Nehřešme lhostejností ****************************************************************************************** * Nehřešme lhostejností ****************************************************************************************** Vaše Magnificence, vážení hosté, dámy a pánové, již třetím rokem se scházíme zde, nedaleko místa, kde byl 28. října 1939 při protinacistic zabit učeň Václav Sedláček a vážně zraněn student lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan svým zraněním podlehl dne 11. listopadu. Masová demonstrace, ve kterou se změnil pohřeb Ja 15. listopadu, byla záminkou pro uzavření všech vysokých škol a brutální zásah nacistickéh vyvrcholil popravou devíti studentských funkcionářů 17. listopadu a odvlečením stovek stud koncentračního tábora Sachsenhausen. V souvislosti s dnešním dnem se mnohem více připomíná výročí o padesát let mladší – totiž studentského pochodu, kterým započal běh událostí vedoucích k pádu komunistického režimu. smyslu logické – listopad 1989 je novým začátkem, výchozím bodem formování svobodné a demo společnosti. Bylo by však chybou přehlédnout, že obě události spolu zásadním způsobem souv nejen proto, že impulsem pro studentský pochod z Albertova na Národní třídu před dvaceti l připomenutí tragické smrti Jana Opletala a mnoha dalších studentů. To, co obě události spo odvaha studujících veřejně projevit nesouhlas s utlačující, cynicky zneužitou mocí. Dnes žijeme ve společnosti, která se vyznačuje zřejmě největší mírou svobody, jakou jsme k zemích mohli zažít. To však neznamená, že odvaha, kterou projevil Jan Opletal a stovky dal jména již neznáme nebo je historie ani nezachovala, je něčím zastaralým či dokonce zbytečn Svoboda, kterou jsme v listopadu 1989 získali, s sebou také přináší možnost vybrat si, co pro jednotlivce důležité, možnost bez zásahů státní moci zvolit si vlastní představu o tom filosof John Rawls říká “vedení dobrého života”. Tato svoboda “vést dobrý život” podle své bývá však často vykládána poněkud zkresleně jen jako možnost “žít si podle svého a pro seb podobně jako Rawls, že svoboda je “něčím více”, že nemůže znamenat pouze to, že se budeme sebe a o své vlastní zájmy, pouze o to, co se nás bezprostředně dotýká. Naopak, základem udržení svobodné společnosti – a tudíž i rozvoje společnosti demokratické která s sebou přináší i jistou zodpovědnost. Zodpovědnost právě za to, v jaké společnosti společnosti budeme žít. Již od dob antické polis je základem demokracie fungující veřejný pro diskusi a střet různých názorových postojů, prostor pro rozvoj a sdílení společné odpo Moderní společnosti jsou nepochybně mnohem složitější, než byly řecké obce – a také veřejn ke svému životu potřebují, je velice komplexní, různorodý – a je často velmi těžké se v ně pak snadno propadnout dojmu, že hlas a aktivita jednotlivce jsou něčím, co je nevýznamné, co nemůže nic změnit – jednoduše řečeno, můžeme se stát lhostejnými vůči tomu, co se děje protože přece – “stejně se nic nezmění”. Jsem přesvědčen, že právě studentky a studenti vysokých škol byli těmi, kdo proti této lho bojovali, kdo znovu a znovu upozorňovali na to, že lhostejnost ke světu kolem nás končí zt svobody, která nám umožňuje onen “luxus” volit si vlastní způsob vedení dobrého života. A proč Studentská komora iniciovala a opakovaně pořádá dnešní shromáždění. Americká spisovatelka Ella Wheeler Wilcox napsala, že “hřešíme-li mlčením, kde máme protes se z nás zbabělci.” Dovolím si její výrok parafrázovat a ukončit svůj projev přáním, abych lhostejností, nebáli se vytvářet veřejný prostor. Bez něj zůstane naše svoboda promarněnou Mgr. Miroslav Jašurek, předseda Studentské komory Rady vysokých škol