Jiří Grygar: Jsme malými ostrůvky pozitivní deviace ve společnosti natočené nesprávn ****************************************************************************************** * Jiří Grygar: Jsme malými ostrůvky pozitivní deviace ve společnosti natočené nesprávným s ****************************************************************************************** Snad ve všech kulturách euroasijské civilizace všech dob bývá učenec obvykle zpodoben jako kmet, mudrc s knihou, osamělý, zahloubaný, obklopený tajemným svitem procházejícím úzkým o stěně. Tak tohle včera rozhodně neplatilo na tiskové konferenci Učené společnosti České re obrazový stereotyp narušovali mladí lidé maturitního věku, kteří včera převzali ceny Učené za své vědecké práce, a ani přítomné dívky do tohoto obrazu nezapadají. „Rok v astronomii usmál se RNDr. Jiří Grygar, CSc., když představoval své mladé kolegy, „ti středoškolští st vyhrávali první ročníky Matematické olympiády, jsou ti, kteří se později stali členy Učené Jsme v Císařském sále Karolina, tedy na univerzitní půdě, a první by se nabízela otázka ko vysokoškolského studia. Ale já si myslím, že velmi zajímavým a možná klíčovým prvkem pro r vlastně celé základny, ze které vyrůstají nové generace vědců, jsou střední školy. A také pracovníci, kteří působí v zahraničí na univerzitách a odborných školách, neustále nabádaj školy.“ Co podle vás se středními školami udělá nový školský zákon, mám na mysli jednotné a také neustálý pokles počtu studentů, takže se mnohde ruší přijímací zkoušky a škola vezm kteří by jinak tímto sítem neprošli? To je pravda. Myslím si, že ten krok není úplně šťastný, ale souvisí s tím, v jakém celkov společnost, jak tu zaznělo na tiskové konferenci. Veřejné mínění je prostě dneska otočeno je bohužel nepochopitelný a který nás hendikepuje zejména vůči asijským zemím. Padla tu dn o tom, že asijské země - a to prakticky všechny, jak ty velké jako je Čína nebo Indie, tak je Tchaiwan nebo Korea - dokáží velice silně motivovat svou středoškolskou generaci a z té vědecká špička. U nás to kdysi také tak bývalo. Když se člověk podívá třeba na období prvn tak středoškolští profesoři se často habilitovali na univerzitách a je obdivuhodné, že si středoškolském prostředí najít témata pro vědeckou práci a tím také motivovat své žáky. Ne jsem měl takovou paradoxní zkušenost v 50. letech, když na střední školy byli z trestu pře vysokoškolští profesoři, protože nevyhovovali ideologicky. Pro nás to byla úžasná výhoda, najednou na střední škole pocítili závan vysokoškolské svobody. A máte naprostou pravdu, ž jsou zásadní pro podchycení vědeckých talentů. Opravdu se ptám každého, kdo ve vědě něco d mám možnost o tom mluvit, kdy se rozhodl pro vědeckou práci? Podle mého dlouhodobého výzku třinácti let. To je klíčový věk a když to není na střední škole podchyceno, tak se o ty ta a třeba se už k vědě nikdy nedostanou. Čili je zapotřebí mít širokou základnu - z úzké zák vždycky těžko, protože to je konec konců statistika velkých čísel -, a to jsou střední ško Výjimečně silnou motivací pro středoškoláky i pro středoškolské pedagogy jsou i ceny Učené protože mají neobyčejnou váhu. Cena pro pedagogy měla dnes svou premiéru. Co je smyslem té Ano, jsme vlastně první, kdo začíná oceňovat středoškolské pedagogy, protože cena Zlatý Am legrační, tu udělují žáci a mohou ji udělovat za věci, které nejsou třeba tak důležité, al naopak. Protože jsem viděl, jak to začínalo, můžu říci, že výběr těch dvou laureátů byl ve tak to bude i v příštích letech. Rozhodně udržíme kvalitu této ceny a budeme se snažit, ab způsobem postupně vytipovali a ocenili ty středoškolské kantory u nás, kteří dokázali v tě a za nezájmu veřejnosti připravit budoucí vysokoškolské studenty k tomu, aby se mohli věno už máme databázi tak velikou, že máme zásobu laureátů nejmíň na deset let dopředu. Proč myslíte, že to tak u nás je? Na jedné straně nezájem veřejnosti na druhé vláda a parl připravující nekvalitní zákony a přes všechny proklamace o podpoře školství, vědy a kultur společně nenaslouchají doporučení odborníků třeba z Učené společnosti, vědeckých ústavů, o institucí, univerzit, akademií atd... Myslím, že ta záležitost je hluboká a asi by to lépe řekl sociolog než já, ale mě se zdá, politiky, která se demonstruje dnes a denně, je přirozeně dána indolencí veřejnosti. Veřej prostě nechá líbit, vůbec nic se neděje! A ve volbách zase dostanou ti stejní politici, kt zklamali, znovu hlasy. To pochopitelně znamená, že Česká republika v této chvíli dělá všec sebezničení. A jak z toho ven? To je těžké, myslím, že na to nějaký univerzální recept nen děláme, jsou malé ostrůvky pozitivní deviace a skoro mi připadá, že jsme jako ti disidenti 77, kdy nakonec charta přece jen něco prosadila, právě proto, že byla vytrvalá. Ale protož je prostě natočeno úplně nesprávným směrem a protože to je většina lidí, tak s tím se těžk Je to absurdní, protože se to nevyskytuje v okolních zemích - to je naše specifikum. Děkuji za rozhovor. Více k cenám Učené společnosti ČR za rok 2009 [ URL "IFORUM-7330.html "] (Marie Kohoutová)