Vysokoškolský student v České republice roku 2002 ****************************************************************************************** * Vysokoškolský student v České republice roku 2002 ****************************************************************************************** V roce 2001–2002 řešilo Centrum pro studium vysokého školství [ URL "http://www.csvs.cz"] projekt v rámci „Výzkumu pro státní správu“ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s portrét vysokoškolských studentů v ČR – IV.“ Výzkum proběhl formou dotazníkového šetření, bylo celkem 1 349 studentů (převážně 2.–4. ročníků) z vybraných 46 fakult veřejných vysoký republiky. Cílem výzkumu bylo nejen zmapovat sociálně-ekonomické postavení vysokoškolských podat přehled o okolnostech volby studia, jeho průběhu a hodnocení studijních, sociálních podmínek vybranými studenty. Šetření navázalo na předcházející výsledky obdobných sociolog uskutečněných rovněž v CSVŠ v letech 1992, 1995 a 1998. Výsledky shrnuly řešitelky projekt Menclová, Mgr. Jarmila Baštová a Ing. Květuše Konrádová, CSc. v sociologické studii „Vysok v České republice roku 2002“, kterou vydalo v roce 2003 nakladatelství VUTIUM při VUT Brno přístupná na webových stránkách Centra pro studium vysokého školství. Z publikace uvádíme následující kapitolu: ****************************************************************************************** * HODNOCENÍ PODMÍNEK STUDIA NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V ČR ****************************************************************************************** Hlavním záměrem pro realizaci celého výzkumného projektu bylo uskutečnit zhodnocení podmín vysokých školách. Z tohoto důvodu lze považovat následující subkapitolu za velmi důležitou interpretaci dat, která vypovídají: • o spokojenosti s podmínkami studia, • o vybavenosti fakult, • o hodnocení výuky na fakultách, • o posuzování kvalit pedagogického sboru a o zkušenostech s vysokoškolskými učiteli. ****************************************************************************************** * Spokojenost studentů s podmínkami studia na fakultách českých vysokých škol ****************************************************************************************** Úvodem tohoto tematického okruhu byla dotazovaným položena otázka týkající se jejich názor spokojenost s podmínkami studia. Tabulka č. 1 Názory na celkové podmínky na fakultě (v %) Je spokojen(a), hodnotí je celkově jako dobré 17,8 Přes některé výhrady převažuje spokojenost nad nespokojeností 63,9 Spíše nespokojen(a), k mnoha věcem má vážné výhrady 16,8 Je nespokojen(a), hodnotí je celkově jako nepříznivé 1,6 Celkem 100,0 Získaná data ukazují, že u posluchačů výrazně převažuje spokojenost nad nespokojeností. Po studentů uvádí, že je s podmínkami „spíše nespokojen(a)“ nebo „zcela nespokojen(a)“. Do celkového hodnocení studijních podmínek se samozřejmě promítá studovaný obor. Tabulka č. 2 Obory a spokojenost s celkovými podmínkami (v %) Spokojenost I přes výhrady Spíše NespokojenoCelkem převažuje spokojennespokojenost Lékařské a 17,3 63,8 17,2 1,7 100,0 zdravotnické fakulty Pedagogické fakulty 13,1 60,7 23,5 2,7 100,0 Právnické fakulty 22,3 63,1 10,7 3,9 100,0 Ekonomické fakulty 22,1 64,6 12,4 0,9 100,0 Humanitní fakulty 15,9 59,1 25,0 0,0 100,0 Technické fakulty 17,3 66,7 14,7 1,3 100,0 Zemědělské fakulty 24,4 57,8 16,7 1,1 100,0 Přírodovědné fakulty 10,2 73,4 13,9 2,5 100,0 Cn = 0,171 Nejvíce převažuje spokojenost u studentů ekonomických oborů, kteří hodnotí studijní podmín s ostatními obory nejpříznivěji. Za nimi následují