Bude stát hřbitovem talentů? ****************************************************************************************** * Bude stát hřbitovem talentů? ****************************************************************************************** Mladá fronta DNES, 21.11.2009, rubrika: Názory, strana: 11, autor: JAN SPOUSTA Dnes na téma: Společnost bez (vzdělaných) dětí Dvacet let svobody je za námi. Tato doba za sebou nechala úspěchy i ztráty. Teď se můžeme další dvacetiletí. Přinejmenším vyroste DALŠÍ GENERACE. MF DNES přináší nový sobotní seriá lidé z různých profesí pokusí odhadnout, kam může naše země dále směřovat. Sedmnáctého listopadu bylo co slavit. Češi jsou na tom dnes materiálně v průměru lépe, než dvaceti lety, mají lepší vyhlídky do budoucna, a hlavně si za svůj osud už mohou jen sami. jsou však i deficity. Povinný optimismus oslav máme za sebou, ptejme se tedy nejprve, co s dvacet let nezdařilo. Náhodou jsem 17. listopadu procestoval republiku od východu na západ, prohlédl jsem si mor Prahu. Ulice byly poloprázdné, okna bytů bez ozdob, jen ojediněle vlajky jako připomínky s se, že by se připravoval večerní ohňostroj, že by na náměstích hrála živá hudba, že by cho slavnostní náladu. A důvodem není, že by lidé 17. listopad bojkotovali nebo že by vnímali stránku spojenou se zavražděním českých studentů nacisty v roce 1939. Skomírají totiž i os svátky s výjimkou apolitických Vánoc a Nového roku. Především se ukazuje, že jsme se ještě nevymanili z ran a zklamání předchozích dekád, z tr okupací, zrady spojenců, selhání vlastních reprezentantů, z nadvlády špiclů a patolízalů, nejsvětějších symbolů a slov pro ty nejšpinavější politické cíle. Náš stát je pro nás v skrytu duše stále ještě také stát-vrah v holínkách Reinharda Heydric s tváří Klementa Gottwalda, stát-lhář s hlasem Vasila Biľaka a stát-šašek připomínající Mi Je to i proto, že se naší politické a intelektuální elitě za 20 let nepodařilo najít a pro přijatelnou odpověď na základní otázky: Co to znamená být občanem České republiky? K čemu hodnoty ochraňuje? Proč tvoříme národní a politickou pospolitost, proč je dobré k ní patři Nač můžeme a máme být hrdí? České politické strany mají ostatně dohromady jen asi 200 tisíc členů; navíc tento podíl k 1990 to byl trojnásobek) a jde hlavně o členstvo tradičních stran KSČM a KDU-ČSL. Bude-li během 20 let ještě zesílí problém legitimity stran a demokratičnosti politického procesu. Příští dvě desetiletí přinesou nástup nové generace, která vyrůstá od počátku ve svobodné Jaká bude? Kde se rodí budoucnost Plodnost klesla z 1,9 dítěte na ženu koncem 80. let asi na 1,5 dítě přičemž v roce 1999 to bylo jen 1,13. Pro obnovu populace je přitom potřeba dosáhnout hodn Navíc roste věk, kdy ženy rodí, a tím nároky na skloubení kariéry a rodičovství. Při udrže 20 let čekat problémy ani ne tak kvůli úbytku obyvatelstva, jako spíše kvůli přestárlosti Může pomoci příliv cizinců - zatímco před 20 lety jich u nás žily desítky tisíc, dnes se p déledobým pobytem šplhá k půl milionu. Při pokračování trendu by v roce 2030 tvořili asi d Cizinci však působí i potíže, od mezikulturních napětí po přenos nemocí. Budoucnost nepochybně začíná v rodině. Ale zdá se, že české rodiny jsou stále méně stabiln sňatečnost a rodí se tak málo dětí, že Čechů bude ubývat. Nestabilita rodičovských párů zn výchovu dětí po citové i materiální stránce, menší porodnost zase hrozbu nedostatečné péče Je proto potřeba přetvářet společnost tak, aby byla přátelštější k dětem a rodinám s dětmi podporovala výchovu mládeže. Aby mohli rodiče díky nabídce školek a pružné pracovní době l výchovu dětí a zaměstnání; aby „mít víc dětí“ neznamenalo stigma