Padesát let čekání, než bude líp. Radim Palouš slaví pětaosmdesátiny ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** 6. listopadu oslaví významné životní jubileum Radim Palouš, první polistopadový rektor Uni Jeho Alma mater také byla mezi prvními gratulanty a na počest svého emeritního rektora usp Vlasteneckém sále Karolina přátelské komorní setkání. Sešli se zde především jeho následov rektorů Univerzity Karlovy, současní prorektoři, děkani fakult a především jeho kolegové p historici, filozofové, jeho přátelé a další hosté. Přítomné přivítal současný rektor UK prof. Václav Hampl: „Je příznačné a svým způsobem sym Tvoje osobní životní jubileum je ukotveno právě v tomto čase. V těchto symbolických dnech, vzpomenout i na naše společné výročí v mnohém složitých, ale nekonečně drahocenných prvníc dvaceti let novodobé historie naší společnosti, naší univerzity - nás všech. Je vcelku při osudy člověka a jeho doby se prolínají. Ale jen málokomu se – tak jako Tobě – podařilo tut univerzitu tak výrazně ovlivnit a svůj, její i náš osud naplnit novým obsahem. Jen ten, kd nepoznamenaný, pevný a poučený, se tehdy mohl postavit do čela nemocnou dobou poznamenané vtisknout jí novou tvář. Tvoje místo bylo a vždy bude na tomto složitém počátku. Je to mís otce zakladatele, který dokázat jít za svojí vizí a získat pro ni ostatní. Je to místo otc teď narozeniny. A tak Ti přeji za sebe i za Tvoji vděčnou a stále dospělejší univerzitu je vlídné, rovné, zdravé a přátelské. Přeji Ti, abys to nalézal v myšlenkách, skutcích i lide obklopují. Přeji nám, aby právě toto, tak jako dosud, žilo a pramenilo z Tebe. Jestliže je Karlova sebevědomá, nepřehlédnutelná, nezávislá a svobodná, pak je to zcela jistě i proto, vštěpoval, jak právě toto je nezbytné, nepřekročitelné a nedotknutelné. A vždy Ti bylo poz - nepochybně i proto, že Ty sám jsi také takový. Buď tu s námi, milý příteli, právě takový dalších plodných a inspirativních let. Buď tu s námi, protože s Tebou chceme psát další po dějin naší univerzity. Protože Tě potřebujeme a vážíme si Tě – protože Tě máme rádi.“ Slova, která zazněla na oslavě narozenin prof. Radima Palouše, se pohybovala v křehkých di osobního vzpomínání, filozofické rozpravy a citlivého zakoušení duchovní blízkosti. „Že ko život happyendem, to jsem nikdy netušil. A pravím, že ten můj, zatím, happyendem končí,“ ř s temperamentem sobě vlastním prof. Palouš. Jeho největší poděkování v promluvě plné osobn které nedokáže zachytit žádný oficiální životopis, ale patřilo jeho manželce a jeho rodině rektorský portrét Radima Palouše v předsálí Vlasteneckého sálu Pětaosmdesátiletý pražský rodák Prof. PhDr. Radim Palouš, Dr. h. c. mult., (*6. listopadu filosof, pedagog a komeniolog, mluvčí Charty 77 a v letech 1990–1994 rektor Univerzity Kar v rodině novináře a aktivního sportovce. Absolvoval filosofickou fakultu Univerzity Karlov 1948 - obor filosofie, kde byl žákem prof. Jana Patočky. Jeho rigorózní práce byla na téma filosofické mládí. Dále absolvoval přírodovědeckou fakultu Vysoké školy pedagogické (obor jako středoškolský profesor a v roce 1957 obsadil na základě konkursu místo asistenta anal šedesátých letech se postupně mohl vracet k filosofii. Získal titul kandidáta věd (CSc.) a jmenován docentem (habilitační práce: Škola moderního věku) a roku 1990 pak vysokoškolským Účastnil se a také sám organizoval ilegální filosofické semináře a působil jako editor sam publikací (např. Nové cesty myšlení). Za svou činnost (od počátku signatářem Charty 77 a v 3 její mluvčí) byl komunistickým režimem persekvován. V roce 1989 byl jedním z organizátor převratu. Od ledna 1990 do února 1994 byl rektorem Karlovy univerzity. Prof. Radim Palouš přednášel na mnoha univerzitách v zahraničí. Je doktorem honoris causa v řadě evropských zemí (Krakov 1991, Lichtenstein 1991, York 1992, Edinburgh 1993), v USA Omaha 1990, Betlehem 1992) a v Asii (Soul 1993). Dostal Cenu ČSAV za edici souboru Patočko (Praha 1990) a mezinárodní Komenského cenu (Scheidegger Price, Holandsko 1992). Je čestným organizací doma i v cizině, byl odměněn několika čestnými uznáními (např. zlatou medailí U byl rektorem na Univerzitě Pardubice udělen čestný doktorát za mimořádný přínos v rozvoji filosofie výchovy . Vědecky pracoval nejprve v chemii (analytická chemie) a v didaktice výuky chemie. Příspěvk oblastí publikoval v l. 1958–75 např. v časopisech Přírodní vědy ve škole, Chemické listy, Učební pomůcky ve škole a osvětě, Odborná výchova, a také v řadě domácích i zahraničních s 60. letech se postupně s politickým uvolňováním společenských poměrů vracel k filozofii se filozofii výchovy. Jakožto Patočkův žák vychází z fenomenologie. Zdůrazňuje celostní pojet věků v rámci příběhu „svět“; věk po poslední etapě eurověku, totiž po novověku, nazývá svě edukační aspekty jsou na předním místě. Edukací potom rozumí vý-chovu, totiž vyvádění z in ek-sistence, která neznamená totální zmocňování, nýbrž odpovědnou spoluúčast, v čemž se sn základní filozofické ladění J. A. Komenského v duchu jeho emendace obracející se k Bohu: p staví holismus. Publikoval přes 300 prací - mezi knižními tituly např. Škola stáří, Čas výchovy, Světověk, kmotřenci, Komenského Boží svět, Česká zkušenost, Rokování o roku, Osobnost a komunikace, holismus, Ars Docendi, Dobrodružství pobytu vezdejšího (rozhovory s J. Beránkem) a mnohé d Rozhovor s Radimem Paloušem vyjde v připravovaném čísle časopisu Forum.