právnické fakulty a fakulty technického se jeví situace i na přírodovědných, lékařských a zemědělských fakultách. Nejnižších hodno ukazatel na pedagogických a humanitních fakultách. Posluchači těchto fakult posuzují podmí nejkritičtěji – relativně častěji k nim mají vážné výhrady a čtvrtině respondentů se jeví Relativně nejmenší rozdíl v počtu spokojených a nespokojených studentů lze nalézt u humani oborů, což potvrzuje uvedené údaje. Další část šetření zkoumala důvody spokojenosti či nespokojenosti pomocí výroků, které umo charakterizovat některé z podmínek studia. Tabulka č. 3 Míra nespokojenosti s některými podmínkami studia (v %) RozhodněSpíše SpíšeRozhodně Celkem ano ano ne Většina nabízených přednášek a seminářů je8,4de56,1 32,7 2,8 100,0 kvalitně, zajímavou formou Při výuce učitelé poskytují studentům pros10,8p48,7 35,3 5,2 100,0 diskusi a uplatnění vlastních názorů V rámci studia je věnován dostatečný prost8,4 30,2 40,0 21,4 100,0 rozvoji jazykových znalostí Studenti si mohou sami výběrem přednášek a17,0 38,8 30,7 13,5 100,0 seminářů zvolit své individuální studijní zaměření Pro výuku existuje dostatek potřebných skr11,7a40,8 32,2 15,3 100,0 učebnic Zabezpečení prostoru pro výuku je dostateč21,7 46,7 22,7 8,9 100,0 studenti se při výuce netísní v malých prostorách Lokalizace míst určených pro výuku je příz39,3;31,0 19,1 10,6 100,0 výukou není třeba tzv. „běhat po celém městě“ Pracovníci studijního oddělení mají vlídný20,5s46,6 20,6 12,4 100,0 ke studentům, jsou ochotni vždy poradit Zjišťovaná data sledovala kvalitu přednášek, vytváření prostoru pro výuku cizím jazykům, p dostatkem skript a učebnicemi, prostorovým vybavením, lokalizací učeben a laboratoří a vst studijních oddělení. U všech získaných odpovědí, kromě jazykové výuky, převládalo kladné, resp. spíše kladné ho Nejpozitivněji byla posuzována lokalizace míst určených pro výuku a zabezpečení výukových 70 %), což je při navyšování počtu vysokoškolských studentů překvapivě dobré zjištění. Pří vyvolaly u dvou třetin respondentů vlídný přístup a ochota pracovníků na studijních odděle studenti na ně obrátili s žádostí o informace a pomoc. Kladně vnímá více než polovina dotazovaných, že přednášky a semináře jsou vedeny kvalitně tím prezentovali své přesvědčení o vzdělanosti, pedagogické erudici svých učitelů. Relativ pozitivně („rozhodně ano“ a „spíše ano“) přednášky a semináře posluchači ekonomických (71, (68,2 %) oborů, naopak méně kladně studenti fakult pedagogických (56,9 %). Zajímavá byla získaná data u odpovědí na otázku, zda učitelé při výuce poskytují studentům a uplatnění vlastních názorů. Zřetelnější většina respondentů hodnotila tento aspekt výuky přes 40 % se vyslovilo záporně („spíše ne“, „rozhodně ne“), což je poměrně vysoké procento že poměrně značná část zkoumaného souboru studentů postrádá aktivizující diskusní metody a a monologické přednášky nenacházejí u nich významnější odezvu. Záporné odpovědi zcela jednoznačně převládají u problematiky výuky cizích jazyků na vysoký více než poloviny všech respondentů (61,4 %). Nedobré je, že tento jev vzhledem ke zjištěn přetrvává. Pouze jedna třetina dotázaných studentů vyjadřuje názor, že je s jazykovou příp V odpovědích se při tom opět promítlo studijní oborové zaměření. Relativně nejlépe posuzuj přípravu (podle získaných odpovědí) posluchači ekonomických fakult (43,2 %) – tzn. necelá vyjádřila s výukou jazyků spokojenost. Naopak výrazně více negativních stanovisek k této p posluchači zemědělských (78,4 %), lékařských (69,3 %) a přírodovědných (64,1 %) oborů. V souvislosti s jazykovou výukou je