Projev prof. JUDr. Václava Pavlíčka, CSc. před Hlávkovou kolejí 17. listopadu 20 ****************************************************************************************** * Projev prof. JUDr. Václava Pavlíčka, CSc. před Hlávkovou kolejí 17. listopadu 2009 ****************************************************************************************** Vážený pane prezidente, vážení přítomní!             Dovolte mi zahájit dnešní shromáždění věnované 17. listopadu a všechny Vás při zejména představitele ústavních orgánů, členy diplomatického sboru, představitele církví a především bojovníky za svobodu a studenty, jejichž je 17. listopad svátkem.             Letošní jubilea vybízejí k bilancování boje za svobodu a demokracii českého ná nepochybně význam symbolický.             Česká veřejnost a sdělovací prostředky vzpomínají v letošním roce 20 let od do studentský průvod věnovaný Mezinárodnímu dni studentstva a policejní zásah proti němu daly podnět ke konečnému rozpadu totalitního systému v Československu. Tehdejší málo schopná po tzv. normalizačního režimu ztratila svou zahraniční oporu a uvnitř státu se zcela zdiskred okolních státech tohoto bloku se tento systém již zhroutil nebo byl na pokraji svého konce dnech se v Československu vytvářela nová politická reprezentace československého státu, kt demonstrace dávaly legitimitu převzít politickou moc a odpovědnost za osud státu. Legitimi nové moci byla svoboda o obnova demokracie.             Před Hlávkovou kolejí se každoročně setkáváme proto, abychom ve spolupráci Hlá s Českým svazem bojovníků za svobodu  a vysokými školami vzpomněli událostí, které daly po demonstracím před 20 lety a následnému zvratu politických poměrů, od nichž tehdy v roce 19 jubilejních 50 let a tuto tradici udržovali. .             Evropa byla v roce 1939 ovlivněna vítězným tažením nacistického Německa, které rozdrtilo Polsko. Demokratické hodnoty a ideje byly v defenzívě. V době německé euforie z český národ v Praze jako celek na demonstracích vzdoru naproti tomu přihlásil k idejím dem Československa a jeho prezidentů Masaryka a Beneše. Střelba do demonstrantů 28. října vzdo nepotlačila a ten se znovu projevil při pohřbu studenta Hlávkovy koleje Jana Opletala. Tyt v hlavním městě státu, který byl rok předtím vydán svými spojenci do moci nacistického Něm vláda se ve vlastní zemi již nemilosrdně vypořádala s demokraty a Židy, měly v tehdejší Ev symbolický význam. Prokazovaly, že touha po svobodě a demokracii není mrtvá ani na území o Německem. Také proto následovala nemilosrdná odveta, aby byla demonstrována totální vláda obyvatelstvem v českých zemích. Mělo to být symbolem, co čeká porobené národy v Evropě, po vládě vzdorovat. Poprava studentských vůdců, uzavření českých vysokých škol a obsazení stu z nichž byli studenti odvlečeni do koncentračního tábora,  mělo být výstražným mementem. P uskutečnil právě proti studentům Hlávkovy koleje, před kterou se každoročně shromažďujeme. nejen oběti nacistické perzekuce, ale především boj za svobodu a demokracii, který zůstal různých politických poměrech, které následovaly. Události před 70 lety hovoří k dnešku také proto, že vyvracejí pomluvy o nestatečnosti čes které někteří publicisté a politici mezi námi v posledních letech s oblibou šíří, i jednos propagandu ve veřejných sdělovacích prostředcích, aby pěstovali pocity české malosti svým a neotřelým pohledem na dějiny. Částečným úspěchem této propagandy je to, že se někdy na s staví oběti a bojovníci proti nacismu s těmi, kteří byli pachateli těchto zločinů. Někde s různými záminkami odstraňují nebo poškozují autentické  pomníky bojovníků proti nacismu. N oprávněně protestují mnozí pamětníci proti tomu, že se v některých místech odhalují pamětn kteří nacistické zločiny proti Čechům a Židům  páchali a po zásluze za ně i nesli odpovědn jen příklady negativní. Je třeba ocenit, že se konečně dostalo symbolického památníku těm, ortel nad Heydrichem za jeho zločiny, což bylo v tehdejší protinacistické Evropě vnímáno j   že Češi ani po jeho teroru nerezignovali. Bylo to výsledkem spolupráce domácího a zahran Zločiny Heydricha  vyžadovaly potrestání právě tak jako zločiny jeho pomocníků z řad nacis pocházeli z Říše nebo se označovali za tzv. sudetské Němce.  Prostřednictvím symbolů se ud identita národa a integrita státu. Boj proti nacismu byl tímto integrujícím činitelem a st které Čechy spojovala s ostatními demokraty v Evropě. Dnešní setkání je i výzvou, abychom vyjadřovali trvalou úctu těm, kteří bojem za svobodu s totalitarismu vzepřeli. Udělení nejvyššího státního vyznamenání předním představitelům boj prezidentem republiky v letošním jubilejním roce to také vyjadřuje. Připomíná, že díky jej obětem na životech se Československo stalo platnou součástí protinacistické koalice, která zajistila, že  současná Evropa není novou Evropou podle Hitlerových plánů, v níž údajně pa sloužit ostatní národy a rasy, pokud nebyly určeny k vyhubení, ale je to nová Evropa rovno podle představ Masaryka, v níž má svou důstojnou a důležitou roli i skutečně demokratické nechce měnit minulost, ale hledí do budoucnosti po boku ostatních evropských národů. Úcta spojeneckých států ke statečnosti československých studentů a k jejich vztahu ke svob vedla v Londýně již za dva roky k rozhodnutí, aby se stal 17. listopad Mezinárodním dnem s a povzbuzoval i ostatní národy k odporu. Je zájmem i  povinností Čechů, aby si tohoto ocen připomínali je.             Prosím pana prezidenta, aby se ujal hlavního projevu na dnešním shromáždění.