656 . výročí založení Univerzity Karlovy (Projev rektora) ****************************************************************************************** * 6 5 6 . výročí založení Univerzity Karlovy (Projev rektora prof. Ing. Ivana Wilhelma, CS ****************************************************************************************** Vážení páni senátoři, vážený pane předsedo školského výboru Národní rady Slovenska, Excelence, magnificence, spectabiles, cives academici, vzácní hosté, dámy a pánové, tak jako každý rok, scházíme se i letos zde, ve Velké aule Karolina, abychom si připomněli Univerzity Karlovy. Je tomu dnes právě 656 let od okamžiku, kdy český král Karel IV. oznám českých stavů svoje rozhodnutí, opatřit zakládací listinu „studia generale“, zhotovenou sp toto učení, zlatou královskou pečetí. Tím započala dlouhá a přepestrá historie instituce, postoji, vlivem i akademickým přínosem stala univerzitou vpravdě národní. Svým významem je jako skutečný klenot české vzdělanosti a kultury a to nejen u nás doma, ale i v celém civi Je proto namístě připomenout si výročí založení tak důležité a významné instituce. Jsem pr přijali pozvání na toto zasedání a dovolte, abych Vás všechny co nejsrdečněji přivítal a a poděkoval za to, že jste dnes do Velké auly přišli. Je možné, že moje úvodní slova vyvolají u některých přítomných podiv, rozpaky, možná i poc správné, či dokonce zapotřebí, abychom sami deklarovali význam naší univerzity? Nerozhoduj vlastně prostý fakt, totiž jak je v tom kterém prostředí přijímána? A není tudíž zbytečné pravdy znovu připomínat? Ale právě lhostejnost či mlčení o věcech zjevných, samozřejmých a jako je síla poznání, význam vzdělanosti a funkce univerzity, která je kultivuje a šíří – že začnou být jako elementární pravdy a hodnoty ve své samozřejmosti přehlíženy. Proto jse si sami máme být významu těchto hodnot a významu této univerzity, která je bytostně předst Nikoli proto, abychom je stavěli na pochybné piedestaly. Ale především proto, že toto je z abychom především naší prací, jež je neoddělitelně spjata s naším životem, přispěli jak ne ke stabilizaci, ale i dalšímu rozvoji a upevnění těchto hodnot. Neboť postavení a význam n je sice pevně ukotven v hostorii, ale dynamicky je utvářen právě teď, naší prací, naší sch reflektovat nové úkoly a naší ochotou před nimi neuhnout. Slavnostní shromáždění není příl pro analýzu aktuálního postavení jednotlivých univerzitních oborů. K tomuto účelu máme dne řadu jiných nástrojů jak pravidelného, tak i mimořádného charakteru, v jejichž rámci se sn vhodné způsoby hodnocení kvality a také toto hodnocení provádět. Je zřejmé, že i přes obtí vzájemného porovnávání nejsou všechny obory zejména v mezinárodním srovnání v nejlepší sit přes značný stupeň konkurence akademického prostředí. Avšak otevřené, konstruktivní prostř instituce rozměrů Univerzity Karlovy dává velmi dobré předpoklady jak pro motivaci zvyšová i k vytváření věcných podmínek pro její realizaci. Stačí však tato obecná formulace role u prostředí k tomu, abychom zajistili přijatelnou perspektivu univerzity v dlouhodobém horiz nikoli. Univerzita Karlova nežije v izolaci od veřejnosti, ani v izolaci od ostatních vyso nežije ani v izolaci mezinárodní. Je proto nanejvýš důležité, abychom hledali cestu jejího kontextu zmíněných vztahů. Z nich nejdůležitější je v současnosti bezesporu role Univerzit připravené reformy vysokých škol v ČR a její budoucí role v mezinárodním akademickém dění. její postavení v budoucím evropském vzdělávacím a výzkumném prostoru. O reformě vysokého školství v ČR se v poslední době hovoří hodně a často. Někdy ale není z co si máme pod tímto pojmem představovat ani to, že je to pojem aktuální nejen