důležité připomenout významný, ale často opomíjený fak měly připravit a jazykově vybavit budoucí vysokoškolské studenty tak, aby se jejich jazyko škole orientovala především na prohlubování a specifikaci jazykových znalostí v příslušném základních jazykových nedostatků u vysokoškoláků je zřejmě třeba využívat možnosti také in individuální formy jazykové přípravy. Více než polovina dotazovaných posluchačů má podle svých sdělení možnost zvolit si výběrem své individuální studijní zaměření. Relativně častěji je toto uskutečnitelné na humanitníc a technických oborech (více než 60 % odpovědí rozhodně či částečně ano), nejméně na lékařs (21,5 %), což je vzhledem ke studijnímu zaměření pochopitelné. Přesto je údaj o tom, že té zkoumaného souboru jako celku nemůže ovlivňovat svou speciální studijní orientaci, zarážej U otázky dostatku skript a učebnic jsou odpovědi kladné a záporné relativně v rovnováze. T dotázaných vypovídá, že není spokojena (třetina odpovídá „spíše ne“, 15,3 % „rozhodně ne“) samozřejmě ovlivňuje průběh studia negativně. Relativně nejpříznivěji byly posuzovány ukazatele jako lokalizace poslucháren (70,3 %), pr (68,4 %) a vstřícnost pracovníků studijního aparátu vůči studentům (67,1 %). Všechny uvede úzce spjaty s procesem výuky a významně ovlivňují jeho úroveň i průběh. I u těchto ukazatelů se však projevuje rozdílnost posuzování podle jednotlivých fakult. U vybočují negativním hodnocením právnické a humanitní fakulty (téměř polovina dotázaných st že se tísní vzhledem k počtu posluchačů v nepřiměřených prostorách). Tato skutečnost nepoc souvisí nejen se zvýšenými  počty přijímaných studentů, ale i s tím, že nově zřízené fakul svého vzniku příslušné prostorové vybavení a tuto problematiku postupně, někdy i obtížně ř dosažitelnosti lokalizace budov pro výuku, nejvíce nespokojených studentů (51,4 %) je z pe (z toho více než jedna pětina posluchačů je „rozhodně nespokojena“). Nově byl zařazen ukazatel hodnotící přístup administrativního aparátu vysoké školy ke stud přístup pozitivně hodnotí („rozhodně ano“ a „spíše ano“) celkem 67,1 % dotazovaných. Relat se negativně o jednání a přístupu administrativy na vysoké škole vyjadřují posluchači peda ekonomických fakult (přes 40 % respondentů odpovědělo „spíše ne“ a „rozhodně ne“). ****************************************************************************************** * Hodnocení vybavenosti fakult ****************************************************************************************** Tato subkapitola se zaměří: • na technickou vybavenost fakult, tzn. na vybavenost školy knihovnou, studovnou a počítač (včetně internetu) a jejich fungování, • na pedagogicko-psychologické či profesní poradny na školách a povědomost studentů o jeji činnosti. Tabulka č. 4 Vybavení fakult (v %) Ano Ano, ale funguje Ne Celkem s určitými omezeními Celkem dobře vybavená knihovna 54,9 37,6 7,5 100,0 s informačním systémem Studovna, kde se dá v klidu připrav55,7 na 31,812,5 100,0 výuku Počítačová učebna (včetně internetu57,6 38,4 4,0 100,0 kterou lze volně využívat To, že vybavené knihovny, studovny a počítačové učebny patří neodmyslitelně k moderní vyso pochyb, a vzdělávací instituce je mohou jistě prezentovat a dokládat zvýšenou péči o ně – u dotazovaných se blíží ke stu procent. Důležitější jsou proto údaje o tom, jak posluchači využívají a jak jim pomáhají při studiu. Tabulka č. 5 Frekvence využívání studijní vybavenosti na vysoké škole (v %) Pravidelně Občas Výjimečně Vůbec ne Knihovna 23,4 45,4 21,7 9,5 Studovna 9,6 31,7 31,5 27,2 Počítačová učebna 37,2 36,4 16,0 10,4 Internet 47,4 