Tato fakulta bude rudá ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Nestává se často, že by ve večerních hodinách proudilo do přednáškové místnosti tolik lidí nestačí místa k sezení. Třetí lednový týden tomu tak bylo. Důvodem byla prezentace knihy T rudá, kterou vydalo nakladatelství Akropolis ve spolupráci s Filozofickou fakultou a za po Českého literárního fondu. Publikaci, která nese podtitul Katedra české literatury Filozofické fakulty Karlovy univer pamětníků a v dokumentech, redigoval prof. PhDr. Jiří Holý, DrSc., za spolupráce Mgr. Kate Editoři oslovili postupně všechny pedagogy, kteří byli dostupní a kteří v letech 1948-1989 učili. Přibližně třetina jich rozhovor odmítla nebo neautorizovala. Vzniklo 18 autorizovan které tvoří reprezentativní vzorek tří generací pedagogů. Vzpomínky se namnoze překrývají, se dostávají do střetu. „My jsme nechtěli nikoho kádrovat, ale zachytit pokud možno věrně dějin to, co se zde odehrávalo,“ vysvětluje editorský přístup prof. Jiří Holý. Rozhovory d materiály jako zápisy dobových schůzí, ukázky učebních textů vytvořených pracovníky či bel inspirované událostmi na katedře a založené na dokumentárnosti. Závěr přináší kalendárium dějin katedry, soupis učitelů a vyučovaných předmětů, fotografie) a rejstřík. „Jsem rád, že tento retrospektivní pohled na velice složité období fakulty nachází už poně zpracování. Rovněž jsem rád, že v této druhé vlně srovnávání se s komunistickou minulostí angažují jak organizační, tak vlastní odbornou prací současní studenti UK. Tedy ti, kteří bezprostřední, osobní želízka a mohou se na problematiku podívat s objektivnějším odstupem takto nesetkáváme naposledy a že se nad podobnými pracemi budeme vídat i nadále,“ pronesl Václav Hampl a popřál knize mnoho úspěchů. „Považuji za nesmírně přínosné, že tato fakulta a její části jsou schopny reflexe a sebere jsme jedna z mála fakult, která se takto zabývá dobou minulou. Proto chci na tomto místě p kteří se na vzniku knihy podíleli. Je to skvělá kniha, kéž by takových bylo víc,“ řekl pro Jiří Gregor. „Naše katedra, stejně jako česká literatura vůbec, se stala v popisovaném období 1948-1989 pozornosti. To je důvod, proč většina pamětníků nemluvila ani tak o vědecké či pedagogické rozhovory se neustále točily kolem možnosti práce a kolem mocenských zásahů do života kate vzniku publikace je staršího data, ale její naléhavost jsem si uvědomil, když zemřelo něko přátel, kteří zde učili. Řekl jsem si, že je čas, abychom zachytili svědectví lidí, kteří prožívali,“ řekl na úvod své prezentace publikace prof. PhDr. Jiří Holý, DrSc. Současného ředitele Ústavu české literatury a literární vědy FF doc. PhDr. Jana Wiendla, P zeptali: Snaha o přípravu podobné publikace se na kated Proč nebyla realizována – byly to technické dů pustit se do tak citlivého tématu? Určitě šlo o technické problémy, neboť knížka úsilí. Od přelomu 90. let nebyl na katedře nik do toho schopen a ochoten dát, neboť se rozbíh projekty, které všechny velmi vytížily. Žánr, použil, se ukázal jako velice účinný právě i z zvládnutelnosti. Původním plánem bylo vytvořit katedry, ale to jsme trochu přestřelili, neboť kapacity. Rozhovory s pamětníky byly autorizované, ale nijak cenzurované. Nebál jste se, že to na ka zlou krev? Naprosto ne. Hlavní editor Jiří Holý vše dával k autorizaci a o nějaké cenzuře jsme ani ne Podíleli se na publikaci i studenti katedry? Klíčovou roli měla Kateřina Volná, která prof. Holému pomáhala s návštěvami jednotlivých z studenti se podíleli na korekturách a jiných technických věcech, takže dostali jedinečnou vyzkoušet si práci s textem přímo v praxi. (Lucie Kettnerová)