Lékař a učenec Karel Rokitanský, zakladatel moderní anatomie












            ******************************************************************************************

            * Lékař a učenec Karel Rokitanský, zakladatel moderní anatomie
            ******************************************************************************************
            Osobnosti regionu


            Nádherné počasí provázelo v neděli 3. srpna 1879 slavnost odhalení pamětní desky Karla Rok
            číslo popisné 42 v Hradci Králové. Velkolepý průvod s četnými prapory se ubíral přes Velké

            čelo tvořili hradečtí sokolové a hasiči. U pamětní desky se všichni seřadili do půlkruhu k
            u katedrály. Památnou řeč přednesl profesor Eduard Albert: "Povstal zde veliký hrdina a by
            králem!" Následovalo odhalení pamětní desky. Četné delegace k ní pokládaly věnce a květiny

            Největší ohlas vzbudil přípitek pěvce Jana, nejstaršího syna Rokitanského, adresovaný "na 
            šlechetného, drahého, velkomyslného národa, jenž takovým způsobem své mrtvé velikány ctí".

            Kdo byl oním učencem světového jména, jehož desku najdeme v Tomanově ulici v Hradci Králov
            Rokitanský se narodil v Hradci Králové 19. února 1804 a při křtu dostal další jména Josef,
            Prokop. Otec byl kancelistou u krajského úřadu a matka dcerou krajského komisaře. Později 

            Litoměřic, kde chodil malý Karel do hlavní školy. Když mu bylo osm let, jeho otec zemřel a
            do Hradce Králové. Po čtyřletém pobytu odešla do Luže na Vysokomýtsku k bratrovi faráři.
            Karel Rokitanský zůstal v Hradci a na podzim roku 1813 začal studovat pětitřídní gymnázium

            jičínskou nadaci padesát zlatých a v gramatických třídách byl mezi prvními. Roku 1818 odeš
            studia do Prahy. Po absolvování filozofie se dal Rokitanský zapsat na lékařskou fakultu. P
            posluchačům přednášek Jana Evangelisty Purkyně. Právě Purkyně vzbudil v mladém studentovi 

            Když přestal Purkyně přednášet, opustil Rokitanský Prahu a studia dokončil ve Vídni. V bře
            první rigorózní zkoušky a doktorského stupně dosáhl roku 1828 ve čtyřiadvaceti letech.
            První větší vědecká publikace Karla Rokitanského měla název O vnitřním uskřinutí střev. Pr

            jako řádný profesor vídeňské lékařské univerzity. Stěžejní prací však byla Učebnice pathol
            přeložená do všech světových jazyků. Věhlasný patolog Virchov o ní napsal: "Vy jste popise
            vzorným založil anatomické základy všeho vědění našeho o nemocech".

            Vysokoškolský učitel Rokitanský byl mezi studenty oblíben. Všichni mu říkali "otec Roki" p
            dobrotivost, nezanevřeli na něj, ani když nebyli úspěšní při zkoušce.
            Karel Rokitanský zdůrazňoval etickou stránku lékařství a doporučoval používání rozumu. Nab

            podceňováním teoretického vědění. Když profesor na vídeňské univerzitě oslavoval 19. února
            sedmdesátiny, přijel blahopřát i český Akademický spolek, zastoupený T.G. Masarykem a Karl
            mateřštině tehdy vyslovili přání zachování přízně české vlasti.

            Uznání projevila Rokitanskému i pražská univerzita. Dostal čestný doktorát filozofie a lék
            se také prvním voleným děkanem lékařské fakulty a v roce 1853 rector magnificius. Dvanáct 
            matematicko-přírodovědeckou sekci Akademie a zasloužil se o nové zakreslení mapy Jaderskéh

            Když bylo Rokitanskému třicet jedna let, oženil se s Marií Weissovou, ženou neobyčejně int
            hudebně nadanou. Měli spolu čtyři syny, Jana, Viktora, Karla a Prokopa. Jan byl sólistou o
            Viktor profesorem vídeňské konzervatoře, Karel profesorem lékařství ve Štýrském Hradci a P

            vnitřního lékařství v Inšpruku. Karel Rokitanský zemřel 28. července 1878.

            Autor je historikem na Univerzitě Hradec Králové