28,8 14,3 9,6 Ze zkoumaného vzorku vyplývá, že nejfrekventovanější je využívání počítačové učebny a inte je více než tři čtvrtiny respondentů. „Pravidelně“ počítačovou učebnu navštěvují nejvíce s (53,0 %), zemědělských (51,1 %) a přírodovědných (48,1 %) oborů. Internet je rovněž často studijním místem, opět nejvíce na oborech humanitních (60,4 % posluchačů); na pedagogickýc oborech využívá internet pravidelně více než polovina dotazovaných studentů. Studenti se v průběhu svého studia setkávají s celou řadou problémů ať už přímo souvisejíc či nikoliv (osobní, finanční, zdravotní apod.). Většina studentů je schopna tyto problémy se jedná o problémy tzv. „občasné“ – viz kapitola 4.3) vyřešit sama. Někdy však síly stude vyřešení problému nestačí, zvláště jsou-li to problémy časté či dlouhodobé, a je potřeba p Proto byla do dotazníku zařazena také otázka týkající se existence pedagogicko-psychologic poraden a především reálné využitelnosti těchto institucí na vysokých školách. Tabulka č. 6 Působení pedagogicko-psychologické či profesní poradny na fakultě (v %) Ano, již jsem využil(a) jejích služeb 2,4 Ano, ale jejích služeb jsem dosud nevyužil(a) 22,8 Ne, dosud na škole poradna nepůsobí 7,7 O ničem takovém nevím 67,1 Celkem 100,0 Relativně malá „povědomost“ o existenci poraden je zřejmě dána skutečností, že zpravidla p kteří ji potřebují nebo budou potřebovat, se o poradně informují. Podle získaných dat služ využili“ jen 2,4 % dotazovaných studentů. Z toho vyplývá, že posluchači si zatím poradnu nenavykli příliš používat. Vzhledem k tomu, vysokoškolských poraden již dnes neprovozuje pouze pedagogicko-psychologické poradenství, profesní či kariérové poradenství a další služby, které mohou studentům pomoci např. při h budoucího uplatnění, byla by větší informovanost ze strany fakulty pro studenty velice uži ****************************************************************************************** * Hodnocení výuky na vysokých školách v ČR ****************************************************************************************** V této části se výzkum zaměřil na interpretaci dat, v nichž se studenti vyjádřili ke kvali její atributy, týkající se bezprostředně příslušného studijního oboru. Tento ukazatel zahr týkající se nejen organizace výuky, ale především získávání širokých teoretických poznatků dovedností a specializace. Kromě komplexního pohledu je přitom třeba zohlednit oborové zam hodnocení výuky na fakultách bylo z různých úhlů pohledu dosti odlišné. Tabulka č. 7 Hodnocení výuky na fakultě (v %) Pořadí Rozhodně + spíše ano 1. Umožňuje získání širokých teoretických poznatků v ob87,4 2. Obsahuje i nejnovější poznatky z oboru, použitelné v71,5xi 3. Poskytuje dobré možnosti specializace v oboru 63,5 4. Je dobře zorganizovaná, bez zbytečných časových pros63,1 5. Umožňuje osvojit si výpočetní techniku tak, jak to v54,6uje současná praxe v oboru 6. Nabízí osvojit si i praktické dovednosti důležité pr46,1 budoucí profesi 7. Preferuje kvalitu poznání před kvantitou poznatků 42,8 Tabulka nabízí poměrně přehledně, s čím jsou studenti jako zkoumaný celek nejvíce spokojen aspektů výuky spokojenost klesá až do té míry, že převažuje negativní hodnocení. Konkrétně v souhrnu údajů týkajících se výuky na vysokých školách zřetelně vyjadřují následující sku • značně nespokojeni jsou studenti s faktem, že výuka neposkytuje dostatečné možnosti osvo dovednosti důležité pro budoucí profesi. Dále vyslovují názor, že výuka nepreferuje kval před kvantitou. Pouze polovina posluchačů uvádí, že si při výuce může osvojit výpočetní jak to vyžaduje