Skryté poklady českých egyptologů ****************************************************************************************** * Skryté poklady českých egyptologů ****************************************************************************************** Nejen objevy hrobů z doby egyptské staré říše, ale i unikátními svazky knih se může pyšnit egyptologický ústav FF UK.  Jeho knihovna ukrývá desítky vzácných knih, jež mají vysokou h odbornou, ale i uměleckou. Velké folianty jsou totiž plné originálních ručně kolorovaných Knihovna Českého egyptologického ústavu v současnosti schraňuje kolem 9 000 monografií, ví 000 separátů a přibližně 2 500 svazků periodik. Knihovna byla založena v roce 1925. O její dlouhodobé budování se v rámci činnosti egyptologického semináře Filozofické fakulty UK za František Lexa, vzácné svazky získala převodem soukromé egyptologické knihovny profesora J po jeho smrti v roce 1971. Tímto do fondu knihovny přešlo mnoho důležitých a již nedostupn O zpřístupnění a představení těchto vzácných tisků jsme požádali vedoucí knihovny ústavu P Růžovou. PhDr. Jiřina Růžová má v rámci výzkumného záměru na léta 2005-2011 za úkol připravit vydán profesora Jaroslava Černého Sedíme ve čtvrtém patře budovy Filozofické fakulty v Celetné ulici, odkud je nádherný výhl staroměstské střechy. Všechny stěny místnosti jsou až do stropu obloženy regály zaplněnými Odkud tyto knihy pocházejí? Tato knihovna pochází z dědictví profesora Černého, a to včetně regálů, tak jak byla v jeh domě. Díky tomuto daru má naše knihovna něco, co mnoho středoevropských knihoven nemá. To fondy starší základní literatury, jako jsou časopisy, které začali vydávat první egyptolog historicky cenné publikace. Pražská sbírka egyptologických publikací tedy ve srovnání s jinými evropskými knihovnami o Každá knihovna má v současnosti samozřejmě něco. Ale když nám profesor Černý odkazoval svo tak to byla největší soukromá egyptologická knihovna na světě. Jeho skutek je pro nás napr nedocenitelný. Při psaní biografie o profesoru Černém o tom často přemýšlím. On musel odej státního občanství a britské nepřijal, takže byl bez občanství... A přes to všechno nezatr obrovskou hodnotu, za niž by jeho paní mohla získat vysokou finanční náhradu, věnoval faku Obrazové přílohy znázorňují skutečný stav nálezů v době objevu Ve vaší sbírce jsou i vzácné folianty z 19. století... V 19. století proběhly dvě velké výpravy do Egypta. Jednou z nich byla Napoleonova výprava uspořádal Němec Richard Lepsius. Z Napoleonovy výpravy máme jen faksimile, originální komp vlastní například Národní muzeum. My máme publikace z Lepsiovy výpravy, které tvoří menší a rozměrné obrazové přílohy. Ty zpracoval tým inženýrů, kresličů, antropologů a dalších od se výpravy rovněž zúčastnili. Vlastníme i další vzácné svazky, v nichž jsou přílohy proved technikami, jako jsou hlubotisk nebo kamenotisk. Kdo tyto nákladné publikace financoval a v jakém asi vyšly nákladu? Vždy to byl panovník, který tým na příslušnou výpravu vysílal. Soukromé tisky vycházely v nákladech, reprezentativní publikace tak v řádu stovek. Kolorované grafiky v knihách z první poloviny 19. století jsou jevem opravdu výjimečným... Díky nim ale máme zachovány egyptské nálezy v takové podobě, v jaké je oni skutečně nalezl na místo přijela dnes, tak už malby budou vybledlé, protože památky v Egyptě jsou často na škůdci nebo je poškodila slaná voda. Proto se současné objevy vždy primárně konzervují. Pu tedy dávají jedinečnou možnost vidět reliéfy, hrobky nebo i krajiny v podobě a barevnosti, vypadaly. Knihovna půjčuje knihy pouze prezenčně, studenti i veřejnost si mohou ve výpůjční době lis knihami včetně vzácných foliantů Máte ve svém depozitáři i starší publikace s přílohami než z 19. století? Knihy do roku 1850 máme uloženy v trezoru. Starší knihy napadené plísněmi jsme museli nech v Národní knihovně, některé knihy jsme opatřili novou vazbou v úvalském ateliéru Krupka, k kvalitní kopie původních vazeb. Z toho by měl profesor Černý určitě velkou radost. K našim knihám patří např. latinská příručka z roku 1626, která byla už součástí původní knihovny semináře Filozofické fakulty UK. Jak získáváte v současnosti přírůstky do své knihovny? Před rokem 1989 jsme měli devizy na nákup jedné knihy ročně. Existovala ale možnost knihy Protože náš ústav měl své výkopy, publikovali jsme i původní materiály v němčině nebo angl jsme měli ke směně co nabídnout. V současné době publikujeme tak šest sedm knih ročně a má výměnných partnerů po celém světě. Studenti mají k dispozici odborné knihy v angličtině, němčině, francouzštině, ruštině, hol italštině, v češtině najdou spíše jen varia (Lucie Kettnerová)