpovědnost za ekonomické analýzy má nést výrobce. V diskusi sice zazněla námitka, zda jso předkládat analýzy, nezávislé na svých ekonomických zájmech a prof. Callahan připustil, že byly samozřejmě kontrolovány a supervidovány nezávislými institucemi.              Daleko větší pozornost má být věnována kvalitě života a ne jen jeho délce. Něk přináší mnoho bolesti (pain) s malým přínosem (gain). Poslední část přednášky patřila tomu jejím samotném názvu, tedy určitým doporučením, oč se máme v medicíně a zdravotnictví snaž omezovat. Zcela jistě je prof. Callahan toho názoru, že bychom měli zaujmout rozumnější, r postoj ke stáří a opustit představu života bez konce. Společnost by měla daleko důrazněji podporovat zdravé podmínky pro děti a mladé lidi a zdravý životní způsob pro všechny. Stej prof. Callahan opatrnější přístup k příliš častým návštěvám lékařů a k nekritické důvěře, zachránit a dělat s pomocí drahé technologie zázraky. Systém zdravotnictví by měl usilovat rovný přístup k péči pro každého a rozdělovat péči rovným dílem (věřte, nevěřte, prof. Cal z New Yorku). Zdravá společnost potřebuje spíše zdravé jedince než perfektní systém zdravo řekl. Naopak, co bychom měli omezit? Stále silnější expanzi intenzívní a kritické medicíny technologií, aniž by byla prokázána jejich hodnota (včetně ekonomické) a spoléhání se na s péči, že vyřeší zdravotní problémy populace. Tato doporučení byla jasně formulována v kont reality, skutečnost v Evropě je odlišná a důraz na klíčový význam primární péče je někde z zakotven (Velká Británie, severské a jihoevropské země).             Přednášku prof. Callahana organizovala Akademie lékařské etiky, reprezentovaná zakladatelem MUDr. Janem Payne z 1. LF UK, který se rovněž zasloužil o překlad celé předná Profesor Callahan je nesmírně sympatickou osobností, jež svým vystupováním a způsobem uvaž všechny  stereotypy, které národy o jiných národech mají, v tomto případě Češi i Američane se výrazně o rozvoj české lékařské etiky po r. 1989, především tím, že podporoval myšlenku sympozií lékařské etiky a je velkou radostí, že v letošním roce ve dnech 5-6. června se bu 16. běh. Byl rovněž důležitou osobností projektu Kvalita života- Cíle medicíny, na kterém mnozí významní čeští autoři. V roce 2000 byl hostem a řečníkem Ústavu lékařské etiky 3. LF uspořádal konferenci o zdravotnických reformách ve střední a východní Evropě a publikoval text „Medicína a trh“. Do Prahy zavítal i jeden z jeho čtyř synů, Peter, který před několi filmovém festivalu uváděl svůj film “Last Ball”, což neznamenalo poslední ples, ale cosi j šťouch v kulečníku. Film, který se řadí do skupiny nezávislých snímků, zobrazoval  “obyčej mladého amerického třicátníka s nesmírnou přesvědčivostí a naprosto univerzální sdělitelno atributem “obyčejných” příběhů.  V závěru hrdina prožívá svou vlastní životní zkoušku, kdy Hudsonův záliv, a to je údajně   jeden z autobiograficky věrných momentů i  ze života pana Callahana. PhDr. Eva Křížová, PhD., Ústav ošetřovatelství 3. LF UK