Listopadové heslo "Nejsme jako oni" se mi líbilo ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Bylo listopadové dění roku 1989 pro Vás velkým překvapením? V té době jsem končil studia na Matfyzu, takže jsem více působil ve vokovickém Ústavu mate Na fakultě jsem byl jeden den a zbytek týdne jsem pracoval v ústavu,  byl to ovšem jeden z kde mohli působit chartisté. Ještě dávno před listopadem tam lidé vyvíjeli různých nepovol (samizdaty, podepisování „Několik vět“ atd.) a najednou jsem viděl jak lidé uvažují, hlásí udělá. Připadalo mi to odvážné a statečné, něco jiného než v boji, kde nic jiného nezbývá, Tady měl člověk na výběr, jít do toho nebo nejít, věděli, co je čeká a přesto se rozhodli přístup. Byl to pro mne důkaz statečnosti.  Když člověk už nahlas řekne svůj názor, tak se lépe ubrání. Horší je, pokud člověk pochybuje a přemýšlí, jestli něco hrozí, pak většinou autocenzura, než cenzura, to co by ho mohlo ohrozit, tak raději neudělá, protože přijde hr Studentská stávka mne překvapila, pro mne to byla neplánovaná síla, protože jsem očekával, z Charty a opozice a nakonec to byla stávka studentská. Přiznám se, že vzhledem  k tehdejš Německu, Maďarsku a Polsku jsem očekával, že se něco stane dříve, ale na druhou stranu dat je velmi symbolické. Na demonstraci 17. listopadu jsem nebyl, ale později jsem se přidal na Václaváku a na Letn byli aktivní, jako vietnamští studenti ve vietnamské komunitě, než v Sametové revoluci, ja Tehdy jsem spolu s dalšími vietnamskými studenty vydával časopis Forum. V týdeníku jsme ch vietnamskou komunitu o tom, co se tady děje, protože drtivá většina Vietnamců tehdy neuměl začátku byla odezva velmi pozitivní, senzační, takže člověk byl hnán motivací, že dělá něc pak se začali někteří ozývat, že to děláme až moc ostře a navenek s tím nechtěli mít nic s možná časopis skončil na ztrátě motivace a nedostatku času, protože čas si časopis žádal, zájem nebo ne. Vydrželo nám to tři roky a než jsme přestali, dodneška jsme se vlastně nesh skončili. Možná vnitřní pocit, že to co děláme ztrácí nějaký účinek, nějakou podstatu. Mož trochu optimisticky očekávali, že vývoj ve Vietnamu by mohl být taky o něco rychlejší a ta komunita vyvíjela trochu jinak, než jsme si mysleli. Vzpomenete si na nějaké listopadové heslo, které se Vám líbilo? Nejvíce se mi líbilo „Nejsme jako oni“, doufal jsem, že nebudeme jako oni, ale vývoj je ji chyba nevím. Pozitivní je to, že to, co nebylo dobré a nefungovalo skončilo, ale asi se ná vybudovat lepší společnost. Problém je, že morálka je stále potlačována finančními a ekono Pokud je člověk z dnešního vývoje smutný, pak zejména proto, že se situace nevyvíjí tak, j Možná je ta situace taková, jaká má být a jen nemáme za sebou potřebně dlouhý vývoj a lidé politiky, postrádají předpoklady, aby politiku dělali slušně. Možná to je pomalejší, než j přáli, ale to je daň. Řekl jsem si, že budu chodit k volbám, považuji to za povinnost, ale teď se člověk ocitá v neví, koho volit. Všechny strany vypadají podobně podezřele a není výběr.  S touhle partou děje, co se děje, oni tam jsou, nemáte výběr a stejně nic moc neovlivníte. Ale děláte to s klid, než pro společnost. Nevěřím však tomu, že by většina lidí chtěla návrat do předchozí je hodně špatných věcí, ale člověk má pořád svobodu a může říct, co chce, což dříve nebylo Jaká je dnes situace ve Vietnamu? Vietnam je špatná kopie Číny přibližně s desetiletým zpožděním, už to není komunismus, je stát. Pokud jde o můj názor na vývoj ve Vietnamu, tak jsem pesimičtější než ohledně budouc Čechách. Myslel jsem, že systém ve Vietnamu skončí, pokud se změní Čína, ale v současné do že to tam bude trvat věčně. Několikrát jsem Vietnam navštívil, ze začátku jsem měl potíže, vesměs okrajové.  Vývoj ve Vietnamu není úplně ideální, vzniklo tam hnutí na způsob Charty koncipovali prohlášení měli k dispozici i překlad české Charty a přihlásili se k ní. Režim útočit a potřebují podporu ze zahraničí, protože pro disidenty je nejdůležitější otevřená podpora. Zpětně, když přemýšlím o listopadu, tak to bylo úžasné. I když to přišlo opožděně, ale mož nejsilnějších zážitků mého života. Plný Václavák a Václavák už nestačí, tak se to musí pos Prostě něco úžasného, dokonce jsem byl připraven na návrat domů, ani ve snu jsem nepočítal tady zůstal tak dlouho. Kdybych tehdy odjel, možná by vzpomínky na tuhle zemi byly v úplně Děkuji za rozhovor (PK)