Jak si vede Praha v emisích skleníkových plynů ****************************************************************************************** * Jak si vede Praha v emisích skleníkových plynů ****************************************************************************************** Tisková zpráva 23. října 2009 Více než 50 % celosvětové populace dnes žije ve městech. Ta se stávají významnými zdroji e plynů. V září publikoval prestižní časopis Environmental Science and Technology [ URL "htt doi/abs/10.1021/es900213p"] studii prof. Christophera Kennedyho a kolektivu, která srovnáv metropolí (Bangkok, Barcelona, Denver, Kapské Město, Londýn, Los Angeles, New York, Praha, Ženeva) s ohledem na jejich emise skleníkových plynů. Jedním ze spoluautorů tohoto článku Miroslav Havránek z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze, kter výpočtu emisí našeho hlavního města. Faktory ovlivňující emise Studie poukazuje na souhru geofyzikálních faktorů, jako je klima, přístup ke zdrojům nebo regionu, a faktorů technických, mezi něž výzkumníci zařadili způsob výroby energie, prosto města a způsob zpracování odpadů. Všechny tyto proměnné společně ovlivňují míru produkce s na hlavu. Ty jsou počítány v ekvivalentech CO2 na hlavu pro sedm různých sektorů městského spotřebu elektřiny, spotřebu tepla a spotřebu paliv v průmyslu, průmyslové výrobní procesy leteckou a námořní dopravu a pro odpady. V rámci celkového trendu předvídatelného ze zmíně města odlišují v závislosti na míře dostupnosti veřejné dopravy či osobních příjmech. Výzkumníci přitom prezentují emise skleníkových plynů vznikající jak přímo v území sledova i mimo města samotná. Jsou tedy zahrnuty emise spojené s produkcí spotřebovávané elektrick leteckou a námořní dopravou a konečně i ty, jež vznikají při těžbě, zpracování a dopravě p Žebříček měst Celkové emise u srovnávaných měst pohybují od 4,2 tun až po 21,5 tun CO2ekv./osobu. Nejlép španělská Barcelona s vysokou hustotou obyvatel, nízkými nároky na vytápění a relativně „č elektřinou. Nejhůře v tomto celkovém srovnání dopadl americký Denver, který dosahuje nejvy osobu také u spotřeby elektřiny, vytápění a spotřeby paliv v průmyslu a pozemní dopravy. Shrnutí emisí skleníkových plynů vyprodukovaných deseti metropolemi. Podle: Kennedy et al. Jak je na tom Praha? Praha si nevede ve srovnání s ostatními metropolemi špatně. V emisích skleníkových plynů z produkce (tj. včetně dovážené energie a letecké a případně námořní dopravy) se umístila na místě s 9,4 t CO2ekv. na osobu. Při počítání pouze s emisemi vznikajícími přímo na území m jen 4,3 t CO2ekv. na osobu. Důvod je ten, že Praha na rozdíl od jiných metropolí nemá velké industriální zázemí. Ačkol Pražanům zdát hustota dopravy a zátěž s ní spojená vysoká, Praha stále nedosahuje hodnot z či USA. Co se týče letecké dopravy, i když se pražská Ruzyň může jevit jako významné mezin co do objemu přepravy i výsledných emisí se stále nemůže srovnávat např. s Londýnskými let více tranzitní. Navíc v Praze chybí námořní doprava, která u srovnávaných přímořských měst Spotřeba energie pro vytápění z uhlí je sice v našem hlavním městě nižší než např. v New Y důsledku složení palivového mixu (kolem 32 % pochází přímo či zprostředkovaně z uhlí) jej skleníkových plynů v této oblasti. Obdobný vliv má používání uhlí coby primárního zdroje i spotřeby elektrické energie. Z hlediska relevantních opatření tak, na rozdíl od Ženevy čerpající „čistou“ elektřinu z h má u Prahy (podobně jako u Denveru či Kapského Města) smysl soustředit se na snižování pop náročné elektřině. Zdroje: Kennedy, Ch. et al. (2009): Greenhouse Gas Emissions from Global Cities. Environmental Sci Technology vol. 43, is. 19, pp. 7297-7302