Vysokoškoláků začíná být příliš ****************************************************************************************** * Vysokoškoláků začíná být příliš ****************************************************************************************** 9.3.2009, rubrika: Akademie, strana: 1, autor: RADKA KVAČKOVÁ Být ministrem, pokusil bych se s rektory vysokých škol domluvit, že dostanou příští rok st letos, ale přijmou méně studentů. A nebudou jim slevovat – říká Jan Koucký, který se léta politikou v mezinárodních souvislostech. * LN Vy nepatříte k lidem, kteří si myslí, že by se mělo na vysoké školy přijímat stále ví ne? Už několik let to považuji za velký problém. Zvyšování počtu přijímaných bylo nepochybně n letech, kdy jsme se potřebovali dotáhnout na úroveň vyspělých zemí. Ale dneska už odchází v Česku studovat skoro 60 procent lidí z populačního ročníku a dalších sedm procent jde na školy, které také patří do terciárního vzdělávání. Tak rychlému růstu neodpovídá ani ekono ani schopnost vysokého školství přizpůsobovat se. * LN Říkalo se přece, že tomu pomůže podstatné zvýšení počtu bakalářů. Ano, předpokládalo se, že polovina bakalářů půjde rovnou na pracovní trh. Vývoj je ale zce dobu od vzniku bakalářského stupně pokračovala více než polovina jeho absolventů v magiste posledních letech je to dokonce kolem 80 procent bakalářů. Za pár let už bude mít více než lidí terciární vzdělání, a většina z nich dokonce magisterský diplom. Povede to ovšem k je podobně jako to dnes vidíme u maturity. * LN Jsou vyspělé země, kde odchází rovnou na pracovní trh až 90 procent bakalářů. Co moti studenty k dalšímu studiu, které často ani v praxi nevyužijí? Nejsou to samotné vysoké ško Do značné míry ano. Vysoké školy jsou financovány podle počtu studentů. Pro ně je tudíž vý další dva tři roky bakaláře, který už je tak říkajíc zajetý, neboť škole přináší státní do * LN Může to stát nějak ovlivnit? Třeba ekonomicky? Nepochybně, jde například o to, jak nastavit pravidla financování. Ministerstvo školství s regulaci snažilo, jenže vysoké školy na ně tlačily, že právě ty jejich obory jsou specific pro jejich zvládnutí nestačí. A úředníci většinou podlehli a schvalovali. V našich podmínk není snadné takovým tlakům čelit. Do ministerského dokumentu o rozvoji vysokého školství z podařilo prosadit, že kvantitativní rozvoj už by měl začít brzdit (i kvůli klesající popul a prioritou se má stát kvalita. Jenže už na jaře 2006 bylo jasné, že se to nepodaří, neboť potvrdila zkušenost z jiných zemí, že pro politiky je populisticky lákavé zaštítit se hesl vzdělání pro všechny bez ohledu na mnohem vážnější, ale ne tak viditelné negativní dlouhod kvalitu vzdělávání. * LN Třeba USA, nebo některé další země, mají vysokoškoláků ještě víc než my. Naše situace je podstatně jiná, protože u nás vždycky bylo – stejně jako v některých další zemích s podobnou historickou tradicí – mimořádně kvalitní střední odborné školství. V zem odborným vzděláváním se vysoké školství logicky nerozvíjí zdaleka takovým tempem jako v ze tradice. Například absolventi průmyslovek byli výbornými projektanty nebo zastávali náročn Dnes ale tři čtvrtiny z nich, pochopitelně těch lepších, neodchází na trh práce, ale na vy * LN Představitelé vysokých škol říkají, že by hodně vyřešil větší příliv peněz. Rychlý nárůst počtu vysokoškoláků stát skutečně není schopen přiměřeně financovat. Vysokoš příliš Pokračování na straně II Dokončení ze strany I Výdaje na vysoké školy se sice pořád mírně zvyšují, ale neodpovídají ani růstu počtu stude inflaci. Nejvýznamnější ukazatel, totiž výdaje na jednoho studenta v poměru k HDP na hlavu několik let klesá a dnes jsme mezi vyspělými zeměmi hluboko pod průměrem. Srovnávací analý že v systému chybí přinejmenším 7–10 miliard korun. Situace se navíc výrazně zhoršila v po dvou letech. Přitom ještě před 10–15 roky jsme na tom byli mnohem lépe a kvalita absolvent odpovídala. * LN Není to i proto, že českým vysokým školám chybí financování ze soukromých zdrojů? Podíl privátních zdrojů ve výdajích vysokého školství v ČR je nad průměrem evropských zemí zvyšuje. Loni dosáhl téměř čtvrtiny celkových výdajů vysokého školství. * LN Ozývají se hlasy, že kvalita vysokoškolského vzdělávání klesá i proto, že se na školy víc studentů, kterým chybí ke studiu předpoklady. To je bezesporu pravda. Roli ovšem hraje i nedostatek financí, který na kvalitu tvrdě dopa dříve individuální přístup učitelů ke studentům je při velkém množství posluchačů nahrazov zkouškách je potom nutné snižovat nároky, protože by jinak většina studentů neprošla. * LN Máte nějaké řešení? Když se masifikuje, je třeba diferencovat. * LN To se ale přece dělá, ne? V takto rozsáhlém vysokém školství je třeba vytvořit příznivé prostředí pro profilaci jedn podle toho, v čem dokážou dosahovat nejlepších výsledků. Vedle škol orientovaných na špičk v mezinárodním prostředí a na náročné vzdělávací programy na magisterské a doktorské úrovn dostatečný prostor pro svůj rozvoj získat také školy, které se zaměří například na bakalář vzdělávání dospělých, spolupráci s podniky nebo podporu svého regionu. Zásadní je vytvořit příležitost, aby mohly získat na takový rozvoj dostatečné finance. Vysoké školy mají totiž funkce, ale představují také různé kvality. * LN S čím byste začal? Být ministrem, pokusil bych se například s rektory domluvit, že příští rok dostanou peníze (navýšené o stejné procento jako celý vysokoškolský rozpočet), a to bez ohledu na počet no studentů. Mohli by jich přijmout dokonce až o 10 procent méně. A že to tak bude, dokud se nedohodneme na nových pravidlech financování, která vedle počtu studentů upřednostní ukaza jejich studia. Požádal bych je, aby do té doby pečovali právě o kvalitu a dbali na ni při závěrečných zkouškách. *** Jan Koucký Vvzděláním ekonom, je ředitelem Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK. V mi náměstkem dvou ministrů školství a poradcem několika dalších. Dvě volební období byl i pos místopředsedou „školského“ výboru parlamentu. Působil také v OECD a v Radě Evropy.