Člověk, prase nebo myš – toxoplasma ráda všechno. ****************************************************************************************** * Člověk, prase, králík, kočka nebo myš – toxoplasma ráda všechno. Aneb kdy je lepší strči šuplíku. ****************************************************************************************** Mezinárodní časopis BMC Infectious Diseases 26. května uveřejnil rozsáhlou studii českých že parazit toxoplasma, kterým je celosvětově nakažena přibližně třetina populace, výrazně dopravní nehody u Rh negativních řidičů. „Manipulační hypotézu sledujeme skoro dvacet let říká šéf výzkumného týmu z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Prof. RNDr. Jaroslav zatím jsme se spíše zaměřovali na to, jak parazit mění chování člověka, jeho psychiku. Tep osm let studujeme, jak Toxoplasma gondii mění reakční doby nebo ovlivňuje pohlavní index. je s krevními skupinami, konkrétně s Rh faktorem, zkoumáme teprve pět let.“ A na otázku, j badatelský tým, Prof. Flegr odpověděl: „Je v podstatě průchozí, jsou to studenti a doktora se mnou spolupracují během let, kdy studují na fakultě, a také spolupracuji s ostatními in dlouhodobě například s psychiatrickým oddělením Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicíc tedy postupně mění, zůstávám pouze já.“ Nejprve bych vám chtěla, pane profesore, pogratulovat k vašemu mezinárodnímu úspěchu, k pr publikoval v renomovaném mezinárodním časopise. Na jiném místě, v prezentaci na vašich web jste napsal zajímavou větu: Člověk má ve vědě občas štěstí. Jak tomu bylo v případě parazi Řekl bych, že v případě objevu, který byl teď publikovaný, to platilo téměř stoprocentně. původně pátrali po něčem úplně jiném - zajímalo nás, jak parazit Toxoplasma gondii prodluž u lidí. Je totiž už dlouho známo, že toxoplasma umí prodloužit reakční doby a snížit strac Potřebuje se totiž dostat prostřednictvím predace z myši do kočkovité šelmy, například do Predací myslím to, že kočka sežere nakaženou myš. Protože zhruba třicet procent lidí nejen ve světě je nakaženo toxoplasmózou, a to nakaženo doživotně, tak nás zajímalo, jestli se n objevuje i u člověka. Tam se asi strach z kočky nesnižuje, ale je docela možné, že se prod časy. Takže jsme provedli několik poměrně rozsáhlých studií a jedna z nich byla na dárcích jsme dobrovolné dárce krve, aby nám udělali počítačový test reakčních časů. Dárci krve jso vyšetření na krevní skupiny. A když jsme pak data analyzovali, s překvapením jsme zjistili reakčních časů u toxoplasma nakažených skutečně existuje, ale že se týká výhradně lidí, kt faktor negativní. V podstatě to vypadalo tak, že ti s Rh faktorem negativním, dokud nebyli lepší, to znamená rychlejší reakční časy než ti s Rh faktorem pozitivním. V okamžiku, kdy lidem s Rh faktorem mínus se strašlivě zhoršily reakční časy, naproti tomu těm, kteří měli se reakční časy nezměnily. Reaction times of Toxoplasma-free (blue) and Toxoplasma-infected (red) RhD-positive homozy heterozygotes and RhD-negative homozygotes in minutes 1, 2 and 3 of the test. The y-axis s times, the spreads indicate 95% confidential intervals, blue and red figures indicate the Toxoplasma-free and Toxoplasma-infected men, respectively. Co se děje v těle člověka, který se nakazí toxoplasmou, když člověk není optimálním hostit parazita? Jím je kočka, kočkovitá šelma. Ono je to trošku jinak. Kočka není optimálním hostitelem, ale tak zvaným definitivním host právě ve střevě kočky se parazit Toxoplasma gondii rozmnožuje pohlavně. Kromě tohoto defin hostitele má toxoplasma ještě takzvané mezihostitele, tam patří právě už jmenované