Nebořte systém financování výzkumu ****************************************************************************************** * Nebořte systém financování výzkumu ****************************************************************************************** Prohlášení děkanů přírodovědných fakult k nově projednávané novele zákona o podpoře výzkum S velkým znepokojením sledujeme lehkovážnost, s jakou poslanecká sněmovna nyní projednává zákona o podpoře výzkumu, který schvalovala před necelým rokem. Návrh, který poslala do dr převrací naruby to, co se po mnoho let připravovalo a vznikalo za řady kompromisů mnoha zú a loni bylo uzákoněno. Jde o institucionální financování výzkumu, které má od letošního ro hodnocení výsledků vytvořených danou institucí. Tento systém má jistě mnoho nedostatků, které je třeba napravit. Podstata současného zákon jednoduchá a podle našeho názoru správná. O tom, kolik veřejných prostředků má výzkumná or nemá rozhodovat to, jak dobře umí její představitelé lobovat nebo jak hlasitě dokáží křiče co dokázali její pracovníci dosud vytvořit. Instituce s vynikajícími výsledky má nárok na produktivní instituce na menší díl z balíku, který v rozpočtu připadá na výzkum. Ne každá instituce je ovšem nejproduktivnější a ne každému se tedy tento systém líbí. Před se pak snadno stává způsob měření a hodnocení výsledků, které se podle určitého algoritmu se pak najdou jednotlivé příklady, kdy byl nějaký výsledek bodován neúměrně vysoko nebo ní s ostatními. Pokud se ale podíváme na celkovou tabulku hodnocení jednotlivých institucí, k zveřejnila vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace, žádná velká překvapení se nekonají. In kterých je známo, že jsou vysoce produktivní, mají podstatně více bodů než ty, které tak p nejsou. Někteří poslanci v rozpravě sice argumentovali tím, že systém motivuje ke snadnému za „měkké“ výsledky na úkor kvality, naše zkušenost ale nic takového nepotvrzuje. Důkladno „bodovacích tabulek“ se může každý přesvědčit, že u všech největších hráčů na poli výzkumu teče za skutečně kvalitní výsledky, kdežto ty sporné tvoří jen nevýznamnou část. Při veške výhradách jde o velmi transparentní systém, který omezuje klientelismus a korupci. Poslanci, kteří návrh novely předložili, argumentují, že stávající systém „vede k neodůvod rozkolísání systému institucionální podpory výzkumu“. Jaké však navrhují alternativy? Podl by návrh dělení institucionálních prostředků předkládala Rada, aniž by byla jakýmkoliv hod Vycházela by jen z velmi obecné Národní politiky výzkumu. Toto dává velký prostor lidskému rozhodování o vysokých finančních částkách, přičemž názor na potřebu financovat jednotlivé bývá velmi subjektivní. Přesvědčit se, že vše probíhá transparentně a nekorupčním způsobem komplikované.  Někteří z poslanců navrhovali, že bychom měli převzít některý ze zahraničních systémů fina velmi užitečné se v zahraničí inspirovat, je naivní se domnívat, že problém financování vý zcela uspokojivě vyřešen a navíc takovým způsobem, aby se mohl jednoduše implementovat u n výzkumu se vedou často velmi ostré debaty i jinde a žádná země nemá hotový recept. Zavést Británie či USA by vyžadovalo kompletní změnu legislativy a přineslo by i řadu vedlejších v poslanecké diskusi nepadlo ani slovo. Pokud něco způsobí rozkolísání, pak jsou to náhlé nekoncepční změny. Na stávající systém s mohly řadu let připravovat a většina z nich tak zodpovědně činila. Pokud však titíž poslan hlasovali pro tento systém, letos požadují jeho kompletní obrat, ke zlepšení situace to př Měli bychom hledat lepší metodiky hodnocení, ale ne bořit to, co bylo pracně a odpovědně v Parlament by měl navrhovanou novelu odmítnout. Bohuslav Gaš, děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (gas@natur.cuni.cz) Libor Grubhoffer, děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity (liborex@paru.cas.cz) Zdeněk Němeček, děkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (nemecek@dekanat.mf Juraj Ševčík, děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (juraj.sevcik@upol.cz)