Utrpení je velkým motorem našeho činění. 1. lékařská fakulta UK si připomněla svého někdejšího pacienta Psychiatrické kliniky Bedřicha Smetanu ****************************************************************************************** * Utrpení je velkým motorem našeho činění. 1. lékařská fakulta UK si připomněla svého někd Psychiatrické kliniky Bedřicha Smetanu ****************************************************************************************** Přívětivé a přátelské prostředí Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlo novináře, kteří se zúčastnili dnešní tiskové konference ke 125. výročí úmrtí skladatele Be jednoho z nejslavnějších pacientů tohoto ústavu; a ani po více než století, které uplynulo geniálního skladatele, není skutečná příčina jeho choroby uspokojivě objasněna. zleva: Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, děkan 1. lékařské fakulty UK v Praze, MUDr. Jan MBA, zástupce ředitelky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrS Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, PhDr. Olga Mojžíšová, vedoucí Muzea Bedřicha Smetany „Nemáme pro vás připraveno žádné senzační odhalení,“ řekl v úvodu Prof. MUDr. Jiří Raboch, Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, „scházíme se proto, abychom se na mistrovo onemocněn současné lékařské vědy a rekapitulací průběhu jeho choroby a shrnutím dosavadních dohadů i diagnóze vzdali hold a úctu našemu bývalému pacientovi, protože tak to bohužel bývá, že ně naší budově opouštějí tento svět.“ přijetí B. Smetany k hospitalizaci a popis jeho choroby z dobových materiálů Přesná příčina choroby B. Smetany nebude moci být asi nikdy zcela objasněna. Odborníci vyc zkoumání spíše z dedukcí. Jedním ze zdrojů jsou dobové zápisy lékařů kliniky o chorobě a d provedená 14. 5. 1884 doc. Jaroslavem Hlavou. Chorobopis se za neznámých okolností ztratil také mozek Bedřicha Smetany, uložený do speciální skleněné schrány. Příčinu k dohadům o sk zavdalo umístění pamětní desky 12. 5. 1924, kterou na pokoji, kde Smetana zemřel, umístila společnost za účasti Zdeňka Nejedlého a dalších významných představitelů tehdejší vědy a k doby se vedly vášnivé spory o chorobu B. Smetany mezi patology, psychiatry, odborníky jiný oborů. spory a dosavadní diagnózy příčin choroby Bedřicha Smetany Prof. Antonín Heveroch, psychiatr, razil názor, že se jednalo o arteriosklerotickou zmaten K tomuto táboru se později připojil prof. Vladimír Vondráček. Naopak zakladatel české neur Ladislav Haškovec tvrdil, že se jednalo o terciární stádium syfilidy – progresivní paralýz hrobu B. Smetany v r. 1987 prozkoumala pozůstatky Smetanova těla skupina odborníků vedená Emanuelem Vlčkem. Její závěr byl, že se skutečně jednalo o progresivní paralýzu. Členem od byl stomatochirurg doc. Jiří Ramba, který nedávno vydal knihu, ve které v kapitole „Osudná Smetany“ opět otvírá otázku Smetanova onemocnění. Na základě především rozboru kostních ná že Bedřich Smetana nikdy netrpěl luetickou nákazou a uvažuje spíše o presenilní atrofii Pi současné terminologii frontotemporální demence – Pickova choroba) a chronické osteomyeliti kostí. diagnostické možnosti obou nejčastěji uváděných příčin choroby B. Smetany v době jeho úmrt „Nemyslím si, že je možné při současné nedostupnosti důkazů diagnózu jednoznačně určit a n ani za nutné. Bedřicha Smetany si jistě budeme vážit jako geniálního představitele české h a budeme s ním soucítit, jak byl ve stáří těžce nemocen a co musel před smrtí vytrpět. Jeh psychiatrií mu určitě nebude přitěžovat,“ řekl prof. Raboch, „chtěli bychom příběhem Bedři zdůraznit jedinečné spojení lékařů a pacientů v nemocnicích a fakultách na Albertově nebo náměstí a vyjádřit úctu k výsledkům práce našich předchůdců a znovu si uvědomit, jaké je p nemocných pacientů v naší společnosti a jaký je vztah nás lékařů i veřejnosti k nemoci, st smrti.“ Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc., přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN „Bedřich Smetana zemřel v prostorách zdejší Psychiatrické kliniky, ale jeho hudba je nesmr řekl děkan 1. lékařské fakulty UK v Praze prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA. „Včera byl j symfonických básní Má vlast zahájen Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, ať si to uv ne, každý máme vztah k Bedřichu Smetanovi.“ Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, děkan 1. lékařské fakulty UK v Praze Jako příklad, který dokumentuje vývoj moderní psychiatrie a také této kliniky, vidí hospit skladatele MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, zástupce ředitelky Všeobecné fakultní nemocnice v P MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, zástupce ředitelky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Že „utrpení je velkým motorem našeho činění,“ jak na tiskové konferenci řekl prof. Raboch, muzikoložka PhDr. Olga Mojžíšová, vedoucí Muzea Bedřicha Smetany. PhDr. Olga Mojžíšová, vedoucí Muzea Bedřicha Smetany „Jeho duševní choroba ho zahnala do bolestné izolace, i když Smetana byl společensky nesmí člověk, zbavila ho existenčního zajištění a přinutila k radikální změně života a životního Vypovídají o tom jeho deníky, korespondence i zápisky běžné komunikace, které narůstaly sp jak postupovala choroba, a na kterou byl odkázán. Izolace, tlak obav z budoucnosti a sama trpěl halucinacemi, šumem a pískáním v uších, stále častějšími a hlubšími výpadky paměti a duševními stavy spolu s jeho hluchotou ho nasměrovaly k intenzivní práci, kdy musel žít a V posledních deseti letech jeho života vznikla mistrova vrcholná díla – cyklus symfonickýc opery Hubička, Tajemství a Čertova stěna, oba jeho smyčcové kvartety a další orchestrální tedy téměř jedna třetina jeho tvorby. Je neuvěřitelné, že ač úplně hluchý, Smetana ohluchl věku 50 let, se při svých cestách z Jabkenic do Prahy účastnil zkoušek svých oper v divadl podle gest dirigenta korigovat například tempa svých operních a symfonických děl. V té dob 1881 ještě třikrát veřejně dirigoval své skladby a hrál na koncertech sólový klavír i s ko to dokazuje, že jeho hudební představivost a logika hudebního myšlení nebyly narušeny a že a teoretická průprava byly na vrcholné úrovni. Teprve v posledních třech letech byl přinuc stále hlubším poruchám paměti a zhoršujícímu se duševnímu stavu. I jeho hudební řeč se změ způsobem, že někteří jí přestávali rozumět a přičítali změnu postupující chorobě, ale někt další hudební vývoj, v jeho posledních dílech vidí základy nové, moderní hudby 20. století Bedřich Smetana je nejznámějším pacientem Psychiatrické kliniky, ale patřili k nim také sp Pavel, herci Miloš Kopecký a Vladimír Menšík nebo malíř Jan Zrzavý. V závěru tiskové konference položili představitelé 1. LF UK a Psychiatrické kliniky 1. LF Bedřicha Smetany kytici k pamětní desce Bedřicha Smetany před pokojem, kde 12. 5. 1884 sko (Marie Kohoutová)