Přírodovědeckého Caesara viděly už stovky diváků ****************************************************************************************** * Přírodovědeckého Caesara viděly už stovky diváků ****************************************************************************************** Musíte se spojit s Martinou Pichrtovou, říkali mi všichni, když jsem se pídila po podrobně o divadelním souboru Hamba. Hamba vznikla na půdě Přírodovědecké fakulty na podzim 2006 a svou první hru, Caesara autorské dvojice Voskovec a Werich. Reprízy se hra dočkala letos v Zajímalo mě, jak Hamba vznikla a jaké má plány do budoucna. Martina Pichrtová hraje amatérské divadlo už léta. Na Univerzitě Karlově studuje botaniku, ročníku a píše diplomovou práci o řasách zlativkách. Zkoumá jejich reakce na různé podmínk V Caesarovi hrajete Cicera. Jste také režisérkou?  V žádném případě. Jsem snad něco jako „ideový vedoucí", ale režisérské schopnosti nemám. V všem podstatném v souboru dohadujeme všichni. Není jeden diktátor, u všech sporných moment dojde na všeobecné ano nebo ne. Ale když jsem chtěla něco o souboru a o hře vědět, všichni mě posílali za vámi. Tak asi př způsobem poslední slovo, ne? Ne.  Žádná pevná ruka souboru nevládne. Dobře. Ale zřejmě jste nějakým způsobem stála u zrodu přírodovědeckého divadla. Nebo ne? To ano. Jednou jsem se svěřila Alici, s kterou jsem chodila šest let na gympl, že vzpomíná divadelní spolek a že se mi po divadle stýská. Povídaly jsme si o tom a nakonec nás napadl zkusit i zde na fakultě. První hru nového souboru jste uvedli ve velké posluchárně Chemického ústavu. Zkoušíte také Původně jsme se scházeli v Chladiči, což je taková studentská místnost v suterénu Chemické málo  místa, hodilo se to spíš na čtené zkoušky. My jsme nejdřív vůbec netušili, kde bycho Nakonec se nám zalíbila velká posluchárna a byla to skvělá volba. Řečnické pulty, digestoř spodní části posluchárny jinými vchody… Jak jsme začali zkoušet tam, začaly se rojit nápad Jak to v průběhu představení vypadá v zákulisí?  Úplně jinak než při zkouškách. Běžně tam panoval ruch a smích, člověk neslyšel, co se na p když začne představení, je v chodbě úplné ticho, řekla bych, že nastává „soustředěná nervo poslouchají, zda se lidé smějí, kde se mají smát, a jestli všecko běží, jak má. Rozdíl opr vidět i na hercích na pódiu. Tváří tvář stovce diváků je každý z nás tak vzrušený, že mluv a zřetelně jako nikdy předtím a do svého projevu dává všechno, co v něm v tu chvíli je. V Caesarovi hraje čtrnáct herců a osm muzikantů. Jak jste se dali dohromady? Když jsme začali rozvíjet nápad na fakultní divadlo, rozeslali jsme emaily svým známým s p je předali zase svým známým. Psali jsme jim, že bychom rádi založili divadelní soubor a ať koho to zajímá. Také jsme vyvěsili několik plakátků po fakultě. Tak jsme dali dohromady zá lidí. Někteří si to po prvních týdnech rozmysleli, buď jim nevyhovoval dohodnutý čas nebo nějak „nesedli“. Někteří byli  zklamaní, protože čekali, že se toho od začátku ujme nějaký jasnou představou, jak se mají věci dít… Jenže nikdo žádnou jasnou představu neměl, na prv si řekli, že chceme hrát divadlo a že nic dalšího není dáno. Lidé se tedy v prvních týdnec prostřídali. A co hudebníci? Ti se přidali později. Divadlo se začalo zkoušet na jaře 2007, muzikanti se připojili na p Caesar napsal loni v létě k původním písničkám aranže pro osm konkrétních nástrojů. A pak známých a sháněli flétnistu, kytaristu, saxofonistu…  Jak jste přišli na myšlenku hrát Caesara od Voskovce a Wericha?  Hru jsem vybrala já, ale stalo se to v podstatě náhodou. Divadlo jsem sice hrála léta, ale a ani nechodím nějak často do divadla. Věděla jsem, že chci hrát něco nového, co jsem ješt Caesara jsem kdysi úplnou náhodou četla, bylo to ještě na gymplu. Už tenkrát se mi ta hra vtipná, veselá. Teď jsem si na ni vzpomněla a přinesla ji na zkoušku. Moc jiných návrhů ne na Caesarovi rychle shodli. A protože má hodně postav, dohledávali jsme další lidi, co měl Čím to je, že na premiéře i reprízách bylo tak plno? Sto padesát lidí navštívilo první rep prý vůbec nebylo k hnutí… Při premiéře jsme opravdu museli lidi prosit, aby nám udělali aspoň drobnou uličku, protož scénách se běhá nahoru do schodů i ven z posluchárny. Spousta lidí stála kolem lavic, bylo Většinu diváků asi přitáhne zvědavost, protože je to na půdě fakulty něco nového. Každý he všecky kamarády, babičky a známé… Loni se přišel podívat i pan děkan. Ohlasy jsou výborné, s někým seznámit na chodbě a on řekne: „Já tě znám, ty jsi Cicero.“ Stává se nám to všem, Caesarovi. Jak vidíte budoucnost souboru? Většina z vás jsou čtvrťáci, páťáci, bude na Přírodovědecké i za rok nebo za dva? My samozřejmě doufáme, že bude. Někteří z nás fakultu hned tak neopustí, protože se chysta studia, rádi také uvítáme ve svých řadách kolegy z nižších ročníků. Rozhodně nepočítáme s měli činnost souboru teď, po úspěchu s Caesarem, ukončit. V nejbližší době začneme zkoušet Už víte jakou? Kdy se můžeme těšit na její uvedení? Určitě to bude zase komedie, víc zatím nevíme. A uděláme všechno pro to, abyste ji mohli v prázdninami 2009. Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěšných premiér. Věra Voňavková