Až do morku kostí. Hlávkova kolej, 17. listopad 1939, 1989 a 2009 ****************************************************************************************** * Až do morku kostí. Hlávkova kolej, 17. listopad 1939, 1989 a 2009 ****************************************************************************************** Každým rokem se 17. listopadu před Hlávkovou kolejí v Jenštejnské ulici v Praze 2 scházejí symbolickým obřadem, květinami, slovem a hudbou chtějí připomenout památku zavražděného st Jana Opletala v roce 1939 a jeho statečný boj za svobodu. O padesát let později vzpomínka jiné době, v jiných kulisách a v jiné společnosti, byla další roznětkou k bouři, která sme režim odlišný od toho původního jen jinou barvou, nacistická hnědá byla vystřídána komunis Podstata obou diktatur však byla stejná a stejná byla i podstata boje studentů proti oběma svobody a demokracie. Studenti roku 1939 a studenti roku 1989 byli ti, jimž byla dnes vzdá nejvyšší. pamětní deska Jana Opletala na stěně budovy Hlávkovy koleje Organizátorem pietního setkání byla Nadace „Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“ ve s Českým svazem bojovníků za svobodu a svou účastí jej podpořili nejvyšší představitelé Univ jejích fakult, Českého vysokého učení technického v Praze, Akademie věd ČR a nejvyšší před prezident republiky Václav Klaus, Petr Pithart, místopředseda Senátu PČR, Daniela Kovářová spravedlnosti ČR, zástupci diplomatického sboru, primátor Hlavního města Prahy Pavel Bém, domácího odboje, přímí pamětníci a svědkové událostí 17. listopadu r. 1939, zástupci církv dnešní studenti a veřejnost. Prostřednictvím televizních kamer, fotografů, rozhlasových a štábů se slova, která byla dnes u Hlávkovy koleje vyřčena, dostanou k nejširší veřejnosti. Prof. JUDr. Václav Pavlíček, CSc., předseda Nadání, připomněl tragické události roku 39., válečných událostí a poválečného uspořádání Evropy a světa přetrvávaly ještě dlouhá deseti proslov byl však apelem k současníkům: „Události před sedmdesáti lety hovoří k dnešku. Vyv nestatečnosti českého národa uměle vyvolané škodlivou propagandou médií. Češi ani po nacis nerezignovali a jejich boj byl významným signálem, že nepřistoupí na uspořádání Evropy pod plánů. Tím, že se přihlásili k ideálům Masarykovské 1. republiky, dali jednoznačně najevo, jako prostor rovnoprávných svobodných států, ve kterém má pevné místo i demokratické Němec Čechů, aby si svých hrdinů boje za svobodu vážili a neustále si jejich poselství připomína Prof. JUDr. Václav Pavlíček, CSc., předseda Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, s pa 17. listopadu 1939 Na něj navázal prezident republiky Václav Klaus: „Jsme tu, abychom zabránili zapomnění udá listopadu 1939 a 17. listopadu roku 1989. V těchto dnech, kdy oslavujeme dvacet let znovun zřetelně vystupuje propojení obou 17. listopadů. Ta první připomínka je tragická, ta druhá radostná. Ta první připomíná diktaturu a okupaci země nacisty. Útokem proti vysokým školám roce 1939 byla česká společnost zasažena na nejcitlivějším místě. Připomenutím jejich hrdi let později studentskými a posléze celonárodními demonstracemi byl nastartován proces znov demokracie a obnovy země. Těžké doby jsou za námi a my se musíme ptát, jaké z toho pro nás Nacismus se nevrátí, aby bylo by chybou si myslet, že máme vyhráno. Tragické události 20. způsobeny lidskými chybami, ale zhoubnými idejemi. Je-li idea zhoubná, stačí k rozpoutání A takové ideje, třeba méně nápadné, ale stejně zhoubné, se stále rodí. A já jsem rád, že j kteří si tento mechanismus zla uvědomujeme.“ prezident republiky Václav Klaus Blízké mladým lidem a zejména střední generaci bylo vystoupení rektora Univerzity Karlovy Hampla, protože především ta si živě dovedla v paměti vyvolat příslušnou dobu a s ní spoje „Výročí Jana Opletala a další významné události českých dějin dokázal komunistický režim z propagandě a my jako děti a později studenti jsme se naučily nebrat je vážně. K událostem 1939 jsem byl vcelku lhostejný. Listopadové události roku 89 jsem už jako mladý dospělý vn byl to pro mě nezapomenutelný emocionální zážitek, a teprve nový život po roce 89 mi umožn 17. listopadu roku 39, uvědomit si, co se tehdy vlastně stalo, a vytvořit si k němu vztah. otřásal hrůzou až do morku kostí. Studenti roku 39 také zažili 20 let svobody jako dnes my věděli, jaké následky může mít jejich manifestace 28. října, přesto tvrdost odplaty, která překvapila všechny. Dnes se objevují stesky, že jsme pohodlnější, málo aktivní ve věcech v si, že i tenkrát, koncem 30. let, to bylo stejné. Jsem ale hluboce přesvědčen, že kdyby na ohrožení republiky, dnešní studenti a s nimi Češi by stáli v čele odporu a nikoli stranou. jsou subtilnější – slabá vymahatelnost práva, nacionální sentimenty patřící minulosti, pro médií, politická moc, která si uzurpuje veřejný prostor, a další jevy. To je memento, kter stále na paměti. rektor Univerzity Karlovy prof. Václav Hampl obřad kladení věnců, Hlávkova kolej, 17. listopadu 2009, Praha Položením květin a věnců pietní setkání skončilo. Tóny milované hymny České republiky, hus Ktož jsú boží bojovníci, vlasteneckých písní autorů 19. a 20. století v podání Pěveckého s učitelů za řízení sbormistra Libora Sládka a v neposlední řadě čistý, štíhlý a osamělý zvu byly víc než jen zvukovou kulisou. Byly pozvednutím slov a oslavou hrdinských činů dávno m Projev prof. JUDr. Václava Pavlíčka, CSc. před Hlávkovou kolejí 17. listopadu 2009 [ URL " "] (Marie Kohoutová)