a finanční ztrátu; aby se vazba mezi zabezpečením ve stáří a tím, kolik dětí kdo vychoval. Společnost vzdělání ohrožena Podíl vysokoškoláků dnes dosahuje asi 14 procent populace, za státy mají dvojnásobek. Od roku 1989 se však kapacita našich vysokých škol ztrojnásobila, dvacet let můžeme současnou úroveň vyspělého světa dohnat. Otázkou zůstává kvalita poskyto Aktuální skandál na plzeňských právech ukázal nedostatečnou kontrolu a zpětnou vazbu, disk úsporách zase připomněly chronický nedostatek peněz. Učitelé mají vysokoškolské vzdělání, neodpovídají. Chceme, aby ve školství zůstali kromě nadšenců už jen lidé, kteří by se sotv Dosud máme celkem přijatelné školství, ale jeho budoucnost už tak růžová není. Zčásti je t kdy rodiče mají méně času a dostupnost počítačových her a filmů odvádí děti od čtení. Naví úspěch silně závislý na podpoře rodiny - děti rodičů ze spodku společenského žebříčku mají dosáhnout vzdělání než děti elity. Vzdělávací reformy se rodí těžce a škola je stále spíš vnímána jako místo nudného memorová než jako podněcovatelka kritického myšlení a demokratického smýšlení. A kde sehnat potřebné finance? Nuže, podle odhadů by omezení korupce kolem veřejných zakázek mohlo ročně ušetřit až desít Propletenost zájmů firem a politiků na místní i celostátní úrovni je dlouho neřešený klíčo a zároveň signál slabosti naší demokracie. Nemrhejme talenty Nezaměstnanost v roce 1989 byla zanedbatelná. Nyní se dlouhodobě pohybuj procenty. Problémem je zejména dlouhodobá nezaměstnanost postihující víc než polovinu neza Nejchudších deset procent domácností se musí spokojit s čistým příjmem pod 1 500 Kč na oso třetina z nich se nachází pod životním minimem. V chudobě na okraji společnosti tak žijí s Pozitivní obrat se zde v blízké budoucnosti nerýsuje. Během následujících dvaceti let se počet obyvatel nad 65 let zvýší asi o milion, tj. řádov průměrný věk stoupne asi o pět let. Budoucnost proto žádá lepší využití talentů. Už jsem zmínil, že možnost dětí získat lepší rodiče je příliš malá. Tragický rozměr to dostává na samém dnu společenského žebříčku: „ne jedinci, chudina, Romové. Mnozí z nich by dokázali žít lepší život, kdyby dostali šanci, a dětmi je podobné procento géniů jako mezi dětmi střední třídy. Většinou však šanci nedosta budou svou genialitu moci prokázat nanejvýš v oblasti zločinu. Nápad vystěhovat „nepřizpůsobivé“ do holobytů daleko od centra, a pokud možno se o ně už n na první pohled skvěle. Na druhý pohled je to pozvání pro budoucí Al Capony, semeniště maf Další potenciál talentu je u lidí, kterým už šediví vlasy, a u těch zdravotně postižených. preferuje mládí a zdraví; zejména na trhu práce se právem mohou cítit diskriminováni ti, k vlastnosti nemají. Štěstí příštích dvaceti let V souvislosti s vnitřními problémy státu se hodně píše o nedos o zločinnosti a o osobních chybách vedoucích politiků. Finance, bezpečnost i politická eli důležité. Jsem však přesvědčen, že nenápadné a obtížně vyčíslitelné věci jako morálka, vzdělání, smy otevřenost, tolerance, soucit a zdravé sebevědomí jsou pro šťastnou budoucnost ještě důlež rozdíl od chodu vlády je může přímo ovlivnit každý z nás. O autorovi - Jan Spousta Sociolog, narodil se 12. července 1966. Vystudoval matematiku na na Univerzitě Karlově. V osmdesátých letech navíc ilegálně studoval teologii pod vedením t Jana Konzala. Byl činný jako redaktor v nakladatelství Vyšehrad, poté působil jako vedoucí oddělení agentury SC&C, podílel se na řadě sociologických výzkumů. Nyní je analytikem Česk šéfredaktorem ekumenického časopisu Getsemany, členem redakční rady Sociologického časopis sociologii náboženství na Evangelické teologické fakultě UK.