Z posluchárny rovnou do blázince? ****************************************************************************************** * Z posluchárny rovnou do blázince? ****************************************************************************************** Na studenty jsou kladeny čím dál vyšší nároky, mnozí z nich to psychicky nezvládnou Do prvního ročníku VŠ nastoupíte coby vyrovnaný a nadějný optimista a během studia se z vá závislý na uklidňujících lécích? Ze zkoušky rovnou do blázince? Ano, stává se to. Na psych některých vysokoškoláků se takto podepisují noci probdělé nad skripty, nedostatek soukromí na kolejích a extrémně stresující zkouškové období. Už dávno neplatí, že kdo přežije, vyhr Mezi studenty UK se vypráví příběh pohodové a oblíbené studentky, která až do čtvrtého roč zvládala práci na půl úvazku a péči o postižené dítě. Několik měsíců po narození druhého d poslední termín důležité zkoušky a kvůli kojení si vzala mimino s sebou. Ve frontě na zkou dne, během něhož dítě několikrát kojila přímo na univerzitní chodbě. Když konečně přišla n dítě do pláče a postarší pedagog UK studentku údajně odmítl prozkoušet. Důvod? Když si prý rozmyslet, zda chce být matkou nebo vysokoškolačkou, nemá nárok na pedagogův čas. Mladá ma zhroutila, musela přerušit studium, několik měsíců strávila na psychiatrii a dodnes má váž jí znemožňují dostudovat a vést normální život. Antická tragédie v osmém semestru? Ne, jen jeden utajovaný příklad z mnoha. Přitom vysokoš psychiatrickou diagnózou stále přibývá: Nejčastější jsou deprese, úzkostné stavy, psychick zhroucení a závislost na alkoholu či stimulujících drogách. Duše studenta je odrazem doby. Studium versus práce Na studenty jsou kladeny čím dál vyšší nároky. Na většině českých vysokých škol není stude aby si zkoušky rozvrhli do celého semestru dle svých časových možností a vyhnuli se extrém zkouškovému období. Vedle praxe, brigády a celé řady každodenních povinností napsat několi testů během jediného týdne, během měsíce a půl absolvovat několik náročných zkoušek v rozs Pro studenty vysokých škol realita. Přetížený mozek, přepracování a nedostatek času na odp narušují psychickou pohodu stovek studentů. Koncem zkouškového období po kolejích bloudí ztrhaná, třesoucí se individua, která nenaspí hodiny denně, nevycházejí z budovy a místo vyvážené stravy hltají vitaminy a povzbuzovadla Čas od času někdo nevydrží, sbalí si svých pět skript, odebere se k mostu, do blázince, na rodičům a na školu už se nikdy nevrátí. "Minulý semestr jsem šla poprosit učitele, aby mě vyzkoušel už tři týdny před zahájením zk protože bych se pak nestíhala připravovat na zkoušky a zároveň chodit do práce. Hrozně mě mi řekl, že pořádný student se má na zkoušky připravovat průběžně a pak nemusí škemrat o p bych asi vzala čas na průběžné učení, když se musím připravit na státnice z němčiny a musí týdnu pracovat jako překladatelka, aby mě po škole vůbec někde zaměstnali?" rozčiluje se A pedagogické fakulty v Plzni. Přiznává, že už měsíc před zahájením zkouškového období pravi uklidňující léky, jí pětkrát denně a chodí na procházky. Už nikdy prý nechce zažít okamžik před nejdůležitější zkouškou semestru zhroutila vyčerpáním, protože kvůli časovému skluzu jíst a desetiminutovou pauzu si dělala až po pěti hodinách nepřetržitého učení. Prevencí může být zajištěné zaměstnání Ukázalo se, že za prevenci nervového zhroucení mnozí studenti považují zajištěné zaměstnán oslovených studentů se přiznala k obavám z budoucnosti a vyslovila domněnku, že kdyby vědě po škole, samotné studium by prožívali ve větším klidu a ani desetihodinové fronty na zkou nerozházely. "Rok před promocí se mi začaly třást ruce a byl jsem hrozně nervózní z toho, že situace čl vůbec neodpovídá rokům školní dřiny, tak mi máma domluvila práci ve firmě u své kamarádky, nestíhám soukromý život, cítím se mnohem líp. Mám docela jistou práci, to je velký plus do mě to zklidnilo psychicky i fyzicky a jsem za to mámě vděčnej," svěřil se v e-mailu šestad který úspěšně odpromoval z ekonomie a chystá se studovat další školu. Ovšem ne každý má to rodiče poskytli odpovídající útěchu. Potížemi trpí paradoxně i premianti Je důležité poznamenat, že ne za každé zhroucení vysokoškoláka mohou velké nedostatky v ži snížená psychická odolnost, problémy ve vztazích, školský systém a úzkosti z nejisté budou psychickou zátěž přinese už ze střední školy. Na vysokých školách trpí psychickými obtížem kteří na gymnáziích patřili k nejlepším. "Když jsem byl na matematickým gymplu, rodiče mi zdůrazňovali, že když nebudu nejlepší ve nedostanu se na vysokou. Denně jsem se učil až pět hodin, neměl jsem žádný koníčky a ani p maturoval jsem kompletně za jedna a dostal jsem se na tři vysoký najednou. Teď jsem ve dru že nemůžu. Připadám si hrozně unavenej, a když vidím, jak bezproblémově studujou ti, co na učení hráli basketbal a měli trojky, nechápu to. Při škole dvakrát týdně chodí do fitness jezdí na výlety, něco pořád vymýšlejí a tvoří. Já nestíhám. Byl jsem zvyklej naučit se cel odříkat to před tabulí, ale na vysoký toho učení je tolik, že bych se z toho asi zbláznil, Dan, student pražské filozofické fakulty. Zbláznit se při vznešeném procesu vzdělávání se a definitivně pohřbít svůj duševní klid? V Jistý druh hmyzu prý unese až stokrát víc, než kolik sám váží. Ovšem student to není. * St spolupráci s redaktory studentského serveru