Jak obstát v globálním měřítku: Evropské strategie pro evropské univerzity. V Praze se uskuteční zasedání 5. konventu Evropské asociace univerzit ****************************************************************************************** * Jak obstát v globálním měřítku: Evropské strategie pro evropské univerzity. V Praze se u 5. konventu Evropské asociace univerzit ****************************************************************************************** 19. až 21. března 2009 se v Praze uskuteční zasedání 5. konventu Evropské asociace univerz Zasedání bude zahájeno tiskovou konferencí od 15 hodin v Riegrově sále Obecního domu za př vrcholných představitelů EUA. Zástupce médií a účastníky zasedání osloví Václav Hampl – re Karlovy, Ondřej Liška – ministr školství, mládeže a tělovýchovy, Ján Figel’ – evropský kom vzdělávání, výchovu, kulturu a mládež, Jean-Marc Rapp – prezident EUA, Georg Winckler – od prezident EUA a Jan Škrha – prorektor Univerzity Karlovy. Fakta o konventu a o Evropská asociaci univerzit Letošní konvent Evropské asociace univerzit (EUA), jejž hostí Univerzita Karlova v Praze, těsně před oficiálním spuštěním Evropského prostoru vysokého školství (EHEA) v roce 2010 a chvíli, kdy se diskutuje o podobě Evropského výzkumného prostoru pro příští desetiletí. Př pro univerzity jedinečnou příležitost přispět k debatě o společné vizi toho, jak se co nej zasazovat o soudržný, transparentní a atraktivní univerzitní sektor pro celou Evropu. V návaznosti na Lisabonskou deklaraci z roku 2007, podle níž mají univerzity “vybavit Evro i starší – k tomu, aby mohli sehrát svou úlohu ve Společnosti vzdělání, v níž ekonomický, kulturní rozvoj závisí v první řadě na vytváření a šíření znalostí a dovedností”, budou úč společně usilovat o nalezení politických opatření a strategií, jež jim pomohou plnit jejic vyučování, výzkum a službu společnosti. Aby univerzity plně realizovaly svůj potenciál, musí propojit své základní úkoly: vysokošk výzkum a inovaci. Jen tak mohou mimo jiné odpovědět na otázky veřejnosti týkající se demog populace, udržitelného vývoje, obnovitelných zdrojů energie a změn klimatu. Proto je třeba otevřených, moderních a flexibilních univerzit se silným evropským rozměrem fungující evropská mobilita a systém evropské akademické kariéry, stejně jako zapojení se úrovni. Evropské univerzity by měly být přitažlivé pro evropské i mezinárodní studenty, kt čerpat z bohatství a rozmanitosti evropské vědecké a výzkumné tradice, ale také k nim přis Konvent dá univerzitám šanci ovlivnit evropskou politickou agendu na základě jejich předst evropského vysokého školství. Letošní setkání přitom přichází v klíčovou chvíli, kdy první procesu spěje ke konci a Evropě již nezbývá mnoho času na dosažení velkorysých cílů, jejic stanovila Lisabonská agenda na rok 2010. Konvent se bude konat: • Těsně před letošní schůzí ministrů zemí zapojených do Boloňského procesu, jež stanoví ob prostoru vysokého školství a určí priority Boloňského procesu pro příští dekádu • Ve chvíli, kdy mají vlády a investoři reagovat na doporučení, jimiž Evropská komise navá knihu Evropského výzkumného prostoru v roce 2007 a jež mají utvářet budoucí vývoj Prostoru Pražská deklarace Cílem konventu je ovlivnit priority Boloňského procesu v období po roce 2010 a zajistit, a vytváření podmínek pro budování Evropského výzkumného prostoru braly v potaz zájmy univerz univerzit proto budou vyzváni k tomu, aby přispěli k sepsání “deseti tezí” o budoucnosti e vysokého školství a výzkumu s výhledem do roku 2020. V případě každého z témat těchto tezí bude třeba zodpovědět na otázky jako: Jaká je naše s Kam se chceme posunout? Jak toho docílit? Jako odpovědi budeme muset nalézt vhodná opatřen institucionální, státní i evropské úrovni. Toto cvičení by nás mělo dovést k definování to univerzit měla vypadat budoucnost obou Evropských prostorů. V pátek 3. dubna 2009 se sejde rada EUA, aby přijala Pražskou deklaraci, jež pak bude před přítomným na ministerském setkání Boloňského procesu v Leven/Louvain-la-Neuve a evropským zodpovědným za politiku vysokoškolského vzdělávaní a výzkumu. Struktura konventu Aby bylo možné splnit neskromné cíle, jež jsme stanovili výše, diskuze na