současná praxe v oboru, což není uspokojující. Tyto méně příznivé postoj dotazů téměř polovina studentů, to znamená, že polovina studentů hodnotí tyto aspekty ne • velmi kladně (více než třemi čtvrtinami respondentů) je oceňována skutečnost, že výuka o teoretické poznatky a lze pouze doufat, že toto není ono „kvantum poznatků před jejich k Poměrně příznivě (více než polovinou dotazovaných) jsou posuzovány aspekty hovořící o ob o nejnovější poznatky v oboru, o dobrých možnostech specializace v oboru a přijatelné or V těchto třech aspektech byla tedy výuka hodnocena pozitivně. Z uvedeného šetření je zřejmé, že dotazovaní respondenti (jako celek) přistupovali k hodno kriticky, když u tří otázek byla téměř polovina odpovědí respondentů negativní. Tabulka č. 8 Studovaný obor a hodnocení výuky (v %) Fakulty LékařskPedagogiPrávnicEkonomicHumanitTechnicZemědělsPřírod. zdravot. Je dobře 57,0 46,7 60,4 74,4 55,2 70,2 66,7 57,7 zorganizovaná, bez zbytečných časových prostojů Umožňuje získání 93,9 80,2 94,1 89,8 88,4 87,5 77,8 87,2 širokých teoretických poznatků v oboru Nabízí osvojit 54,4 55,0 52,5 31,3 38,4 51,8 44,5 38,5 si i praktické dovednosti důležité pro budoucí profesi Poskytuje 60,7 60,4 58,2 65,3 52,2 73,3 61,8 53,9 dobré možnosti specializace v oboru Umožňuje osvojit 53,1 50,0 40,6 54,2 40,2 62,9 58,9 71,8 si výpočetní techniku tak, jak to vyžaduje současná praxe v oboru Preferuje 39,8 33,7 34,7 38,2 50,0 48,4 41,1 51,3 kvalitu poznání před kvantitou poznatků Obsahuje i 90,3 63,7 76,3 72,2 62,2 71,4 67,8 78,2 nejnovější poznatky z oboru, použitelné v praxi Cn = 0,283 Tabulka vcelku zřetelně ukazuje jisté zvláštnosti na fakultách příslušného oborového zaměř proto uvedená data bez specifického komentáře. Jedním z nepříznivých vlivů na kvalitu výuky může být příliš časté odpadání výuky. Proto b dotaz, který směřoval ke zjištění, jak často výuka v průběhu studia odpadá a zda-li jsou s že tato skutečnost nějakým výraznějším způsobem ovlivňuje její kvalitu. Tabulka č. 9 Odpadání výuky na fakultě (v %) Velmi časté, ovlivňující kvalitu výuky 4,9 Občasné, zpravidla z vážných důvodů 48,3 Výjimečné, neovlivňuje kvalitu výuky 46,8 Celkem 100,0 Výroky charakterizující tento aspekt nejsou příliš příznivé. Pouze 46,8 % dotazovaných stu charakterizovalo odpadání výuky jako jev výjimečný, neovlivňující nijak kvalitu výuky. Pou studentů vypovídá, že výuka odpadá občas a zpravidla z vážných důvodů, zbylí studenti se k nestaví takto pozitivně. Studenti, kteří vnímají odpadání výuky jako jev občasný, spíše by avšak s názorem, že by odpadání výuky nijak neovlivňovalo kvalitu výuky, souhlasit nemohou studentů výuka odpadá tak často, že to pociťují na kvalitě výuky. Tento ukazatel vykázal poměrně velké rozdíly mezi fakultami příslušného oborového zaměření Proto zde uvádíme podrobnější přehled charakterizující stav této skutečnosti na jednotlivý seřazených podle skupin oborů. Tabulka č. 10 Studovaný obor a názory studentů na odpadání výuky (v %) Velmi často,Občas výuka odpadá,Výuka odpadá jenCelkem natolik, že zpravidla ale výjimečně, její to ovlivňuje z vážných důvodů kvalita tím není kvalitu výuky prakticky ovlivněna Lékařské a 4,3 35,7 60,0 100,0 zdravotnické fakulty Pedagogické fakulty 12,0 62,3 25,7 100,0 Právnické fakulty 2,9 54,4 42,7 100,0 Ekonomické fakulty 2,2 40,5 57,3 100,0 Humanitní fakulty 9,2 66,9 23,9 100,0 Technické fakulty 2,8 41,3 55,8 100,0 Zemědělské fakulty 2,2 47,8 50,0 100,0 Přírodovědné fakulty 3,8 45,6 50,6 100,0 Cn = 0,283 Vidíme, že výrazně se od výsledků za celý soubor odklánějí v tomto ukazateli pedagogické a