Zkušební projekce Dětí noci mě dojímaly ****************************************************************************************** * Zkušební projekce Dětí noci mě dojímaly ****************************************************************************************** Irena Hejdová sedí v pražském Café Louvre a usrkává americkou limonádu. Díky svému scénáři Děti noci už má nějaké ty rozhovory na kontě, ale většinou zaujímá křeslo vzdálenější od d Absolventka Fakulty humanitních studií UK a Katedry scenáristiky a dramaturgie na FAMU už o filmu pro server Aktuálně.cz; paralelně píše scénáře, které vyhrávají první ceny všude, autorka přihlásí. Jak se jí psaly Děti noci a co si nesmíte nechat utéct ve Varech? Kromě humanitních studií na Univerzitě Karlově jste studovala stejně jako třeba papírově z Marek Epstein na FAMU. Co filmová akademie scenáristovi dá? Spousta lidí tvrdí, že studium na FAMU je dobré hlavně pro to, aby si člověk udělal kontak prváci na scenáristice musejí každý týden napsat krátký scénář na jednoduché zadání a pak naučilo drilu, kázni a smyslu pro povinnost. Vynikající jsou i mezioborová cvičení, kdy se z různých ročníků a udělají spolu třeba čtvrthodinový film. Já jsem si vyzkoušela trošku j představu, jak těžké je udělat celovečerák. Cena Sazky v rámci Českého lva 2005 za tehdy zatím nerealizovaný scénář ke „karlínské trag korun, 120 000 korun jste dostala za scénář ke komedii Nohama nahoru od RWE Barrandov v ro vydělat? Někdo se tím asi uživit dokáže, ale já ne, protože po předchozích zkušenostech odmítám psá totiž velmi nekreativní – dostanete do rukou synopsi, příběh, který už vymyslel někdo jiný noci jsem začala psát v roce 2002 na začátku magisterského studia scenáristiky jako absolv stvořila asi šest verzí. Když získané peníze rozpočítáte do jednotek času, už to nevypadá Věřila jste, že Cenu Sazky získáte? Ani náhodou. Vyhlašování byl pěkný nervák – v prvním kole vyhlásí šest finalistů, pak řekn a druhého. Toho prvního nechají smažit nejdéle. Já jsem navíc soutěžila v konkurenci Terez Petra Zelenky, takže pravděpodobnost vítězství byla nizoučká. Jak proces dobývání Dětí noci vypadal? Začala jsem psát scénář s Ivanem Vojnárem. V té době už jsem měla v hlavě nástin příběhu l v Praze, ostatně Letargie se jmenovaly i prvotní drafty scénáře. Práce s Ivanem mi hodně d mě od tragikomedii k tragédii. Nakonec mi řekl, že to necháme ležet, že je to pro něj příl Ozval se mi i Jan Hřebejk, který seděl v porotě ceny Sazky, že by scénář zajímal jednoho j režiséra. Pomohl mi najít producenty ze společnosti Negativ, jen s tím režisérem se to něj Stejně jsem si sama říkala, že bych na tomhle filmu chtěla dělat se ženskou – a padly jsme Michaelou Pavlátovou. Mluvila vám do toho režisérka Pavlátová, která má i dramaturgické a scenáristické zkušenos Lidi mi říkali, že se ten scénář nedá zfilmovat, že je moc pocitový a neakční. Museli jsme dramatickou linku. Scénář jsme si přehazovaly, připomínkovaly jsme jednotlivé verze, až js okamžiku, kdy se text značně vzdálil od předlohy. A to producenti nechtěli, takže jsme se verzi. Byla jsem nadšená z jejích nápadů, hodně jí věřím a výsledek mě přesvědčil o tom, ž a intuitivně vycítila, jak jsem věci myslela. Jsem si jistá, že s Michaelou jsem to vyhrál ještě neviděla film na velkém plátně. Ale i ty zkušební projekce mě vyloženě dojímaly. Kdy jak jsem ten scénář psala, většinou v temné atmosféře a úplně zdeptaná, protože jsem se sn role Ofky a dát jí kousek sebe… a výsledkem toho šušňání se s písmenkama jsou karavany, ze skvělí herci. Tenhle scénář je to nejosobnější, co jsem kdy stvořila – promítly se do toho komplexy, niterné vztahy k okolí, které jsou uložené tak hluboko, že je ani s nikým neřeší představitelka Ofky, to moje velké odhalení dokonale zpodobnila. Jak hodně může scenárista ve vaší pozici do realizace filmu mluvit? Mohla jsem dost. Seděla jsem i u castingů, ale spíš proto, že mě bavilo pozorovat, jak se studentíci a holčičky, co chtějí být modelkami. Proč se vaše hlavní postavy se jmenují Ofka a Ubr? Bude to znít banálně, ale nemůžu si pomoct: mám ráda postavy, jejichž jména začínají na sa Ivany už jsem vyčerpala v předchozích scénářích, takže přišla na řadu fantazie. První čten ptávali, jestli Ofka není Ofélie – v jedné z verzí příběhu se totiž utopí. Spíš je to angl že je ta holka vypnutá, mimo. Pojmenovala jsem ty dva tak, jak jsem to cítila, ale spoustu a jejich jména se různě komolí. Vy jste ve snímku i hrála – kolem sedmdesáté minuty si jdete během asi dvou vteřin k baru Přišlo mi jako dobrý nápad si to zkusit, hrála dokonce i režisérka. Původně jsem v té pidi mluvila. Ale nakonec mi řekli, že mám být radši zticha. Jak si představujete svou letošní účast ve Varech? Jedete tam jako vždy psát pro Aktuálně. bloggerka, ale letos máte svůj snímek v hlavní soutěži. Už jste se rozhodla, jak budete re filmu v článcích?  Když jsem se konečně zmohla na vlastní scénář, k čemuž jsou recenzenti filmů v jednom kuse „Tak si to zkus natočit sám“ a podobně, tak nesmím a ani nechci o Dětech noci vůbec psát. hlavní soutěži se samozřejmě nebudu v článcích zmiňovat, to za mě obstará redakční kolega. Chystáte se v nejbližší době představit nějaký další scénář? Zdá se, že by se měl příští rok točit film Nohama nahoru, takže nejspíš budu mít spoustu p scénáře. Jinak pořád předělávám a upravuju starší věci, nemám na nic nového čas. I když – něco dalšího pro cenu Sazky. (se smíchem) Ireno, na jaké projekce ve Varech zaručeně půjdete a co by si neměli nechat ujít studenti Je to trochu samožerné, ale tady jde objektivita stranou – ze soutěže si rozhodně nenechte Já sama se hodně těším i na konkurenci, třeba na Kytaru americké režisérky Amy Redford, dc otce. Půjdu i na hravou komedii o dvou velikonočních zajících Hank a Mike nebo na skvělé f v Cannes – izraelský Valčík s Bašírem, německý Mrak 9 nebo belgické Mlčení Lorny od bratrů Kateřina Kadlecová, Festivalový deník