TÉMA: DEN VĚDY II. Chemie je přátelská disciplína ****************************************************************************************** * TÉMA: DEN VĚDY II. Chemie je přátelská disciplína ****************************************************************************************** Rozhovor s Michalem Řezankou, posluchačem katedry organické a jaderné chemie Přírodovědeck Univerzity Karlovy. Bylo to štěstí, že jsem měla ze „Dne vědy na pražských vysokých školách“ psát o prezentací Univerzity Karlovy a nikoli o vedlejším stánku VŠCHT, neboť tam při pokusech s chemikáliem z řad veřejnosti začala lehce hořet a silně ječet. Přítomní studenti VŠCHT, kteří prezenta nevzrušeným klidem a nadhledem vzali cosi ve spreji – ffff – ffff – a bylo po ohni, ale i rychle odešla. Rozhodně mě uklidnil i samotný název stánku Přírodovědecké fakulty UK „Expe nemusejí skončit explozí,“ u nějž stál posluchač katedry organické a jaderné chemie Michal já jsem chemickým pokusům neunikla. Ale Michal Řezanka je vedl bezpečně a s neškodnými sub podle něj je chemie milá a přátelská věda. Svědčí o tom i jeho úsměv na přiložené fotograf Proč jste se rozhodl pro prezentaci právě tohoto pokusu? Protože si myslím, že lidi přitáhne, když je něco barevné - to je hned vidět, dále když ně hoří - i když tohle tady udělat nemůžeme, protože jsme vevnitř, takže barvičky jsou asi ne se podívejte: mám tady magnetickou míchačku, to je důležitý pomocník organického chemika, roztok sám míchá, dole je magnetek, ten se otáčí, a tady v tom je kus železa zatavený v te roztok se točí a míchá. Potom tu mám pokus, který právě dobíhá. Dovnitř se hodí pevný oxid ten ochlazuje vodní páru, co je ve vzduchu, a produkuje vlastně tu mlhu. A aby to bylo bar rozpuštěný manganistan draselný. Pak tady ten pokus – jestli vás můžu poprosit, zamíchejte tím zatřepte, super, nebojte se... ... no tohle - to jsou věci... ... a teď vám to takhle zmodralo. Je v tom jako redukční indikátor metylénová modř a jak s zamíchalo, zoxidovala se vzdušným kyslíkem, který tam je přítomen, a její oxidovaná forma Když to chvilku necháme, zase se to odbarví, protože v roztoku je glukóza s hydroxidem sod indikátor zase zredukuje a redukovaná forma je opět bezbarvá. A potom tu mám ještě různé d Chcete ochutnat? Mám tady fruktózu, sacharózu, což je obyčejný cukr, který používáme v dom glukóza, škrob... každý chutná jinak sladce. To je milá alchymie, čarování s pomocí jednoduchých, přírodních produktů, je to efektní a jsem já, okouzlující. Ale projekt, který tady prezentujete, má zřejmě hlubší smysl. Má náz které nemusejí skončit explozí.“ Jak to souvisí s tím, co tady vidíme?  Tyto experimenty mají hlavně za úkol přitáhnout pozornost lidí, kteří sem přijdou, ale mám připravenou i prezentaci, kde se můžou dozvědět, jakou chemii na fakultě děláme, co děláme je to dobré a jak se to dá použít v běžném životě. Všeobecně se diskutuje otázka, že na vědu jde málo peněz. To vlastně znamená, že věda prot stojí v pozadí zájmu státu. Proč si myslíte, že tomu tak je? Není to například i otázka ma selhání propagace vědy? Myslím si, že o manažerském selhání se úplně nedá hovořit. Tady jde spíš o to, jaký je obr například konkrétně chemie, v médiích a v očích veřejnosti. Když si pustíte zprávy, zjistí prezentovaná jen jedním způsobem - zase někde něco vyteklo a hasiči to museli likvidovat. vytekl jen tekutý dusík, kterého je normálně ve vzduchu 78 procent, nic se nestalo, jen zm média píší, že vytekla chemikálie. Lidi si pak řeknou – studovat chemii? Pryč od toho, do A jak byste vy prezentoval chemii jako přátelskou vědu? Mám připravenou prezentaci o využití cukrů a sacharidů v běžném životě, kdy pomáhají každé ve farmacii - když si koupíte něco proti bolesti, třeba Preventan Quatro, tak tam je obsaž cyklodextrin, což je cyklický sacharid a ten působí tak, že v léku udrží účinné látky, aby uvolňovaly a déle působily - a jednak v samotném průmyslu - už se dá koupit tričko, kde má navázané na tkanině a když jdete sportovat a zapotíte se, tak pot se kompletuje, cyklodext už nepustí ven. - a tričko pak vydává vůni... ... a může to i vonět - jde o to, že vy pak třeba nesmrdíte. Určitě používáte nějakou kosm tam se cyklodextriny také přidávají a to také z toho důvodu, že se parfém kompletuje do cy se uvolňuje a vy déle voníte. Co potřebuje mladý člověk, graduovaný v těchto oborech, inženýr nebo magistr, který se chc kariéru? Co byste mu doporučil? Co ho čeká? Určitě ho čeká to, že si musí sehnat nějaké zaměstnání. Co se týká organické chemie, tak t Akademii věd ČR v Ústavu organické chemie a biochemie, který je v Dejvicích. A potom ho če laboratoři a bude bádat. V české společnosti je vžitý obraz chudého učitele, vědce a umělce, i když ten se tomu tro umělec je buď chudý a romanticky a dojemně trpí pro umění nebo neřestně bohatý. Co vědec? chudý? Vědec určitě chudý nemusí být. Záleží na tom, jak je schopný a kolik si dokáže sehnat gran pravda, že z toho, co dostává za mzdu od státu, rozhodně nezbohatne. Nicméně pokud je věde publikace, podle mě není problém, aby se dostal na dobrou životní úroveň. Je posun ve vědě především otázkou peněz? Třeba konkrétně v oblasti chemie a skla jsou vst materiálů tak drahé, že tam je otázka peněz životně důležitá. Platí to obecně? Když to vezmeme obecně, je to určitě otázka peněz. Pokud nebudeme mít žádné chemikálie, ne pokusy a ani bádat. Je to ale také otázka chemické intuice, aby člověk dokázal předvídat, k úspěšné nové látce, úspěšnému novému léčivu a podobně. Je to otázka náhody. Když se podí spousta důležitých objevů byla provedena na základě náhody, že náhodou člověk něco nechal vznikla z toho bílá sraženina a ta měla nějaké úžasné vlastnosti. Takže je to určitě i o n Čemu učí mladého vědce ten nepředvídatelný prvek náhody? Ono je potřeba vyjít náhodě trochu vstříc. Vědec by měl něco umět a měl by vědět, co by mo co s čím a tak. Děkuji za rozhovor. Michal Řezanka, posluchač katedry organické a jaderné chemie Přírodovědecké fakulty Univer (Marie Kohoutová)