v ČR, ale v Evropy. Právě politická reprezentace Evropy zcela jasně deklarovala záměr zásadně širšího výzkumu a vývoje do praktického života a evidentně také hodlá aktivity, směřující k tomuto cíli, zřetelně podporovat. Snaha Evropské unie vyrovnat se v této oblasti USA, Japonsku a Kanadě není eliminací vlivu Evropu. Ve vztahu k nim má prostě jen vést k posílení Evropy a to zejména v ekonomických k jeden z aspektů zvyšování konkurenceschopnosti Evropy. Jestliže se má věda a výzkum více prosazovat do praktického života, pak je nezbytné vytvář podporu výzkumu na všech úrovních, včetně nezpochybnitelné motivace jeho konečných „odběra mít tyto snahy vůbec slušnou naději na úspěch, pak musí dostat širší základnu, než na kter pěstovány. Opakovaně proklamované a zdá se, že dnes již I vážně zamýšlené odhodlání politi nicméně radikálně navyšovat finanční podporu výzkumu by mělo směřovat právě k naplnění těc A v souvislosti s těmito záměry se upřela pozornost na univerzity, které jsou přirozenýmn věda je (resp. musí být) systematicky pěstována. Univerzitní síť Evropy je již dlouho a in a je proto vhodným kandidátem jak pro rozšíření badatelské základny, tak pro konstituování výzkumu. Ten se v Evropě doposud soustřeďoval v excelentních centrech, ale nyní bude rozši na univerzitní pracoviště, zejména ta, která mají předpoklady v hodnocení výstupů tohoto v Zkušenosti akademických pracovníků z intenzivní mezinárodní spolupráce a budování partners spolupracujících institucí posouvá program rozšiřování a prohlubování výzkumu do nových di velmi slibné pokud jde o časové horizonty rozvoje i efektivitu vynakládaných postředků. Pro obě zmíněné aktivity – rozšiřování výzkumné základny a prosazování špičkového výzkumu základně přísně věcného hodnocení efektivity, vytvářeny odpovídající podmínky pro jejich č Úměra je tu prostá, jednoduchá a svým způsobem neúprosná: Špičkový výzkum musí být špičkov i jinak špičkově zabezpečován. Tuhle „jednoduchou“ rovnici se snaží řešit i univerzity evr V řadě států, které se již vydaly tímto směrem proto dochází k zásadní restrukturalizaci v systému velmi podobné té, která je navrhována i v rámci naší reformy. Není a nemůže ani v budoucnu být pochyb o tom, že do tohoto vývoje se musí promítat autono volba každé akademické instituce a že poskytované podmínky nepovedou k tomu, aby se akadem staly pouze nenaplněným snem. Avšak posílení výzkumu není v současnosti jediným úkolem vysokých škol. Základním obsahem deklarace je rozšíření přístupu ke vzdělání mnohem většímu počtu obyvatel než tomu bylo do dostatečné nabídky celoživotního vzdělávání, jako životní filosofie jednotlivce. Požadavek vzdělání se týká především otevření bakalářských studijních programů, s nezpochybnitelnými vysokoškolského studia. Magisterská a zejména doktorandská studia musí nejen udržet součas mají zavádět vyšší standardy vzdělání, v souladu s vývojem jednotlivých vědních disciplin, studijní program souvisí. Zdá se však, že oba základní požadavky – prohloubení výzkumu a rozšíření vzdělávání – půso navzájem. Přitom jde o požadavky stejného významu a stejné důležitosti. Snaha vyhovět těmt současně v rámci jedné vysoké školy je obtížně řešitelná úloha. Je proto nutné si uvědomit těchto požadavků by měl zajišťovat vysokoškolský sektor jako celek, nikoli každá jednotliv Nabízí se proto řešení, spočívající v motivování vysokých škol ke každé z uvedených činnos vysoká škola si sama může zvolit další vývoj své orientace v rámci jednotlivých výzkumných studijních programů. Patrně nejsilnějším nástrojem schopným vyvolat motivaci dalšího vývoje je způsob financová škol. Proto je výše zmíněná reforma vysokých škol spojována s reformou jejich financování. na