Teorie mysli u dětí předškolního věku ****************************************************************************************** * Teorie mysli u dětí předškolního věku ****************************************************************************************** Cenu prof. Zdeňka Matějčka získala v prosinci loňského roku práce Mgr. Dany Hončíkové s ná u dětí předškolního věku. Požádali jsme autorku o několik slov o tom, jakým způsobem její k jakým závěrům dospěla. (Přečíst si můžete také rozhovor s PhDr. Lucií Pleškovou [ URL "IFORUM-6430.html "] a Mgr. [ URL "IFORUM-6491.html "] , autorkami dalších dvou oceněných prací. Podrobnosti o práci N Zdeňka Matějčka najdete zde [ URL "IFORUM-6489.html "] .) Paní magistro, můžete nám zkusit stručně přiblížit, co je „teorie mysli“? Jedná se o schopnost přisuzovat druhému mentální stavy; jinými slovy, uvědomit si, co si d si přeje, čemu věří atp. a na základě toho porozumět jeho chování. Tato schopnost „číst my zásadně rozvíjí v průběhu předškolního věku. Setkala jste se při koncipování práce s dětmi samotnými nebo jste pracovala spíše s litera odborníky? Moje diplomová práce zahrnuje jak teoretickou, tak empirickou část. Pro orientaci v proble nastudovat velké množství – především zahraniční – literatury, nicméně pro českou odbornou mého názoru význam především výsledky výzkumu, v jehož rámci jsem pracovala s předškolními Jakým způsobem jste při práci s dětmi postupovala? Při výběru metody zjišťující kvalitu teorie mysli u dětí jsem vycházela především z rakous a kanadských výzkumů. Použila jsem nakonec dvě metody, přičemž obě jsou interaktivní a pro v jedné jsou využity pastelky a krabička lentilek, ve druhé hra s maňásky. Za dětmi jsem d mateřských škol a pracovala s nimi individuálně. Jsem velmi ráda, že ředitelky a učitelky a nápomocné a že děti báječně spolupracovaly.   Můžete naznačit, k jakým závěrům jste dospěla? Ve shodě se zahraničními výzkumy jsem ve svém výzkumu dospěla k tomu, že k výraznému vývoj v osvojování si teorie mysli dochází u dívek a chlapců shodně okolo čtvrtého roku a že se vyvíjí až do věku nástupu dítěte do školy. Nicméně ve srovnání s údaji zahraničních výzkum měla k dispozici, si české (respektive pražské) děti vedly podstatně hůře. Je však třeba s že do hry vždy vstupuje velké množství dalších faktorů, jako např. verbální schopnosti dít rodinné prostředí, přítomnost sourozenců, míra adaptace na mateřskou školu, délka a intenz s experimentátorem atp., což nutně vede k nestejnosti výchozích výzkumných podmínek a tím výsledkům. Jsem přesvědčena o tom, že reálné schopnosti českých dětí v běžném životě nejso odlišné od schopností dětí z jiných kulturně nám blízkých zemí.      Zmínila jste se při předávání cen Nadace prof. Zdeňka Matějčka, že pracujete na základní š psycholog. V čem spočívá vaše práce? Hlavní náplní školního psychologa je práce s dětmi a konzultace s rodiči a učiteli. Mým úk při zvládání problémů v různých oblastech souvisejících se školní docházkou, ať už se jedn specifické poruchy učení, nepozornost a vyrušování při vyučování či obtíže v třídním kolek ovšem spolupracuji s dětmi, které těžce nesou rodinnou situaci, konkrétně porozvodové uspo významnou skupinu tvoří děti vyčleněné z třídního kolektivu, osamělé, bez kamarádů a často V takovýchto případech je třeba pracovat s celou třídou a pravidelně komunikovat s třídním Konkrétně to probíhá tak, že se na mne obrátí učitel (ve většině případů), rodič nebo samo o spolupráci. Se souhlasem rodiče se pak setkávám s dítětem a provádím specifické vyšetřen psychologickou intervenci či poskytuji dlouhodobější psychickou podporu dítěti. Vždy je pa je oboustranná spolupráce s rodiči a učiteli. Věra Voňavková