50 let od Nobelovy ceny za polarografii ****************************************************************************************** * 50 let od Nobelovy ceny za polarografii ****************************************************************************************** Před padesáti lety, 10. prosince 1959, předal švédský král Gustav Adolf VI. profesoru Univ v Praze Jaroslavu Heyrovskému, řádnému členu Československé akademie věd, Nobelovu cenu za vývoj polarografické analytické metody“. Toto významné výročí je jistě důvodem k zamyšlení přítomností i budoucností všech elektroanalytických metod, které se postupem času vyvinuly polarografie. Diplom a medaile laureáta Nobelovy ceny profesora Jaroslava Heyrovského U málokterého objevu oceněného Nobelovou cenou známe tak přesně datum vzniku jako u polaro února 1922 dospěl profesor Heyrovský při svých experimentech sledujících povrchové napětí do různých roztoků k závěru, že k objasnění sledovaných dějů může přispět měření proudu pr sledovaným systémem. A protože to bylo v době, kdy vědci mohli většinu času experimentovat psát žádosti o granty a zprávy o jejich plnění, tak hned druhý den změřil závislost proudu kapající rtuťovou elektrodou, na vloženém napětí, tedy to, co se nyní nazývá polarografick A za necelá 4 měsíce vyšla v časopise Chemické Listy první práce o nové metodě, která byla nazvána polarografií. Díky svým mimořádným schopnostem profesor Heyrovský okamžitě rozpozn potenciál nové metody a dokázal izolovat podstatné (polarografická vlna svou polohou infor elektrochemicky aktivní látky a svou výškou o její kvantitě) od nepodstatného (obtížnější polarografické křivky související s oscilacemi danými pravidelným odkapáváním rtuti). Díky pracovitosti a obrovskému pracovnímu nasazení dokázal v historicky krátké době vybudovat p základy nové metody, navrhnout principiálně nový automatický způsob záznamu polarografické fotografické registrace a zajistit i vývoj a výrobu přístroje pro polarografickou analýzu, polarografem. Rozhodující pro rozšíření nové metody v praxi však byla neúnavná přednášková profesora Heyrovského a jeho schopnost vysvětlovat jednoduše i složité procesy související Ta se díky tomu stala jednou z nejrozšířenějších analytických metod ve 40. a 50. letech mi po právu za ní byla udělena Nobelova cena. Sám profesor Heyrovský zůstal mimořádně skromný se nikdy nenechával připisovat na publikace pracovníků svého ústavu. Stránka z laboratorního deníku profesora Heyrovského z 9. února 1922, kdy vznikla myšlenka galvanometru proud procházející rtutí kapající do sledovaného roztoku Jeho příklad nám dodnes ukazuje, že nejdůležitější pro mezinárodně uznávanou vědeckou prác schopnost vidět a rozpoznat nové jevy, správným způsobem je interpretovat a informovat o n laickou veřejnost. Výsledky práce prof. Heyrovského jednoznačně dokazují potřebu základníh a neorganizovaného výzkumu realizovaného připravenými badateli. Jen ten může totiž vést ke poznatkům, neboť slovy Paula Valeryho: „Nesmyslná bádání jsou příbuzná s netušenými objevy A právě tato úvaha je vůdčím motivem celé řady akcí, které naše chemická veřejnost připrav s tímto výrazným výročím. Ve dnech 2.–18. prosince 2009 bude v Křížové chodbě Karolina uspořádána výstava „Příběh ka "http://www.jh-inst.cas.cz/heyrovsky/p-1-o-vystave.html"] přibližující život a dílo prvníh nositele Nobelovy ceny. Tato mimořádná výstava, připravená Ing. Květou Stejskalovou, CSc., Heyrovským, Ph.D., a prof. RNDr. PhMr. Robertem Kalvodou, DrSc., pracovníky Ústavu fyzikál Heyrovského AV ČR, v. v. i., byla již v říjnu 2009 úspěšně prezentována na Univerzitě Pard listopadu 2009 na hvězdárně a planetáriu v Brně. Její realizace v prostorách historického níž převzal záštitu děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze prof. RNDr. Bo bude tedy dobře načasovaným vyvrcholením tohoto neobyčejně záslužného počinu. Ve dnech 9.–13. prosince 2009 proběhne v budově chemických kateder Přírodovědecké fakulty Karlovy v Praze na Albertově, kde profesor Heyrovský prováděl své průkopnické experimenty polarografie, mezinárodní vědecká konference Modern Electroanalytical Methods 2009 [ URL " www.natur.cuni.cz/heyrovsky/instructions.htm"] . Tato konference je pořádána odbornou skup chemie České společnosti chemické ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK v Praze a s chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i., tedy s pracovišti, kde se polarografie zrodila a do dodnes v této oblasti patří k uznávané světové špičce. Význam této mezinárodní konference převzatá záštita Mezinárodní elektrochemické společnosti. V rámci vzpomínaného výročí bude dne 10. 12. 2009 v budově chemických kateder PřF UK na Al i busta profesora Heyrovského na paměť jeho dlouholetého působení na Univerzitě Karlově. Dne 16. prosince 2009 proběhne v historické budově Karolina slavnostní zasedání vědecké fa Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy věnované 50. výročí udělení Nobelovy ceny za pol tomto zasedání budou předána významná ocenění Přírodovědecké fakulty a České společnosti c českým vědcům, kteří významným způsobem přispěli k rozvoji české elektrochemie a její úspě na mezinárodním fóru. Na tomto zasedání přednesou referáty o minulosti, současnosti i budo elektroanalytických metod prof. RNDr. PhMr. Robert Kalvoda, DrSc., z Ústavu fyzikální chem AV ČR, v. v. i., prof. RNDr. Jiří Barek, CSc., vedoucí katedry analytické chemie PřF UK a Miroslav Fojta, CSc., vedoucí oddělení biofyzikální chemie a molekulární onkologie Biofyzi ČR, v. v. i., v Brně. Pracovníci katedry analytické chemie PřF UK ve spolupráci s kolegy z Ústavu fyzikální chem Heyrovského AV ČR, v. v. i., připravili k 50. výročí udělení Nobelovy ceny za polarografii číslo prestižního časopisu Critical Reviews in Analytical Chemistry [ URL "http://www.info smpp/title~db=all~content=g913036671"] , kde podrobně diskutovali současný stav i perspekt moderních elektroanalytických metod odvozených od Heyrovského polarografie. Výročí udělení ceny za polarografii bude věnováno i prosincové číslo časopisu Chemické Listy, v němž prof publikoval svou první práci o polarografii, a prosincové číslo časopisu Collection of Czec Communications, který profesor Heyrovský spoluzakládal s cílem zlepšit propagaci českoslov mezinárodním jevišti. Závěrem by autor těchto řádek rád poděkoval spoustě bezejmenných spolupracovníků a kolegů, nezištnou prací zajistili, že toto významné výročí české chemie i české vědy vůbec neprojd (prof. RNDr. Jiří Barek, CSc., vedoucí katedry analytické chemie PřF UK)