tomto místě, že reforma financování má být nástrojem k reformě vysokého školství a niko Cílem je reformovat obsahovou stránku vysokých škol a to je úloha mnohem složitější, ve sr systémem poskytování financí. V době, kdy je zřejmá celková podfinancovanost vysokoškolské vzniká jedinečná příležitost pro změnu metodiky financování. Pokud bychom dokázali přivést nové prostředky, pak by bylo možné těmito prostředky motivovat chování, které povede k obs vysokých škol. Takže návrh předložené vysokoškolské reformy znamená koncentraci prostředků podporu těm pracovištím, které budou naplňovat její parametry kvality. Úspěšnost motivační bude přímo závislá na objemu dostupných finančních prostředků. Zdroje státního rozpočtu js jednou z možností podpory činností na vysokých školách. Stejně motivační a stejně cílenou prostředky sekundárních zdrojů, poskytovaných zejména soukromým sektorem, formou daňových dalších. Je potěšitelnou skutečností, že osud vysokých škol se stává předmětem zájmu nejen vysokošk reprezentace, ale většiny akademické obce. Vážím si aktivit studentů, směřujících ke zlepš stavu vysokých škol. Oni totiž představují devět desetin počtu akademických občanů. Univerzita Karlova v tomto kontextu zřetelně definuje svoji strategii. Chceme nadále rozví svých studijních programů, podporovat oblast profesního vzdělávání především rozšiřováním celoživotního vzdělávání. Vlastní výzkumnou činností chceme intenzívněji ovlivňovat studij především v magisterských studijních programech. Avšak našim základním strategickým cílem vědecká a výzkumná činnost, co nejtěsněji propojená s doktorskými studijními programy. Dom máme velmi dobré předpoklady uspět v naprosté většině disciplin, kterými se zabýváme. Prot očekáváme výsledek letošního řízení podpory výzkumných záměrů, který může významně ovlivni Univerzitě Karlově na delší dobu. Naše snaha o profilaci univerzity jako významné, mezinárodně uznávané a konkurenceschopné ovšem nemůže být naplněna jen dobrými úmysly a sebelepšími skutky, které by se bez pomoci mohly stát po čase „jen“ ilustrativní ukázkou toho kudy a kam až jsme mohli dojít, kdyby n kde se právě teď ocitáme nesvítila tak dlouho červená. Zatím je státní rozpočet hlavním zd našich činností a tudíž jsou i naše snahy na státním rozpočtu přímo závislé. Naše odborná vzdělávací, tak i výzkumné činnosti je rozhodnutím alespoň střednědobého výhledu. Nemůžeme strategie měnit radikálním způsobem příliš často. Potřebujeme proto znát výhled pro naše a konkrétní podobě. Neobejdeme se proto bez závazného rozhodnutí politické reprezentace, pro reformy vysokého školství již dále odkládat nelze a to, jak bude reforma vypadat, v jakých horizontech budou probíhat jednotlivé její kroky, závisí především na podpoře ze strany st Je samozřejmé, že podle tohoto výhledu také budou vypadat obrysy nejen Univerzity Karlovy, budoucího českého vysokého školství. Musíme si uvědomit, že stojíme před velmi důležitým r ovlivní nejen české vysoké školy, ale rovněž celou společnost. Musíme se rozhodnout, zda Č rovnoprávným partnerem členským zemím EU. Zda budeme přispívat k tvorbě nových poznatků a evropské a světové kultury. Zda budeme moderním státem vzdělaných, sebevědomých občanů v d společenství. Zda budeme mít šanci konkurovat ostatním vyslělým státům světa. O tom všem s při zahájení reformy vysokého školství. Jsou to jednoduché otázky, které nabízejí vcelku s A dokud má člověk ještě chuť se ptát a sílu odpovídat, není to tak zlé. Ale otázkou a odpo všechno teprve začíná. A já mám pocit, že dnes, kdy si připomínáme 656 výročí založení Uni bychom už měli být přece jen dál než na začátku. Děkuji Vám za pozornost, se kterou jste mě vyslechli. V Praze, 7. dubna 2004