konventu se budo ve čtyřech oddělených tematických okruzích, které vezmou v potaz čím dál rozmanitější posl evropských univerzit. Chceme tak účastníkům umožnit, aby se soustředili na ta témata, jež nejbližší. Tematické okruhy se budou týkat následujících rámcových témat: • Prohlubování komunikativnosti a flexibility univerzit coby institucí, jež mají za cíl vz počet evropských občanů, plnit potřeby čím dál rozmanitější studentské populace a zajišťov by mohl z univerzitního vzdělání těžit, tak může učinit • Rozvíjení role univerzit coby středisek výzkumu, jež musí usilovat o vylepšení svých výz pomocí prostředků z externích zdrojů, musí umět přitáhnout a udržet si talentované výzkumn začínající, či zkušené, a fungovat ve spolupráci s ostatními díky výměnám a budování partn především na regionální úrovni • Reakce na rostoucí náročnost řízení a managementu univerzit – na základě řady konferencí dvou let a práci EUA v tomto období. Zaměříme se především na žhavá témata jako: zajišťová udržitelnosti, měnící se struktury řízení, fúze a jiné podoby koncentrace. • Rozšiřování globálního dosahu evropských univerzit a jejich interakce s okolním světem: nejvhodnějších strategií a opatření a budování soudržného portfolia vzdělávacích a výzkumn evropské perspektivy Každý okruh se bude skládat z „malého“ plenárního sezení, na nějž budou navazovat jednotli skupiny. Účastníci zůstanou ve svých skupinách celé dopoledne 20. března. Každá skupina bu připravila nejvýše dvě teze a zamyslela se nad odpovídajícími opatřeními na institucionáln evropské úrovni. Třetí plenární sezení v pátek odpoledne bude příležitostí pro počáteční zpětnou vazbu např a diskusi o klíčových návrzích, jež se v jednotlivých skupinách utvářejí. Na závěrečném se načrtne prezident EUA počáteční a velmi hrubý koncept návrhů z jednotlivých skupin. Konečn předneseny radě EUA 3. dubna 2009, a jakmile budou přijaty, budou rozeslány všem účastníků V sobotu ráno se bude konat navazující Otevřené fórum, jež se bude týkat žhavých témat výz pro komunitu klem evropského vysokého školství, jako jsou např. otázka rankingu a situace lékařskými fakultami a fakultními nemocnicemi. Fakta o Evropské asociaci univerzit (EUA) EUA sdružuje téměř 850 univerzit a konferencí rektorů ze 46 evropských zemí. EUA se zasazu soudržného systému evropského vysokého školství a výzkumu, jenž na celoevropské úrovni udr soutěživostí a excelencí na jedné straně a sociální sounáležitostí a dostupností na straně aktivně prosazuje cíle Lisabonské agendy. Úlohou EUA je upozorňovat na podíl univerzit na vývoji společnosti, především díky zapojen zásadních politických procesů probíhajících v současné době v Evropě. Jedním z nich je vyt prostoru vysokého školství (EHEA) do roku 2010, známé pod názvem Boloňský proces, a druhým Evropského výzkumného prostoru (ERA). Jedinečná pozice dovoluje EUA propojit tyto dva, čas procesy díky dvojímu poslání svých členských univerzit, jež jsou jednak vzdělávacími, jedn institucemi. EUA se spolu s institucemi EU a dalšími partnery aktivně podílí na přípravě vysokoškolské udržitelné reformy a zajišťuje plnou účast univerzit v Boloňském procesu a přidružených in Asociace se také v čím dál větší míře zabývá evropskou politikou výzkumu, v jejímž rámci s cíl zdůrazňovat zásadní roli univerzit v posilování evropských výzkumných kapacit a podpor Společnosti vzdělání. Aktivity Kromě své politické role EUA provozuje v několika klíčových oblastech společné projekty sv tak prohlubují spolupráci s partnery a získávají praktické znalosti a hlubší porozumění pr evropské univerzity vystaveny. Tyto zkušenosti se potom odrážejí ve strategické práci EUA. V neposlední řadě EUA organizuje pravidelné tematické konference a školení, jež poskytují diskusi o klíčových tématech, resp. zpřístupňují informace o těchto tématech svým členům a vysokoškolské komunitě. Pro další informace kontaktujte zástupce EUA Andrew Miller, tiskový mluvčí Email: andrew.miller@eua.be [ URL "mailto:andrew.miller@eua.be"] Telefon: (během akce mobil: +32 473 748 785 (před a po akci: +32 2 788 53 19) Podrobný přehled aktivit EUA a archiv dokumentů s knihovnou obsahující strategické dokumen tisková prohlášení naleznete na internetových