České olympijské hnutí slaví 110 let ****************************************************************************************** * České olympijské hnutí slaví 110 let ****************************************************************************************** Ve Velké aule Karolina se dnes uskutečnilo slavnostní zasedání Českého olympijského výboru založení Českého olympijského hnutí. Slavnostní shromáždění na půdě Univerzity Karlovy při prof. Václav Hampl. V České republice má olympijské hnutí více než stoletou tradici. Češi stáli u zrodu novodo her v roce 1894, kdy byl Jiří Guth jmenován jedním z 12 prvních členů Mezinárodního olympi Český olympijský výbor byl založen v květnu 1899 jako jeden z nejstarších národních olympi na světě a už od března 1900 působil jako stálý s úkolem organizovat a reprezentovat český 1918 až 1992 zastupoval sportovce Československa, po jeho rozdělení na Českou a Slovenskou vrátil k původnímu názvu a poslání. České olympijské hnutí v datech: 1891               Jiří Guth se v Paříži seznámil s Pierrem de Coubertinem. 1894               Profesor gymnázia Jiří Guth se stal jedním z 12 členů prvního Mezinárod výboru. 1896               Guth se zúčastnil prvního zasedání MOV během prvních olympijských her v návratu se s nezdarem pokoušel ustavit Český olympijský výbor. 1897               Vznikla Česká atletická amatérská unie jako ústředí českého sportu, Gut předsedou. 1899               18. května založen Český výbor pro hry olympijské v Paříži, v jeho čele Guth se svými blízkými spolupracovníky Josefem Rösslerem-Ořovským a Václavem Rudlem. 1900               V březnu se ČOV jako první na světě změnil z dočasného výboru ve stálý. 1900               Na II. olympijských hrách v Paříži poprvé startovali čeští sportovci po me; František Janda-Suk získal druhé místo v hodu diskem a tenistka Hedwiga Rosenbaumová b třetí. 1904               Na III. olympijské hry do Saint Louis v USA odjel pouze Jiří Guth. 1908               Čeští sportovci opět soutěžili na IV. olympijských hrách v Londýně. 1912               Na V. olympijských hrách ve Stockholmu startovali Češi opět samostatně Autriche-Tch?ques – navzdory tlaku vídeňské vlády. 1914               Na olympijském kongresu v Paříži byla přijata zásada „jeden stát – jede olympijský výbor“; Češi, kteří neměli svůj samostatný stát, byli z olympijského hnutí vylo 1916               ČOV se pod nátlakem vládních úřadů „dobrovolně“ rozpustil. 1918               28. října bylo vyhlášeno samostatné Československo. 1919               13. června se konstituoval Československý olympijský výbor jako předsta všech národností v Československu. 1924               Na VIII. olympijských hrách v Paříži vybojoval pro Československo první gymnasta Bedřich Šupčík ve šplhu na laně. 1925               V Praze se konalo 24. zasedání MOV, na němž odstoupil z funkce předsedy Coubertin a bylo rozhodnuto pořádat zimní jské hry. 1925               VIII. olympijský kongres v Praze položil důraz na myšlenku výchovy spor rytířského ducha a fair play. 1928               Už na II. zimních olympijských hrách ve Svatém Mořici stanul na bronzov československý skokan na lyžích Rudolf Burkert. 1935               Byla zavedena Cena Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského jako nejvyšší oc sportovní výkon a za zásluhy o rozvoj československého sportu; byla udělována až do roku 1 roce 1994. 1936               První štafeta s olympijským ohněm běžela i přes území Československa. 1939               Z ČSOV se vydělili Slováci, kteří v červnu ustavili svůj Národní olympi Slovenska. 1943               V dubnu se Národní olympijský výbor Čech a Moravy v obavách před nacist opět „dobrovolně“ rozešel. 1945               15. května obnovil Československý olympijský výbor svou činnost, až do vedle něho paralelně existoval i Slovenský olympijský výbor. 