Kalendář Historický Daniela Adama z Veleslavína zaznamenává zlomky z bohaté historie Uni ****************************************************************************************** * Kalendář Historický Daniela Adama z Veleslavína zaznamenává zlomky z bohaté historie Uni ****************************************************************************************** Ve sbírce starých tisků archivu Univerzity Karlovy je uloženo i několik vzácných bohemik. upoutá pozornost „Kalendář Historický“ Daniela Adama z Veleslavína z roku 1578. Kniha je s kožené vazbě ze světlé vepřovice zdobené na deskách tlačenými ornamenty. Mosazné spony se I když je na výtisku patrné časté používání, můžeme jej označit za poměrně zachovalý. O je mimo jiné porůznu umístěné přípisky zaznamenávající pozdější události až do počátku 19. st 376 stranách s přidaným rejstříkem čítajícím 24 stran je vybaven dvou barevně tištěným tit jehož rub vydavatel umístil oslavný latinský epigram významného pražského humanisty Tomáše (1523-1581). Výtisk byl zakoupen v některém pražském antikvariátu za 5 500 Kč. Titulní list Veleslavínova Kalendáře Historického z roku 1578, autor Jiří Melantrich z Ave Wikimedia Commons Autor spisu Daniel Adam z Veleslavína se narodil dne 31. srpna 1546 jako syn mlynáře. Po ú na pražské univerzitě dosáhl roku 1569 akademické hodnosti mistra. Poté převzal po svém uč Lupáčovi z Hlavačova stolici historie a sedm let přednášel na univerzitě tento obor. Zásad životě znamenal rok 1576, kdy se oženil s dcerou předního pražského knihtiskaře Jiřího Mel se jeho společníkem, později, po Melantrichově smrti, se ujal zavedené tiskárny a přivedl rozkvětu. Vydal zde celou řadu vlastních i přeložených knih, kterými přispíval k rozšíření vzdělání v Čechách. Jeho knihy vynikaly výborným jazykem, takže doba jeho působení byla po historiky nazvána zlatou dobou českého jazyka nebo stručně dobou veleslavínskou. Během své učitelské činnosti na pražské univerzitě získal Veleslavín bohaté znalosti histo uplatňoval ve svých spisech. Mezi ně patří i „Kalendář Historický“ z roku 1578 (druhé dopl pochází z roku 1590). V tomto díle autor seřadil historické události podle posloupnosti dn Vznikl tak spis, který sice nemohl sloužit k soustavnému historickému studiu, jeho smysl v v každodenním připomínání některé z atraktivních událostí, které se během toho dne v minul Veleslavínem použitá metoda nebyla původní; podobné dílo připravoval již Veleslavínův učit Lupáč z Hlavačova, jenž byl inspirován vzorem wittenberského profesora Pavla Ebera. Jednal metodu velice ošidnou. Ve dnech, na které připadalo málo historických událostí, totiž cíti zařadit události méně významné, pochybné, nevěrohodné nebo dokonce vyfabulované. Naopak ve připadalo událostí přehršel, byl autor nucen některé vynechávat, aby počet záznamů uvedený byl přibližně vyrovnaný. Nestalo se však, aby na některý den nepřipadlo vůbec nic. Popsaný způsob připomínání historických událostí byl praktikován i v dalších staletích. Je připomenout Kalendář Historický pražského měšťana Jana Rulíka, který byl vydán v pěti díle let 1797–1810. Toto dílo označil Josef Jungmann za pokračování kalendáře Veleslavínova. Po zpracované stejnou technikou vycházejí dodnes, jejich úroveň je ovšem různá. Ostatně každý hodinu můžeme v našem rozhlase slyšet relaci připomínající, co pamětihodného se kdy v tent Jistě nebude bez zajímavosti podívat se, jakou pozornost věnoval Veleslavín jako univerzit pražskému vysokému učení. V jeho kalendáři nalezneme celkem 24 záznamů týkajících se pražs počínaje sedmým dubnem roku 1348. Poslední zmínka nese datum 29. listopadu 1571. Pochopite připomínku zakládacích aktů: kromě založení univerzity jde o zřízení Karlovy koleje (1. 6. koleje (4. 11. 1438). Dekret Kutnohorský a jeho následky jsou připomenuty třikrát, kupodiv jeho vydání (18. 1. 1409), ale k 9. 5., 27. 9. a 13. 10. 1409. Při zmínce k tomuto datu je mistrů a studentů, kteří odešli z Prahy, odhadován na 20 000! K tomu je připojen odhad cel studentů zapsaných v matrikách na 44 000. Tyto údaje je však třeba brát s rezervou. V souv odchodem německých mistrů a studentů z Prahy je připomenuto i založení univerzity v Lipsku došlo 12. 11. 1409. Dosažení univerzitních hodností je uvedeno celkem čtyřikrát. Zvolení Jana Husa děkanem 11. Husa rektorem 17. 10 1409, získání hodnosti bakaláře Jeronýmem Pražským a jeho následné vy 19. 9. 1398 a posléze den 25. 6. 1458, kdy se stal univerzitním mistrem Beneš z Valdštejna Viktorina a Hynka, synů krále Jiřího z Poděbrad. Zaznamenání úmrtí univerzitních hodnostářů se objevuje čtyřikrát. Jedná se o Václava Koran 2. 1519), Jana Zahrádku (2. 4. 1556), Matouše Kolína z Chotěřiny (4. 6. 1566) a Šebestiána Přeštic (20. 11. 1555). Ke dni 25. 4. 1427 je připomenuto vypovězení dvou univerzitních mi rektora Prokopa Škody z Plzně a děkana Petra z Mladoňovic. Dvakrát se vyskytuje narážka na požáry, které postihly budovu Karolina. Vypukly 13. 12. 15 1571. Škody naštěstí nebyly příliš veliké. K drancování a vypálení univerzitních kolejí Pr jednou: dne 2. 3. 1422. Veliká kolej, tedy Karolinum, byla několikrát zmíněna jako místo konání důležitých histori Tak zde byl dne 10. 3. 1417 sepsán dokument o přijímaní pod obojí, dne 10. 8. 1478 se zde shromáždění pánů, rytířů a měst pod obojí způsobou spojené se slibem věrnosti kališnické v 30. 11. 1433, zde byly sepsány a vyhlášeny čtyři artikuly pražské, čili Kompaktáta. Dne 30 Karolinu vyhlášeno spojení Starého a Nového města, které však vydrželo jen velmi krátkou d Závěrem lze tedy říci, že ve svém Historickém kalendáři Veleslavín nevěnoval pražské unive systematickou pozornost a zaznamenal jen zlomek z její bohaté historie. Ale ani tak jeho z nepostrádají zajímavost – třeba pro svou formulaci nebo pro výtečnou úroveň jazyka. autor: Vladimír Závodský Daniel Adam z Veleslavína, Portrét od Jana Vilímka (1860-1938), in: České album, sbírka po českých velikánů, mužů i žen práce, kteří život svůj zasvětili povznesení národa svého; př Wikimedia Commons