stránkách www.eua.be. Životopisy Přikládáme stručné životopisy aktérů, kteří se budou účastnit tiskové konference. Životopi ostatních řečníků 5. konventu budou obsaženy v programu a kompendiu konventu, který obdrží Prof. Jean-Marc Rapp, nastupující prezident EUA Profesor Jean-Marc Rapp byl v letech 1999 – 2006 rektorem Univerzity v Lausanne a od roku prezidentem Konference rektorů švýcarských univerzit (CRUS). Od roku 2005 byl členem rady konventu se oficiálně stane novým prezidentem EUA. V roce 1983 získal doktorát z práva na Univerzitě v Lausanne a v roce 1985 titul LL.M. na Kalifornie v Berkeley. Pracoval jako právník v Lausanne a v San Francisku a mezi lety 1986 jako náhradní soudce nejvyššího soudu švýcarského kantonu Vaud. Od roku 1989 je profesorem obchodního a smluvního práva na Právnické fakultě Univerzity v které byl v letech 1996 – 1998 děkanem. Před nástupem do funkce rektora pracoval šest měsí komisi (GŘ XV) coby expert na finanční informace a zákony o společnostech. Během svého půs rektora značně přispěl k programu spolupráce a k novým strategickým trendům na Univerzitác Ženevě a ve Švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne. Prof. Georg Winckler, odcházející prezident EUA, rektor Vídeňské univerzity Profesor Winckler sloužil jako rektor Vídeňské univerzity od roku 1999 a v roce 2005 byl z EUA. Na pražském konventu předá funkci Jeanu-Marku Rappovi. Předtím pracoval ve funkcích prezidenta Rakouské konference rektorů (2000-2005) a vice-pre (2001-2005). V letech 2004 až 2007 byl členem EURAB (Evropského poradního výboru pro výzku 2008 je členem ERAB (Výboru pro Evropský výzkumný prostor). Studoval ekonomii na Univerzitě Princeton a na Vídeňské univerzitě. Od roku 1978 je na Víd profesorem ekonomie se specializací na měnovou a aplikovanou ekonomii. Hostoval jako profe v Georgetownu, Univerzitě ve Fribourgu, Univerzitě Komenského v Bratislavě a coby hostujíc Mezinárodním měnovém fondu ve Washingtonu, D.C. Ministr Ondřej Liška Ondřej Liška se narodil 14. července 1977. Vystudoval politologii a religionistiku na Masa v Brně. V letech 2000-2001 pracoval pro Nadaci Forum 2000; v letech 2003-2004 byl předsedo rakouského fóra pro dialog. Od roku 2003 do roku 2005 byl zastupitelem v Brně za Stranu ze pro kulturu a školství, Městská část Brno-střed). Od roku 2004 byl poradcem Skupiny zelený parlamentu pro regionální rozvoj a evropské strukturální fondy. V červnu 2006 byl zvolen p ČR za Stranu zelených za Jihočeský kraj. V prosinci 2007 byl jmenován ministrem školství, tělovýchovy. V září 2008 byl zvolen 1. místopředsedou Strany zelených. Přednášel na univerzitách, veřejných a odborných fórech v zahraničí, mj. v Německu, Rakous Indii, Malajsii, Japonsku, Číně, Filipínách, Kambodži a Jižní Koreji. Jan Figeľ, evropský komisař pro vzdělávání, výchovu, kulturu a mládež Ján Figeľ, narozený v lednu 1960, studoval výkonovou elektroniku na Technické univerzitě v více než desetileté kariéře výzkumníka v oboru studoval zahraniční vztahy na Georgetownské Washingtonu a evropskou ekonomickou integraci na UFSIA v Antverpách. Jeho politická kariéra začala v roce 1992, kdy se stal členem národní rady SR a od té chví věnoval naplnění evropských ideálů. Byl hlavním vyjednavačem SR při vstupu do EU. Od 1. kv členem Evropské komise a v současnosti je zodpovědný za vzdělávání, výchovu, kulturu a mlá Prof. Václav  Hampl, rektor Univerzity Karlovy v Praze Do funkce rektora nastoupil v roce 2006. Má za sebou bohatou akademickou kariérou na 2. lé UK, kde získal v roce 2002 profesuru. Václav Hampl je autorem mnoha významných mezinárodních vědeckých článků v oblasti kardiopu a držitelem prestižních cen za vědecký výzkum v ČR i v zahraničí. Od roku 2006 byl také v rektorů viceprezidentem pro vnější a zahraniční vztahy. Prof. Jan Škrha, prorektor Univerzity Karlovy v Praze Prof. Škrha je prorektorem UK pro zahraniční styky a mobilitu a zástupcem přednosty III. i 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V letech 1979-1983 byl na t asistentem, od roku 1983 lékařem. V letech 1990-1996 byl šéfem jednotky intenzivní péče a laboratoř pro endokrinologii a metabolismus III. interní kliniky. V roce 2001 se stal prof medicíny.