Obrazy imaginace v čase. Na Pedagogické fakultě UK skončila 8. mezinárodní konference Imaginace ve výchově, umění a sportu ****************************************************************************************** * Obrazy imaginace v čase. Na Pedagogické fakultě UK skončila 8. mezinárodní konference Im výchově, umění a sportu ****************************************************************************************** Karel Čapek kdysi napsal milý text nazvaný Chvála vrtáků (1925). Nešika, vrták, nemotora a sám neobratný, vymýšlí jiná řešení – tedy zlepšováky a tím přispívá k pokroku lidstva a us těm, kteří pracovat opravdu umí. Podstatou všech zlepšováků ale nejsou nešikové, nýbrž IMA jí byla věnována 8. mezinárodní konference nazvaná „Imaginace ve výchově, umění a sportu,“ května 2009 připravila Katedra občanské výchovy a filosofie Pedagogické fakulty Univerzity Českou olympijskou akademií. Skeptičtější nebo pragmatičtější povahy se možná budou vzpírat uvěřit, ale je tomu skutečn je v lidském životě i vývoji společnosti jednou z nejdůležitějších kategorií a přímo klíčo jakéhokoli pokroku a rozvoje civilizace. Na základě přednesených příspěvků diskutovali o i a profesoři fakulty spolu se zahraničními hosty z Německa, Velké Británie, Lotyšska, Litvy Různost zvolených témat z oblasti umění, výchovy, vzdělávání, historie, sportu nebo sociol se pedagogové a badatelé věnovali, dokazovala, jak hluboce ovlivňuje a zasahuje imaginace když si to sami neuvědomujeme. „Imaginace je dimenze kreativity a nesmrtelnosti, je cestou a základem schopnosti projít například změnou pracovních profesí,“ řekl Prof. Dr. Lev B. V univerzity v Novosibirsku, „její ztráta nebo oslabení předznamenává krize moderní civiliza temperamentního Prof. Vertgeima vzbudila mezi studenty značný ohlas, protože možná víc než citlivé období, kterým sama imaginace v současné době prochází. Věnovala se imaginaci v zá tedy imaginaci jako komerčnímu produktu, a cestám, které k němu vedou. Ve druhé části před dnes velmi populární a světově rozšířenou „fantasy literaturu“ jako zdroj imaginace a insp generaci, která vědomými návraty do historických období nebo fantazijních neexistujících s vlastní subkulturu a vyhraněný estetický názor ve výtvarném umění, literatuře i hudbě. Prof. Dr. Lev B. Vertgeim z univerzity v Novosibirsku Také další přednášející se vyjadřovali o imaginaci jako o „cestě v čase“ a to v obou směre i budoucností. Jejich průsečíkem je přítomnost, která vyvolává potřebu dialogu generací, a imaginace nebyl možný. O imaginaci v umění, kde ji jako klíčovou pro vznik uměleckých děl chápe většina z nás, ho Prof. Dr. Diethelm Blecking (Albert-Ludwigs-Universität Freiburg), Prof. Dr. Franz Bockrat Darmstadt) nebo Prof. Otakar Funda. Jejich přednášky plné odkazů na slavná díla minulosti podpořená citacemi slavných umělců a myslitelů od antiky po dnešek byly strhujícím příběhe imaginace v čase,“ obrazem nekonečnosti jejích proměn a nevyčerpatelnosti možností, jak s českých přednášejících dále vystoupili Prof. Radim Palouš (UK PedF), prof. Anna Hogenová ( Naděžda Pelcová (UK PedF) a doc. Jan Županič (UK PedF). Prof. Dr. Diethelm Blecking, Albert-Ludwigs-Universität Freiburg Zcela jedinečnou roli hraje imaginace v oblasti zlepšování sportovních výkonů a především a rehabilitaci po sportovních aktivitách, které někdy mají tragické vyústění v podobě doča invalidity. Na toto téma hovořil Prof. Dr. Scott Fleming (Cardiff School of Sport). Příkla imaginace na cestě k uzdravení, k návratu na kolbiště vrcholového sportu a k netušeným mož osobnosti dokumentoval Prof. Fleming na osobnosti Jo Melen, velšské medailistky v judu. Po kolene, sedmnácti operacích a několikaletém léčení a rehabilitaci se nejen dokázala vrátit zapojením imaginace, duchovních složek své osobnosti a také díky studiu se začala zabývat a sportu a především etikou sportu. Její komplexní přístup ke kulturním, etickým a také so sportu nalezl v odborných kruzích i zájmových sportovních klubech značnou odezvu. Další osobností, o které přednášel Prof. Fleming, byl americký sociolog Charles Wright Mil jeho nejznámější dílo Sociologická imaginace z r. 1959. Vysvětluje, jak nezbytná je imagin otázkách. „Když ztratíte práci, je to pro vás osobní tíživý problém, když práci ztratí mil je to velký sociální problém,“ řekl Prof. Fleming. „Hledání způsobů, jak odstranit sociáln kteří jsou postiženi nějakou osobní krizí, a posílení jejich sociální ochrany je veřejnou která vyžaduje silnou imaginaci a také vůli navržená opatření uvést do praxe. Zdůraznil, ž je třeba porozumět jejich osobní i společenské biografii v historickém kontextu. „Mills ja a radikální sociální teoretik patřil k nejtvrdším kritikům sociální a politické reality Am poloviny 20. století a také proto byl všem nepohodlný. Je opravdu také těžké polemizovat s že „... jakkoli obtížná otázka neospravedlňuje odpověď, že to nelze udělat lépe...“ uzavře prof. Fleming. Prof. Dr. Scott Fleming, Cardiff School of Sport 8. mezinárodní konference Imaginace ve výchově, umění a sportu navazuje na bohatou tradici konferencí, které se každý rok v diskusi zaměřují na jedno významné téma sdružující oblast a sportu: Prostory porozumění: výchova, umění, sport (2002), Odpovědnost ve výchově, umění Pragma jako tvůrčí čin ve výchově, umění a sportu (2004), Pohyb ve výchově, umění a sportu ve výchově, umění a sportu (2006), Hodnoty ve výchově, umění a sportu (2007) a Ethos ve vý sportu (2008). K přednostem konference patří bohatá mezinárodní účast přednášejících z mnoha evropských z Česká republika, Francie, Litva, Lotyšsko, Německo, Rusko, Slovensko, Wales), interdiscipl konference a otevřenost k odborné veřejnosti, díky které mohou vedle mezinárodně uznávanýc etablovaných odborníků přednášet své příspěvky také doktorandi studující příbuzné obory. „Největším přínosem těchto mezinárodních konferencí pro naše studenty, doktorandy a i pro profesory, je možnost kontaktu se světem západní vědy a konfrontace s pojetím badatelské p středu Evropy,“ zhodnotila průběh a význam konference jedna z organizátorek Prof. PhDr. An „Potvrzuje se, že přístup západních vědců k tématu-problému je především analytický, vždyc popis nějakého stavu, kdežto východoevropští myslitelé, tedy především novosibirští Rusové jinak – je v tom spousta především ideologického, neuvědomělého a pořád ještě politického se nedá skrýt. My v české kotlině jsme na rozhraní mezi přístupem analytickým a fenomenolo bychom být v tomto smyslu pro Evropu stmelujícím článkem. Přáli bychom si, aby si toto naš doktorandi uvědomili a aby o tom se zahraničními badateli diskutovali, neboť dialog je zák výuky u nás na fakultě.“ A jaké bude téma pro příští rok? „Počkáme, až se samo vyloupne,“ úsměvem Prof. Hogenová.