Odpadání výuky (ať už časté či občasné) na těchto dvou oborech je evidentně jevem, který s výrazně častěji než na oborech ostatních. Více než polovina studentů ekonomických a techni toho názoru, že výuka odpadá pouze výjimečně, bez nepříznivých vlivů na kvalitu výuky. Jed je v tomto ohledu stav na lékařských fakultách. ****************************************************************************************** * Hodnocení vysokoškolských učitelů ****************************************************************************************** Pedagogický sbor vysokých škol a samozřejmě jednotlivých fakult signifikantním způsobem ov studia i kvalitu výuky. Proto názory studentů na osobnost učitelů připravujících budoucí o oborů se staly důležitým zdrojem informací pro řešený výzkum. Uvedený dotaz zahrnoval neje pedagogických schopností a erudice učitelů, ale i jejich lidských vlastností ve vztahu k p Tabulka č. 11 Dosavadní zkušenosti s vysokoškolskými učiteli (v %) Převážně aPřevážně nCelkem Jsou ke studentům vstřícní a ochotní, nemají k nim80,8 19,2 100,0 přezíravý postoj Mají velmi dobré pedagogické schopnosti 68,2 31,8 100,0 Jsou uznávaní odborníci ve svém oboru 86,0 14,0 100,0 Znají dobře praxi, uplatňují při výuce své praktic61,8 38,2 100,0 zkušenosti Jsou dobře připraveni na své přednášky a semináře 88,0 12,0 100,0 Mají dobrý přehled o schopnostech jednotlivých stu23,6ů 76,4 100,0 Mají pochopení, pokud má student nějaké osobní pro47,6y 52,4 100,0 Dodržují konzultační hodiny pro své studenty 78,6 21,4 100,0 Nezanedbávají výuku ve prospěch svých vedlejších a75,6it 24,4 100,0 Ze získané databáze vyplývají závěry vedoucí k důležitým zjištěním: • nejpříznivěji (a procentuálně nejvýše – více než čtyřmi pětinami posluchačů) je hodnocen připravenost na přednášky a semináře i to, že vysokoškolští pedagogové jsou uznávanými o oboru; • velmi pozitivně je studenty oceňován dobrý vztah mezi učiteli a posluchači. Čtyři pětiny dotázaných studentů se pozitivně vyjadřuje o ochotě pedagogů odborně poradit a vzájemně • dalším uspokojivým atributem je informace, že učitelé dodržují konzultační hodiny a nepr vlastní vedlejší aktivity před výukou; • relativně méně – ale stále ještě více než polovina studentů – oceňuje pedagogické schopn výuky bezprostředně dotýkají a jsou pro předávání poznatků a informací při výuce nezastu • negativní pohled převládl u dotazu o pochopení a pomoci studentům při řešení osobních pr polovina posluchačů nepociťuje, že jejich učitel by jim v tísnivé životní situaci poradi východisko a vyjádřil lidskou vnímavost. Lidský přístup studenti na vysoké škole postrád • naprosto odmítavě se vyjádřily tři čtvrtiny respondentů k dotazu, zda jejich pedagogové přehled o schopnostech jednotlivých studentů. Při hodnocení tohoto dotazu nutno mít na z takové poznání vyžaduje velmi častý přímý kontakt (např. při cvičeních a seminářích) i u posluchačů, která může anulovat anonymitu jednotlivců, vznikající jako doprovodný jev st počtu vysokoškolských studentů. Studenti jednotlivých fakult podle oborového zaměření i podle lokality hodnotili své učite zmiňovaných ukazatelích poměrně shodně. Pouze u vyjádření, zda-li učitelé zanedbávají výuk vedlejších aktivit, hodnotili relativně pozitivněji své učitele studenti pražských fakult si myslí, že učitelé přistupují k výuce zodpovědně a nezanedbávají ji na úkor svých zájmů aktivit). U brněnských studentů takto odpovědělo 76,8 % studentů, tedy téměř o 5 % méně; n zaznamenali učitelé z ostatních regionů (o nezanedbávání výuky učiteli je zde přesvědčeno méně studentů než na fakultách pražských).