Carnotaurus dominantou Chlupáčova muzea ****************************************************************************************** * Carnotaurus dominantou Chlupáčova muzea ****************************************************************************************** !!!Podrobnější informace pro návštěvníky (otevírací hodiny, vstupné, objednávky) [ URL "ht www.natur.cuni.cz/ugp/main/chmhz/"] !!! 21. ledna se pro veřejnost poprvé otevře Chlupáčovo muzeum historie Země. Muzeum vzniklo l Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK v suterénních prostorách budovy Studentům a odborníkům slouží od loňského prosince, nyní bude každou středu přístupné všem veřejnosti a především základním a středním školám. Mým průvodcem po muzeu byl RNDr. Marti Martin Košťák: Tak tady ho máme… Redakce: Aha. Osmimetrová kostra Carnotaura je dominantou Chlupáčova muzea historie Země, začátku prosince v mnoha denících. Ta kostra je prý replikou a mě by zajímalo, jak se tako Repliky koster se dělají podle skutečných kostí, které se někde najdou. Nejčastěji zůstáva velké stehenní kosti a zuby, protože ty jsou tvrdé. Podle jejich proporcí se dotvoří formy a ostatní části těla. Toto je replika kostry Carnotaura ze svrchní křídy Argentiny. Je jed České republice.   Kdybyste měl vybrat tři největší „poklady“ z toho, co tu máte, po čem byste sáhl? Určitě bych upozornil na otisk jednoho z nejstarších strunatců. Pochází ze spodního kambri před více než 520 miliony lety. Tahle raritka, která vypadá jako malý červík, je výchozí f vývoj strunatců a obratlovců. Můžeme tedy říct, že je to náš předek, nejstarší, kterého mů Vypadá nevábně, ale patří mezi nejcennější exponáty. Vůbec celá kolekce Chenjiangské fauny protože je jednou z mála legálně získaných a lze ji tedy vystavovat. Jakou další „perlu“ byste vyzdvihl? Hned vedle je střední kambrium z lokality Burgess, což je nesmírně slavné naleziště. V sed otisky tehdejších červů, tedy měkkých částí těl, což je velmi neobvyklé. Tyto kusy zakoupi sto lety pro své potřeby pražská Německá technika a Přírodovědecká fakulta je po svém vzni by bylo velmi obtížné se k takové kolekci dostat, protože obchod s fosiliemi je velmi regu vývoz je zakázán prakticky v celém světě. Tedy, kdyby se vám podařilo takové památky někde ve světě objevit, nemohli byste si je odv Přesně tak. Každý stát si chrání své paleontologické bohatství, vývozy jsou záležitost nes My občas pracujeme v Rusku nebo Mongolsku a je neuvěřitelné, kolik administrativy je třeba chcete například odvézt vzorky kostí na laboratorní analýzy. S celými zkamenělinami je to Toto muzeum tedy vzniklo díky tomu, že jste tady, na půdě fakulty, objevili věci, o nichž tušení? Věděli jsme, že tu nějaké sbírky jsou, ale co všechno tu je a jakou to má hodnotu, jsme za   v 90. letech. Dnes by taková rozsáhlá sbírka skutečně už vzniknout nemohla. Jednak, jak nákup fosilií je velmi obtížná a drahá záležitost a navíc spousta lokalit už je vytěžená, možné tam najít před sto lety, už se tam dnes nenajde. Do loňského prosince, kdy jste muzeum otevřeli, neměly tyto sbírky žádné využití? V roce 1968 se v Praze konal 23. mezinárodní geologický kongres a při té příležitosti byla vystavena. Jinak neměla využití žádné a léta se na ni snášel prach. Několikrát se o ni zaj naštěstí se vždycky zaměřili pouze na trilobity. Trilobiti jsou zřejmě nějaká zvláštní úch národa. Nenechavci neuměli docenit hodnotu ostatních exponátů a díky tomu nám tu neuvěřite předměty zůstaly. Třeba nádherně zachovalé ukázky ostnokožců, což je spodní devon z lokali Německu. Tady vidíme nějaké rostlinné otisky? To je naše chlouba, tyto zkameněliny pochází z české lokality Ovčín. Na Ovčíně zůstal pohř prales, který zanikl během erupce nějaké sopky v okolí. Byl pohřben opravdu in situ, takže paleobotanici jsou nadšení, vidí, kde byly kapradiny a kde plavuně... Na lokalitě se stále Západočeské muzeum, se kterým spolupracujeme, tam provádí výkopy. Další z velmi cenných exponátů jsou obrovské originální kostry ichtyosaurů. Vypadají sice ale ve skutečnosti jde o ještěry dokonale adaptované na život ve vodě. Došlo u nich dokonc přestali vylézat na břeh k snášení vajec. Vyvinula se u nich vejcoživorodost. Mezi žebry v obsahů žaludků, takže také víme, čím se živili a jak velká jejich potrava byla. Sbírku fosilií doplňují modely zvířat a rostlin, co na nich uvidíme? Aby návštěvníka neznudila šeď kamenů, rozhodli jsme se udělat několik diorámat, z nichž ka určitou etapu ve vývoji života na Zemi. Všechna diorámata se vztahují k našemu území. Může nahlédnout do permokarbonského pralesa a prohlédnout si, jak vypadal tehdejší hmyz. Vidíme vážku, jepici a stonožku – ta se sem v originální velikosti nevešla, měla tehdy dva metry. veselejší a i laik si lépe představí, jak ve skutečnosti vypadalo to, co je vedle otištěné Co uvidíme nahoře na galerii? Tam si prohlédneme dvanáct originálních obrazů Zdeňka Buriana. Jsou to nejkrásnější kousky doby předválečné a válečné. To je doplněno malbami současného českého malíře Petra Modlitb provádí rekonstrukce. Expozice je primárně určena studentům; jakým způsobem se do muzea dostanou zájemci z řad v Prvotním záměrem bylo vytvořit expozici pro potřeby studentů naší fakulty a pro výuku před je paleontologie, historická geologie a paleoekologie. Když jsme během realizace zjistili, daří vytvářet výstavu zajímavou i esteticky, usoudili jsme, že by byla škoda, kdyby zůstal veřejnosti. Ostatně každý z nás začínal na Burianových knížkách a rekonstrukcích, takže ta doufáme, že se díky muzeu objeví i nějaký paleontologický dorost. Pro veřejnost bude otevřeno od 21. ledna každou středu od 10 do 17 hodin. Kapacita muzea j bude potřeba se prostřednictvím webu k návštěvě přihlásit. Přednost dostanou  8. a 9. ročn škol a střední školy, ale přijít může i jednotlivec, rodina nebo dětský oddíl. Externí náv platit vstupné, děti zhruba 40 korun, dospělí asi 70. Muzeum jste pojmenovali po profesoru Chlupáčovi. Proč? Panu profesoru Chlupáčovi se podařilo něco neuvěřitelného: ve středočeské oblasti mj. pros platný stratotyp hranice silur–devon. Já jsem se s ním setkal v 90. letech na fakultě, kde později emeritním profesorem. Jeho přednášky, to byla pohádka. Seděli jsme všichni s otevř Ivo Chlupáč byl vynikající pedagog a vynikající odborník, díky kterému v mezinárodním měří povědomí o české geologické škole, takže volba byla jasná. Věra Voňavková