Každý sám je odpovědný. Mene Tekel o roli intelektuálního odboje proti totalitě ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** 4. ročník mezinárodního projektu proti totalitě Mene Tekel, který byl zahájen 22. února 20 druhý den v kongresovém centru Univerzity Karlovy v Modré posluchárně mezinárodní konferen odboj proti totalitě.“ Autory projektu, zástupce spolupořadatelů, jimiž jsou Konfederace p Univerzita Karlova, Ústav pro studium totalitních režimů a Hlavní město Praha, studenty a přivítal moderátor konference Mgr. Daniel Herman. Účastníky mezinárodní konference přivítal v Modré posluchárně rektor Univerzity Karlovy pr Hampl: „Hlavním tématem této konference je intelektuální odboj proti totalitě, i proto vás na půdě Univerzity Karlovy; na půdě, které by měla být vlastní kombinace intelektu, akadem oprávněné hrdosti a vědomí vlastní hodnoty. Právě tato kombinace je antitezí totalitního m účelových ideologií a proto univerzity patřily k prvním obětem totalitních režimů. I proto o nezávislost a autonomii univerzit a akademickou svobodu jako jedné z pojistek proti rozv myšlení. V této souvislosti je nezbytné mluvit nejen o tragických událostech, k nimž v důs svobody a demokracie v minulosti došlo a v některých částech světa dodnes dochází. Je však nutné poukazovat na příčiny, které možnost této ztráty připustily. Jde o to přiznat si, a země v minulém století je to patrné, že na počátku všeho zlého bývá chybné rozhodnutí jedn rozhodnutím může být zrovna tak aktivní vystupování ve prospěch zákeřné ideologie, stejně a nezájem o veřejné dění, které se tak zvaně „obyčejného“ člověka zdánlivě přímo nedotýká. si proto minulost, jednotlivé detaily, studujme, zkoumejme, hledejme zjevné i skryté souvi i zákonitosti a tak snad předejdeme nečekaným koncům. Je důležité nesetrvávat v pasivitě a k tomu, co se děje kolem nás, neboť z historie víme, že i netečnost může ubližovat. Jak ve G.B. Shaw: „Největším hříchem vůči našemu bližnímu není nenávist, ale lhostejnost.“ rektor UK prof. Václav Hampl: "My se můžeme radovat z toho, že naše dnešní úsilí je mnohem příběhy těch, se kterými se v průběhu festivalu Mene Tekel každoročně setkáváme.“ Ve shodě se zvoleným tématem konference bylo zastoupení přednášejících velmi reprezentativ do funkcí, které zastávají jako badatelé významných ústavů specializujících se na moderní totality nebo vedoucí rozsáhlých výstavních nebo multi-žánrových projektů, tak co do osobn protože byli vězni totalitních režimů z různých koutů Evropy, kteří aktivně bojovali proti dokázali přežít. Jure Knezović, prezident Mezinárodní asociace bývalých politických vězňů a obětí komunismu Četnými publikacemi, přednáškami a osobní účastí podávají o totalitě autentická svědectví celý svůj další život věnují podpoře lidským právům: prezident INTER-ASSO Jure Knezović [ www.menetekel.cz/cz/osobnosti/jure-knezovic"] , ředitelka Spolkové nadace pro studium dikt Berlíně Anna Kaminsky [ URL "http://www.menetekel.cz/cz/osobnosti/anna-kaminsky"] , Andrij "http://www.menetekel.cz/cz/osobnosti/andrija-vucemil"] , a Tomor Aliko [ URL "http://www. osobnosti/tomor-aliko"] . zleva: Mgr. Daniel Herman, prof. Radim Palouš K vrcholům konference patřilo vystoupení filozofa prof. Radim Palouše, emeritního rektora Karlovy. Ve své přednášce se zamýšlel nad odpovědností intelektuálů: Kolikrát musel intelektuál 20. století sahat až na dno svých možností, nezapomeňte na vyha brutální ideologie a těžkostem každodenního života. Když vážíme intelektuály ve 20. stolet lehkými. „Jedná se o to, z jakého hlediska intelektuály vážíme, jestli z hlediska mravnosti, slušno která, jak víme, znamená správné chování, nebo z hlediska chování normativního – vyznávám žiji ve shodě s principy, které respektuji a uznávám. Mohla by o nich vypovídat například je otázka, jestli to, co se dnes za normativní považuje, není spíš konzumní sobectví. Co j je otázkou lidského hodnocení; každý svou pozorností a nepozorností hodnotí, přijímá podně sdílí hodnoty, dnešní i dávné, a tak v nitru sedimentuje lidská paměť toho, co je ve spole jako hodnotné – účast, slitovnost, tolerance, svoboda, spravedlnost, rovnost... Ale hodnot hodnotitelé, morální lidské povědomí přece samo, jakožto morální, morálně soudí a hledá to to lepší, to bližší oproti vzdálenějšímu. Francouzský filozof Paul Ricoeur to nazývá osobn etického nebe, tedy hodnotového nebe, ke kterému se člověk vztahuje. Každý sám je odpovědn tak nosí, - my sami – a tato samota je výrazem jedinečnosti každého stvoření. Není výrazem nýbrž nenahraditelné vazby k druhým, k veškerenstvu. Je úkolem zhostit se svého jedinečnéh je vesmírným dramatem mezi promarněnou šancí a věrností svému jedinečnému úkolu - ze své s věren co příslušník domova Svět. Svět, etymologicky souvisí se slovem svítit, - kvalita po jakožto tomu, co se nějak ukazuje, v tomto případě co se ukazuje jako osobně odpovědným. S spojenectví všech lidí srozuměných, „intelectus“ je porozumění a skrze toto porozumění ved Na závěr první části byl promítnut kanadský dokument „Zdi nemlčí“ o benefičním koncertu na Památníku obětem totalitního komunismu - Kanada útočištěm uprchlíků. Mezi hosty proto byly Hennesy [ URL "http://www.menetekel.cz/cz/osobnosti/elley-ray-hennesy"] , autorka dokument a Zuzana Hahn [ URL "http://www.menetekel.cz/cz/osobnosti/zuzana-hahn"] , kulturní poradky redaktorka, režisérka krátkých dokumentárních filmů a zakladatelka charitativní organizace Toronto a skupiny Open Book Group, jejímž cílem je realizace památníku v Ottawě obětem svě a odhalení zločinů komunistické totality. Uvedení snímku svou účastí na konferenci podpoři Kanady v ČR J. E. Valerie Gail Raymond. Univerzita Karlova se dlouhodobě věnuje tématům spojeným s úsilím a bojem za demokracii a tragických osudů, které jsou spojeny s bojem proti totalitám všeho druhu. Kromě výstavních které každoročně nalézají své umístění v reprezentativních prostorách Křížové chodby Karol na mezinárodním projektu Mene Tekel je jejím největším příspěvkem poslední doby otevření C digitálního multimediálního archivu videonahrávek pamětníků holocaustu, jednoho z největší archivů na světě, v prostorách Matematicko-fyzikální fakulty UK. V současnosti se připravu archivu i na další případy genocidy v moderních dějinách v první řadě genocidy Arménů běhe války. (Marie Kohoutová)