Proslov rektora UK Václava Hampla u příležitosti ukončení akademického roku ****************************************************************************************** * Proslov rektora UK Václava Hampla u příležitosti ukončení akademického roku ****************************************************************************************** „Byl to rok nekompromisně testující naši integritu, intelektuální potenciál, odolnost a sv odvahu a schopnost formulovat a konzistentně obhajovat vlastní stanoviska. Zastávat zásado zásadních křižovatkách. Byl to rok emancipovaných studentských aktivit,“ pronesl ve Valdšt příležitosti slavnostního zakončení akademického roku rektor UK prof. Václav Hampl. Vážené kolegyně a kolegové, milí přátelé, drazí hosté, dámy a pánové, stalo se dobrým zvykem, že se zde – v pohostinné atmosféře letní Valdštejnské zahrady – pr vždy na sklonku akademického roku. Nejen proto, abychom si užili půvab ranného baroka, ale abychom si neformálně a v přátelských rozhovorech tak trochu připomenuli, čím vším jsme v univerzitou prošli. A také si při některých reminiscencích na tuto dobu nedávno minulou úl některé její peripetie už máme za sebou. Myslím tím vesměs úspěšně – byť zřejmě pouze doča snad také abychom si uvědomili, díky čemu jsme to společně zvládli a co všechno je ještě p Ale také bych místo tohoto tradičního ohlížení se a bilancování možná mohl jen prostě a je konstatovat, že jsme tu proto, abychom se setkali. Abychom se setkali, protože k sobě patř setkali, protože je nám spolu (navzdory aristotelským krizím, peripetiím a katastrofám naš uchopitelného světa) konec konců (většinou) docela dobře. Docela často (a většinou právem) se při těchto příležitostech říká, že ten uplynulý akadem nebyl jednoduchý, ale navzdory tomu jsme v něm obstáli. Co také říci jiného? Vždyť který z akademických roků byl jednoduchý!  Univerzita by mohla vyprávět, jak těžce se jimi často p že jimi prošla a že tu je (že tu pořád je!) – v mnoha ohledech sebevědomější a respektovan že se s nimi dokázala vyrovnat. Přestože se mi nechce používat obraty již použité, musím v říci: Vskutku to nebyl lehký akademický rok, kterým jsme prošli. Prošli jsme jím společně tomu jsme ho zvládli a překonali. Obligátní věta byla vyslovena, ale rád bych tentokrát tr je vlastně za ní… Složitý a těžký rok může být totiž zároveň i rokem užitečným – totiž ve smyslu osvědčeného co tě nezabije, to tě posílí! Myslím, že právě takový byl rok, který teď končíme. Na jeho počátku jsme vydrželi pevně stát v opozici proti prosazované koncepci univerzitníc ohrožovala výuku i výzkum v lékařských oborech. Postupně jsme integrovali obdobně ohrožené předložili i vlastní plnohodnotný návrh alternativního řešení. A v průběhu roku jsme otevř zásadní téma, ve kterém bylo třeba v polemice s tzv. Bílou knihou vybojovat rozumnou cestu reformě terciárního vzdělávání. I v tomto případě byl zpracován alternativní návrh, podpor nezávislost a samosprávu vysokých škol a neredukující vzdělání pouze na ekonomickou invest Byl to rok nekompromisně testující naši integritu, intelektuální potenciál, odolnost a svý i odvahu a schopnost formulovat a konzistentně obhajovat vlastní stanoviska. Zastávat zása na zásadních křižovatkách. Byl to rok emancipovaných studentských aktivit. Rok, kdy byla z studentská Inventura demokracie, osobitě reflektující 20. výročí listopadové revoluce a vy oprávněný pocit, že více než oslavovat je v tuto chvíli třeba si kriticky připomínat. Byl univerzita dokázala hovořit v podstatných věcech jednotným hlasem, aniž by omezovala svoji názorovou pluralitu. Rok, na jehož konci stojí univerzita silná a neohrožená. A přestože s zcela podařilo, troufám si – rozhodně za sebe, a doufám že také za většinu z nás – říci, ž dobrý rok našeho života. V rozhodně neposlední řadě to pak byl rok, kdy bylo nutné začít se připravovat na důsledky ekonomické krize. Bylo třeba začít reagovat na reformu financování vědy a výzkumu – celkem připravenou, ale nyní v podstatných konkrétech poněkud problematicky zahajovanou. A také r mezinárodní vědecké autority univerzity, která na jaře hostila 4 stovky představitelů evro univerzit na 5. konventu EUA, poctivě odvádí třetinu vědeckého výkonu České republiky a ne reprezentuje v mezinárodně uznávaných žebříčcích univerzit. Každý z nás je na konci tohoto roku trochu jiný než na jeho počátku. Někdo v něm možná při tu iluzi, někomu se narodil potomek a jiný přivedl na svět excelentní publikaci. Někdo v n zasloužený akademický titul, kdosi před pár okamžiky složil promoční slib a mnozí jiní se chystat k tomu imatrikulačnímu. To všechno je naše univerzita – to všechno byl právě končí rok. Běh těchto roků v čase je neúprosný – a my jim musíme stačit, neboť ony nám přinášejí ta n našeho života. A přesto i v nich jsou okamžiky zastavení, jako je tato předprázdninová chv právě nastávající prázdniny, nesouvisející s prázdnotou, ale naplněné těmi nejrůznějšími o abyste si každý našel ten svůj, který vás bude těšit a dodá vám chuť i energii jít do toho Je jasné, že to bude zapotřebí. Nechci tu hovořit dlouho, a to nejen proto, že jsou tu další, kteří vám mají co říci, ale k tomu, co vám chci sdělit především, není třeba mnoha slov:  Děkuji vám za vaši práci a n univerzitu, vážím si jich a je pro mě ctí i radostí je s vámi sdílet. Ať je vaše léto vančurovsky rozmarné. Užijte si ho, prožijte ho naplno – a vraťte se prosí odhodláním, energií a kreativitou, k zahájení našeho příštího akademického roku. Určitě za ale nepochybuji o tom, že ho všichni společně znovu zvládneme! Quod Bonum Felix Faustum Fortunatumque eveniat.