Učila mě řada skutečných osobností, ****************************************************************************************** * Učila mě řada skutečných osobností, ****************************************************************************************** říká student 1. ročníku doktorského studijního programu Český jazyk na FF UK Mgr. Františe dostal Mimořádnou cenu rekora UK za rok 2008. Cena mu byla udělena za vědeckou činnost v o a za činnost popularizační a organizační. Můžete přiblížit, čím přesně se zabýváte v doktorském studiu? V doktorském studiu se zabývám analytickými verbonominálními spojeními (dáti radu, činiti češtině 16. století. Slovesně-jmenná pojmenování bývají označována za progresivní jev nové jazyka, ale pohled do starších textů ukazuje, že taková představa není zcela přesná. Diser svou diplomovou práci čerpající materiál z Hájkovy Kroniky české. Při jejím psaní se přede tolik otevřených otázek a zajímavých problémů, že jsem nad tématem pro disertaci nemusel v toho pracuji v akademickém Ústavu pro jazyk český, kde zkoumám slovní zásobu humanistické češtiny. Doslova každý den mi procházejí rukama zajímavá slova. V odůvodnění vašeho ocenění je zmíněna činnost popularizační a organizační. V čem spočívá? Pokusím se odpovědět, i když to je spíše otázka pro toho, kdo mě navrhl. Do činnosti popul spadají recenze knih a také přednášky. Například když jsme s kolegou Janem Chromým vydával díla jazykovědce Jiřího Hallera, promluvili jsme o jeho činnosti v Kruhu přátel českého ja organizační pro mě v tuto chvíli představuje především spolupráce s ústřední komisí Olympi jazyce: spolu se zkušenějšími kolegy se podílím na tvorbě zadání této soutěže pro osmáky, středoškoláky. Pregraduální studia jste absolvoval také na UK. Jak jste si školu vybíral? Jako osmnáctiletý jsem měl dva cíle: odložit nástup na základní vojenskou službu a studova bude bavit. Proto jsem se přihlásil jednak na jistý technický obor, kde nebyly přijímací z filologii. Na techniku jsem pak nenastoupil. Ale vážně: volbu školy ovlivnilo několik věcí. Podstatné byly reference od známých. K oběm (bohemistika a germanistika) mě svým způsobem nasměrovaly zkušenosti s velmi dobrými učite velmi dobrými, ale i velmi podprůměrnými učitelkami a učiteli cizích jazyků na bohosudovsk Kdy jste si vybral bohemistiku? Dlouho jsem váhal mezi více filologickými obory. Definitivně jsem si ji vybral, až když js přihlášku ke studiu na vysoké škole a hledal druhý obor ke germanistice. Ta tehdy byla jas ni volba i s ohledem na rodinné zázemí. K češtině mě vedle učitelů – o nich jsem se už zmí nasměrovala účast na češtinářské olympiádě, kde jsem poznal řadu zajímavých lidí. Co vás na oboru hlavně zajímá? Zabývám se v první řadě historickým vývojem češtiny, především její slovní zásoby. Atrakti v této oblasti hodně, jedním z nich jsou slova přejatá z němčiny – zde je stále co zkoumat o nich pojednává monumentální Newerklova kniha, která vyšla nedávno. Můj zájem o studium s souvisí se studiem lexikografické teorie a praxe. Na FF jsem vedle toho získal jistý – sic určitě užitečný – přesah do slavistiky. Také mě zajímá překládání, především z němčiny. Bě pomáhal s ediční přípravou německy psaných dopisů pro vydání kompletní dochované korespond Němcové, to byla dobrá škola. Jak jste se studiem, s podmínkami, které škola nabízí, spokojen? Rozhodně jsem spokojen s tím, že mě za dobu studia učila celá řada skutečných osobností, s bohemistických pracovišť FF UK a Akademie věd, ale třeba také s nabídkou zahraničních stáž velmi užitečné se mi jeví workshopy studentů a doktorandů bohemistiky, tzv. Žďárky. Méně s tak porůznu byl s byrokracií, která leckomu komplikovala a komplikuje život. Strávil jsem funkční období ve fakultním akademickém senátu a bylo to dobré k tomu, abych poznal, proč pohled snadných až primitivních nejde realizovat, na druhou stranu však není příliš povzbu zjednodušit nějaký úřední postup si obvykle vynucuje nesmyslný nárůst administrativy a pap