Japonec má povahu samuraje. Stres je jen nedostatek snahy nad problémem zvítězit ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Zajímavý vhled do psychologické péče o klienty v Japonsku se zaměřením na oblast viktimolo „Česko-japonská konference o psychologických aspektech obětí trestných činů“, která se usk března 2010 na půdě Filozofické fakulty UK. Organizace konference se ujala katedra psychol Úvodní slova pronesla doc. PhDr. Gillernová, CSc., proděkanka FF UK v Praze a současně zás katedry psychologie FF UK. Na mezinárodním setkání přivítala své kolegy, zástupce Policie z oblasti vězeňství, kteří se problematikou viktimologie zabývají. „Potěšilo mě, že zde vi studentů psychologie, kteří se zajímají o problematiku forenzní psychologie v dalších souv zakončila svůj proslov doc. Gillernová. Vhled do problematiky psychologické péče v Japonsku pronesl prof. Hisadome. I když se jeho příspěvek jmenoval Hlavní trendy v psychologické péči o oběti trestných činů v Japonsku, věnoval se ve své přednášce zejména historii diagnostiky a léčby posttraumatických stresových poruch. „V Japonsku dlouho převládal názor, že stres je jen slabostí člověka. U nás se léčila pouze tělesná stránka člověka a duševní záležitosti stály stranou. Až 60 let po výbuchu atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki se dokázalo, že 4 až 8 % lidí, kteří tyto události zažili, trpí posttraumatickou stresovou poruchou a 19 až 27 % lidí trpí nějakou další celoživotní poruchou v důsledku tohoto zážitku,“ vysvětluje prof.  Hisadome. „Estetika samurajů, kteří žili v Japonsku ještě před 150 lety, stále silně ovlivňuje etick Pro muže je ponižující, pokud něco nezvládá nebo ho něco zlomí. Proto nebylo zvykem své pr a na každém bylo, aby se s tím popral sám.“  Až rok 1995, kdy Japonsko postihlo velké země Kóbe, přinesl v oboru péče o pacienty s negativními životními zážitky kýženou změnu. Konference se dále aktivně zúčastnily mj. i pracovnice Bílého kruhu bezpečí, který v České obětem a svědkům trestných činů, či PhDr. Hedvika Boukalová, Ph.D., z katedry psychologie dlouhodobě forenzní psychologii věnuje.    (Lucie Kettnerová)