… a začal veliký tanec. S Bohumírem Janským krátce o předlouhé historii objevování pra ****************************************************************************************** * … a začal veliký tanec. S Bohumírem Janským krátce o předlouhé historii objevování prame ****************************************************************************************** Vědecký přístup k problému, touha přijít mu na kloub, obdiv a úcta k dílu předchůdců, podp kolegů a v neposlední řadě i vytrvalost, zkušenosti a smysl pro dobrodružství velké cesty patronkami knihy Los Orígenes del Amazonas, jejíž španělskou verzi minulý týden představil Bohumír Janský, CSc. z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univ [ URL "IFORUM-6378.html "] Prezentace publikace byla příležitostí k rozhovoru s Doc. Jansk ukázalo, dalšímu objevování Amazonky objevením jejích pramenů zdaleka ještě není konec. Vy jste ve své prezentaci zajímavým, bohužel stručným způsobem, jak to čas dovoloval, pops průběh a výsledky vaší expedice. Jak dlouho trvá příprava takové expedice? Je těžké říci, jak dlouhá byla příprava, protože pramenům Amazonky jsem se začal věnovat v vědecká expedice byla v roce až 99. Takže devět let jsem prověřoval materiály deseti exped - k čemu došly, co poznaly. Všechny materiály jsem dostával poštou do Prahy od mého peruán Prof. Dr. Carlose Peňaherrery. Asi v letech 97, 98 jsme se dostali do stádia, že bylo jasn expedice pravdu o pramenech nenalezly a že jejich poznatky neodpovídají současnému stavu n Například nepracovaly se satelitními snímky, neměly k dispozici letecké snímky a nikdo z n terénu pomocí přesných geodetických přístrojů. Takže bylo jasné, že musíme jet do terénu a nejmodernější techniku GPS, satelitní navigaci, a že budeme měřit se švýcarskými distanční firmy Leica, aby výsledky nebylo možné nějak zpochybnit. První expedice byla opatrná a tém Nikde jsem nehlásil, že jedu se studenty měřit prameny Amazonky. A teprve poté, když jsme nej, sdělili jsme to po návratu českým novinářům. A začal veliký tanec, protože ČTK to dal zprávu do světa a už nás ten proud amazonský začal unášet, aniž bychom třeba mnohdy i chtě Jaká byla odezva vědeckého světa? Měli jsme různé konfrontace s Poláky, s Italy, kteří byli před námi, s Američany. V r. 200 expedici, kterou jsme museli zorganizovat především proto, že Poláci a Italové zpochybnili expedice z r. 99, jsme si řekli - změříme všechny řeky v pramenné oblasti, tzn. celkem čty vyloučili další možné pochybnosti. Ale největší překvapení nás čekalo na konci terénních p jsme skončili dne 11. července 2000, tak nás navštívili Američané, kteří s dvěma vrtulníky počtem 20 lidí přijeli zkoumat prameny Amazonky. Byla to společnost National Geographic So prof. Pietowskim, Polákem žijícím v New Yorku a ředitelem Smithsonian Institution’s Nation Space Museum ve Washingtonu Andrew Johnstonem, kteří byli velmi nepříjemně překvapeni, kdy že nějací bezvýznamní Češi je předběhli o 14 dnů. Přečetli si to prý už na letišti v Limě, do rukou dostaly noviny plné česko-peruánské expedice. A ten prof. Pietowski mi říká, pols to děláte, člověče? Vy, Čech, bratru Polákovi, víte, že tu akci připravuji 2 roky a mám na miliony dolarů!“ A já jsem mu říkal: „Víte, jaký já mám rozpočet? 300 000 českých korun a se zabývám již 10 let. A stačí mi to, abychom u pramenů Amazonky všechno změřili.“ Tehdy n i Univerzita Karlova díky velkorysosti pana rektora Wilhelma a před ním už i jeho předchůd zachovali skutečně velkoryse a dostali jsme i příspěvek z rektorátního rozpočtu na expedic vztahu k Američanům to bylo soupeření, které jsme vyhráli nejen časově, ale především z hl výsledků. Oni se pak rozhodli, že původní plán měření značně zredukují, a to především s o výborné technické vybavení. Poté naplnili články časopis National Geographic a natočili fi slíbené uveřejnění našich výsledků v jejich časopisu však nikdy nesplnili. Čím vás uchvátila právě Amazonka a spletitost a záhada jejích pramenů? Stala se tématem, k směřování vaší badatelské práce na posledních skoro už 20 let. Mě nejvíc ze všeho uchvátila kniha Čeští cestovatelé, kterou jsem měl ve své knihovně a kt významný český geograf Prof. Josef Kunský. A tam píše o jezuitském misionáři Samuelu Fritz hlavní motiv. Říkal jsem si – to je neuvěřitelné, na sklonku 17. století se čeští jezuité zapsali do dějin Amazonie. Fritz vytvořil nejúžasnější historickou mapu Amazonky, která na Hodnota, kterou má mapa pátera Fritze, je nevyčíslitelná. A po druhé expedici jsme si řekl nádherné, že