myši, a tam jakýkoliv teplokrevný živočich ať už se jedná o savce nebo ptáka, takže člověk je doce mezihostitelem stejně jako myš, domácí prase, králík nebo drůbež. V těle mezihostitele se rozmnožuje nepohlavně. Takže děje se tam v podstatě to samé jako u ostatních mezihostitelů se dostane s potravou do těla, tam se přemění z pasivní formy, z cyst, na aktivní formu, k tachyzoiti, a ti se v těle hostitelského organismu velice rychle množí. cysty toxoplasmy v mozku myši Po nějaké době na ně ovšem zaútočí imunitní systém hostitele a oni přejdou, jak bychom řek a přemění se na tak zvané tkáňové cysty, na klidovou formu. A v klidové formě přetrvávají u většiny živočichů, například právě u člověka, až do jeho smrti a čekají, jestli náhodou včetně tkáňových cyst parazita nesní dravec ... ... jestli třeba člověka nesežere kočka... Dnešní cyklus je většinou myš-kočka, ale když jsme ještě pobíhali po Africe, nebo naši evo pobíhali po Africe, tak to mohl být levhart, lev a jiné velké kočkovité šelmy. Dneska víme třeba paviánů nebo i šimpanzů je nakažena toxoplasmou a tyto opice se pravidelně stávají k kočkovitých šelem. To samé zřejmě platilo i pro člověka. Dnes samozřejmě toxoplasma nedosá nakaženého člověka s větší pravděpodobností sežrala kočkovitá šelma, ale před takovými 30 asi docela časté. prvok Toxoplasma gondii Proč není možné se zbavit tohoto parazita? Řekl jste, že člověk je doživotně nakažen, neex vakcína nebo účinná léčba, něco, co ho zabije? Toxoplasma je v podstatě citlivá na známá chemoterapeutika pouze v té aktivní formě Tachyz zlikvidovat pomocí některých léků, ale oni stejně přejdou do pasivní formy, které se říká to jsou paraziti v tkáňových cystách. Tito bradizoiti jsou proti chemoterapeutikům velice doposavad ani nebyl moc velký tlak, aby se vymýšlely léky proti této formě parazita, proti toxoplasmóze. Současná lékařská věda předpokládá, že toto stádium toxoplasmózy je neškodné vlastně dokonce výhodné, když mají latentní toxoplasmózu. Když je žena latentně nakažená, se nakazí v okamžiku těhotenství, že třeba sní nějaké nedovařené maso s tkáňovými cystami zeleninu kontaminovanou cystami, které s trusem vylučuje kočka. V okamžiku, kdy by se žena těhotenství, hrozila by jí kongenitální toxoplasmóza, to znamená přenos tachyziotů z organ plod. A to může mít velmi vážné následky pro plod. V některých případech dochází k potratu případech se narodí poškozené dítě s různými vadami jako hydrocefalie a podobně. Strach z toxoplasmosy se možná malinko přehání, protože k opravdu vážným důsledkům vede infekce plo trimestru těhotenství a tam zase pravděpodobnost přenosu infekce z matky na plod není moc tak deset procent. Naopak v třetím trimestru pravděpodobnost nákazy dítěte je mnohem vyšší jsou mnohem menší, většinou třeba poruchy zraku nebo některé menší neurologické poruchy. A nakažena latentní toxoplasmózou, nemusí se akutní toxoplasmózy a přenosu parazita na plod už jsem řekl, až do doby, než jsme publikovali naše výsledky, nebylo moc důvodů se snažit lék, který by latentní toxoplasmózu vyléčil. Dobře, zpátky k vašemu vědeckému objevu. V závěru článku bylo napsáno, že řidiči, kteří ma Rh faktor, vykazují větší tendenci k autonehodám. Jsem-li člověk tohoto typu a jsem-li odp chtěla bych tomuto zabránit, co bych měla udělat? Přestat řídit auto? ...