1951               V prosinci ČSOV zanikl jako samostatný spolek a nadále existoval pouze komise bez právní subjektivity v rámci jednotné tělovýchovné organizace. 1952               Atlet Emil Zátopek získal na XV. olympijských hrách v Helsinkách tři zl bězích na 5 000 m, 10 000 m a maratónu. 1968               ČSOV začal připravovat kandidaturu Prahy na pořádání XXII. olympijských 1968               Na X. zimních olympijských hrách v Grenoblu vyhrál Jiří Raška závod ve můstku a pro Československo získal první zimní zlatou medaili. 1968               Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy oslnila svět na XIX. hrách v Mexiku gymnastka Věra Čáslavská, která vybojovala čtyři zlaté medaile; navázala na z předcházejících her v Tokiu a se sedmi vítězstvími se stala nejúspěšnějším českým sporto olympijských hrách. 1975               Ustaven Klub československých olympioniků. 1977               V Praze se konalo 79. zasedání MOV. 1977               Ustaven Československý klub fair play. 1984               Československo spolu s ostatními státy sovětského bloku bojkotovalo XXI hry v Los Angeles. 1987               Zahájena činnost Československé olympijské akademie. 1989               Listopadová revoluce. 1990               25. dubna ustaven Československý olympijský výbor jako samostatná organ Věrou Čáslavskou. 1992               V prosinci vznikl v souvislosti s rozdělením československého státu sam olympijský výbor a obnovil se Český olympijský výbor. 1993               ČOV uznán Mezinárodním olympijským výborem. 1998               Hokejisté České republiky vyhráli turnaj na XVIII. zimních olympijských kterého se poprvé zúčastnili nejlepší hokejisté světa; v anketě sportovních příznivců byla medaile označena za českou „Medaili století“. 2000               Na XXVII. olympijských hrách v Sydney obhájil oštěpař Jan Železný už po vítězství a zařadil se k legendám českého sportu. 2003               V Praze se konalo 115. zasedání MOV, které rozhodlo o Vancouveru jako p zimních olympijských her v roce 2010; Praha při této příležitosti oznámila svůj zájem kand budoucnosti na pořadatelství olympijských her. 2008               Podána přihláška uchazeče o pořadatelství XXXI. olympijských her 2016, neprošla do dalšího kola. Předsedové ČOV a ČSOV: 1899-1929 Jiří Stanislav Guth-Jarkovský 1929-1951 Josef Gruss 1951-1955   Vilém Mucha 1956-1958 Václav Pleskot 1958-1967 František Vodsloň 1967-1970 Emanuel Bosák 1970-1972 Richard Nejezchleb 1972-1988 Antonín Himl 1988-1989 Jindřich Poledník 1990-1996 Věra Čáslavská od roku 1996   Milan Jirásek Čeští a českoslovenští členové MOV: 1894-1943       Jiří Stanislav Guth-Jarkovský 1946-1965       Josef Gruss 1965-1981       František Kroutil 1981-1993       Vladimír Černušák 1995-2001       Věra Čáslavská 1999-2001       Jan Železný od roku 2004   Jan Železný Ocenění pří příležitosti 110 let Českého olympijského výboru: Medaile Pierre de Coubertina: Emanuel Bosák Olympijský řád: Milan Jirásek Cena Oty Pavla: Jaroslav Šálek Medaile Tibi Gratis: Sportovci: Dana Zátopková Věra Čáslavská Jiří Raška Vítězslav Mácha Jan Železný Martin Doktor Štěpánka Hilgertová Roman Šebrle Kateřina Neumannová Kateřina Kůrková-Emmons Olympijský fotbalový tým Olympijský tým ledního hokeje Funkcionáři: Václav Hubička Naďa Knorre Václav Pleskot Karol Špaček Karel Wendl Jiří Zedníček Složky ČOV: Pavel Belšan Vladimír Drbohlav Ladislav Falta Pavel Hladík Květa Jeriová-Pecková Jan Klapáč Jan Kůrka Karel Malina Lumír Propper Osobnosti sportu: Jaroslav Cihlář Karel Gut Světlana Hudečková Vladimír Prorok Partneři: Český rozhlas Česká televize Plzeňský Prazdroj, a. s. Škoda Auto, a. s. Aktuality z olympijského hnutí se dočtete na stránkách ČOV [ URL "http://www.olympic.cz"] Olympijské listy [ URL "http://www.olympic.cz/prilohy_upload/priloha_9326.pdf"]