po 300 letech, opět Češi, místo pramenů Amazonky opět mění… A když jsme práci jsme se Padre Fritzovi omluvili, že ty prameny jsou vlastně úplně někde jinde, než on urči jeho krajané, což nás dodnes těší. A také to, co pak následovalo, jaké stopy jsme zanechal pak řekl pan velvyslanec Kopecký, že při diplomatických a obchodních jednáních velmi často ze země objevitelů pramenů Amazonky. To často pomohlo i českému obchodu a všem dalším kont jistě potěšitelné. * francouzský exemplář tištěné mapy Amazonky Samuela Fritze z r. 1717, originál uložen v B Nationale Paris, pařížská edice Cours du fleuve Maragnon, JANSKÝ, B. et al. (2008): Los Or Amazonas © vydalo Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2008 * bronzová pamětní deska k poctě českého jezuity Samuela Fritze vsazená v žulovém bloku u Lauricocha, JANSKÝ, B. et al. (2008): Los Orígenes del Amazonas © vydalo Ottovo nakladatel 2008 Majestátní veletoky se zapsaly do historie lidstva nejen tím, že jsou nádherné samy o sobě lidem obživu, ale i tím, že umožnily obrovský civilizační a kulturní rozvoj, který v povod Hledání jejich pramenů je vždycky těžké, například objevování pramenů Nilu. Proč je tak sl počáteční pramínek? Ano, je to opravdu složité, protože ani moderní technika není všemocná. Ani ze satelitu ne terénu, protože tam jsou třeba stromy, řeku nevidíte ani z leteckého snímku a musí se jít tam měřit a tam hledat. Takže my jsme museli proměřit délku všech řek, plochu jejich povod průtok. To jsou tři základní kritéria určení pramenů – jejich délka, velikost povodí, kter a množství protékané vody. To všechno jsme u všech řek museli udělat, abychom mohli tvrdit to čtyři řeky, které po soutoku vytvářejí Lloquetu. Ale chcete-li vědět jednu, jmenuje se pramení na úpatí vyhaslé sopky Mismi ve výšce 5150 m z jezírka, které se dneska už jmenuje a druhý je pramen ze skály, který také Češi našli…. takže dva hlavní prameny jsou české. T ale na paměť českých jezuitů, kteří se o tuto oblast tak strašně zasloužili a tehdy přišli Bohemia rakouské monarchie. Proto jsme nazvali tu lagunu Bohemia. Na paměť Samuela Fritze přátel. * údolí řeky Lloqueta pod soutokem čtyř pramenů, JANSKÝ, B. et al. (2008): Los Orígenes de vydalo Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2008 * skalnatá terasa s ledovci pod vyhaslým vulkánem Mismi, JANSKÝ, B. et al. (2008): Los Orí Amazonas © vydalo Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2008 Svět je propojen. Jedním z vašich cílů bylo zjistit současný zdravotní stav pramenné oblas Amazonky, který se týká nás všech. Jaký je a co bude dál? Teď se nabízí dlouhý rozhovor. Nabízí se rozvojový projekt, o který usiluji třetí rok. A d ho od české vlády z rozvojové pomoci pro Peru, tak aby za rok navázal na náš současný proj na přírodní ohrožení a rizika, který tam máme, tak se budeme zabývat tím, co špatného uděl koloniální historie pro Peru, tzn. staré zátěže z těžby drahých kovů, zlata, stříbra, odpa vypouštějí do řek, do horských jezer, zdevastované přírodní prostředí ve výškách čtyři, pě - a to je na nekonečno. Já chci do tohoto projektu zapojit postupně další obory z přírodov Chemici tam budou mít obrovskou práci, biologové, geologové, nejen geografie, dokonce si m tam vešla celá Univerzita Karlova, protože je tam místo pro historiky a obory, které se za Takže by to byl rozvojový projekt nejen pro Peru, ale další andské země, abychom ukázali, na srdci vazby Česko - Latinská Amerika. Na adresu oficiální české politiky, ministerstva věcí, mám mnoho kritických slov, jak se chová k regionu Latinské Ameriky. Tento region si pozornost České republiky, máme zde obrovskou tradici kontaktů a my toho nevyužíváme. Prot zemích Latinské Ameriky řekne Československo, tak je to výraz nejvyšší možné kvality vědy, A my? Ze záhadného důvodu po roce 90 poklesl výrazně náš zahraniční obchod, v řadě komodit desetinu! To je tragédie, kterou já vůbec nechápu. Máme priority úplně někde jinde. Je to Tam všude jsou na významných postech naši krajané, lidé, kteří tam něco dokázali, a stačí napojit. Pane docente, děkuji za rozhovor. * místo pramenu Ccaccansa ve výšce 5170m. Zleva: Zbyněk Engel, Julius Česák, Bohumír Jansk Jelínek, Vladan Svěntý, Kamila Broulová, Vladimír Šimek, Luděk Šefrna, vpředu: Petr Skala, Vybíral, Expedice „Hatun Mayu 2000“, JANSKÝ, B. et al. (2008): Los Orígenes del Amazonas © nakladatelství, s.r.o., 2008 * Laguna Bohemia, panoramatický pohled, JANSKÝ, B. et al. (2008): Los Orígenes del Amazona nakladatelství, s.r.o., 2008 (Marie Kohoutová)