(smích)... Tak bych to neřekl, ale je dobře se nechat otestovat, jestli člověk je už na ne a před jakou dobou se nakazil. Protože naše data ukazují, že největší nárůst rizika neh těsně po nákaze, přesněji řečeno jeden až dva roky po nákaze. Podle našich měření je rizik co se Rh negativní osoba nakazí, asi šestkrát větší než u osob Rh pozitivních. To už je to zvýšení. Potom, když by Rh negativní člověk zjistil, že zatím nakažen není, doporučoval by především snažil vyhnout nákaze. To znamená nejíst syrové nebo nedovařené maso. U žen třeb zdrojem nákazy ochutnávání těstíčka na masové knedlíčky během přípravy jídla. Dalším zdroj významným je manipulace se senem pro králíky, protože kočky do nezajištěných seníků velmi občas tam i „cosi utrousí“ a právě v trusu koček jsou nesmírně odolné cysty toxoplasmy. A důležitějším zdrojem nákazy, se kterým se u nás setkává největší okruh lidí, je neomytá ze zahrádky. Sousedovy kočky si tam udělají záchod a cysty toxoplasmy v záhonu vydrží třeba n Aby se člověk nakazil od vlastní kočky, musel by být hodně neopatrný, protože kočka se vět když je kotě, a cysty toxoplasmy vylučuje asi čtrnáct dní a pak už celý život ne. Takže př elementární hygieny nákaza nehrozí. Dokonce v čerstvém trusu nejsou cysty infekční, stanou až po několika dnech. Takže když člověk pravidelně vyměňuje kočkolit a uklízí po své kočce vlastního mazlíčka se nejspíš nenakazí. A třetí věc, na kterou by si měli dávat pozor Rh n jsou příznaky nějaké podivné virózy. Toxoplasma není vir, ale prvok příbuzný prvokům způso ale příznaky akutní toxoplasmózy jsou podobné jako u běžné virózy. Zejména kdyby měli nate krku, je potřeba sledovat svůj zdravotní stav a v případě podezření se nechat laboratorně vyšetřit na toxoplasmózu. Já osobně, kdybych prodělal akutní toxoplasmózu a byl Rh negativ na dva roky radši strčím řidičák do šuplíku. Tak teď jste jistě uklidnil všechny milovníky koček. Co bude s vaším objevem dál? Měl nebo dopad na příslušné oficiální kruhy například ministerstva zdravotnictví nebo dopravy? To se samozřejmě teprve uvidí, ale já si myslím, že takhle se s vědeckými objevy zacházet (smích) Naše objevy se musí ještě ověřit na dalších souborech a zjistit přesně, jak velké reakčních časů a zvýšení rizika dopravní nehody je. Dat už máme dnes hodně, není to jen ta studie. Už v loňském roce jsme publikovali dvě jiné práce, které v laboratorních podmínkác zhoršení reakčních časů u Rh negativních toxoplasma pozitivních osob. Letošní práce, která takovou pozornost, byla o tom, že jsme na asi čtyřech tisících vojenských řidičích sledova pravděpodobnosti nehody u Rh negativních osob s latentní toxoplasmózou. Kromě toho máme je čtyři hotové studie, které ukázaly něco velmi podobného jako studie z loňska. Ale pořád js jedné pracovní skupiny. Je potřeba, aby se měření zopakovala na dalších pracovištích a aby kvantifikovala míra rizika. Pak teprve by se dalo uvažovat o tom, že by se měla zavést něj včetně případných opatření legislativních. Myslím tím například v případě pilotů nebo řídí provozu - otestovat je na toxoplasmózu a zjistit, jaký mají Rh faktor. Ti, kteří by byli R měli chodit na pravidelné vyšetření na toxoplasmózu. Ale opakuji, v současné době při naši znalostech to hlavní je, aby si sami ti, kteří jsou RH negativní, uvědomili, že to nebezpe se podle toho rozumně zařídili. Děkuji za rozhovor. * * * Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc., absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, vys buňky a většinu své vědecké činnosti věnoval molekulární fylogenetice a evoluční parazitol rozsáhlé učebnice Evoluční biologie (Academia, Praha 2005). Na pražské Přírodovědecké faku evoluční biologii, mikro a makroevoluci, molekulární taxonomii, evoluční a teoretickou par imunologii parazitárních nákaz a praktickou metodologii vědy. další informace zde [ URL "IFORUM-7372.html "] (Marie Kohoutová)