Pražskému staroměstskému orloji je 600 let ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Na otázku, jestli někdo nebo něco dovede spojit do jedinečného celku takové oblasti lidské jako jsou matematika, fyzika, astronomie, mechanika, filozofie, umění a řemesla, ale také a tajemství, které je spolehlivou roznětkou touhy po poznání, existuje alespoň v našich ze šířkách spolehlivá odpověď: pražský staroměstský orloj – jedna z nejvzácnějších kulturních Prahy, unikátní technická památka, ukázka dokonalé řemeslné práce a zároveň lidského génia století. K připomenutí a oslavě 600 let vzniku orloje a návrhu jeho matematického modelu s rovnodennosti sešla skvělá společnost. Modrá posluchárna budovy Univerzity Karlovy v Celen 27. března výkvět české matematické a astronomické vědy z Univerzity Karlovy, ČVUT a Akade Seminář věnovaný 600. výročí vzniku pražského orloje spolupořádaly tyto organizace: Astron Jednota českých matematiků a fyziků, redakce časopisu Pokroky matematiky, fyziky a astrono ústav AV ČR, Fakulta informačních technologií ČVUT a Historická sekce České astronomické s symbolické, že tento slavnostní seminář se uskutečňuje na půdě univerzity, kde působil i M pravděpodobný tvůrce matematického modelu pražského orloje, vrstevník Mistra Jana Husa,“ p Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph. D. z Fakulty informačních technologií ČVUT, předsedkyně hist České astronomické společnosti. Doc. RNDr. Marek Wolf, CSc., ředitel Astronomického ústavu UK „Přiznám se,“ navázal Doc. RNDr. Marek Wolf, CSc., ředitel Astronomického ústavu UK, „že p Prahou nikdy nevynechám příležitost zastavit se u staroměstského orloje, abych se přesvědč Měsíc jsou na svém místě, ale ptám se, kdo ze zahraničních návštěvníků Prahy, kteří obdivu apoštolů, ví něco o astronomickém ciferníku a jeho částech? Kdo z nich dokáže přečíst, co stroj všechno ukazuje? Kdo, kromě legendy o oslepeném Mistru Hanušovi, ví něco o tvůrcích Loňský rok byl Mezinárodním rokem astronomie, kdy jsme si také připomněli 400 let od vynál dalekohledu. Je neuvěřitelné, že pražský orloj je ještě o 200 let starší; nikde jinde v Ev podobné technické zařízení, které bez větších poruch funguje dodnes. Všechny následující p toho důkazem.“ O jak výjimečnou událost ve světě astronomie, matematiky, fyziky a také historie kultury s i speciální slavnostní číslo časopisu Pokroky matematiky, fyziky a astronomie vydané ke vz závěru loňského roku. Atmosféru 15. století a doby ještě starší přiblížila přítomným i hudba v podání skupiny So instrumentálního souboru pro interpretaci hudby gotiky, renesance a baroka, která seminář Samotnému matematickému modelu orloje věnoval svou přednášku „Pražskému orloji je 600 let“ Šíma, CSc. z Astronomického ústavu AV ČR. O jak sofistikovanou záležitost se jedná, dokume na tak zdánlivě banální věci jako je počet zubů několika strojů orloje, jejichž složitý vý úvahu odchylky pohybu Slunce a Měsíce po ekliptice s přesností, která je platná dodnes; vy matematiky a astronomie 15. století demonstroval na propočtech, k jakým nepřesnostem by do pražského orloje měly o jeden zub víc nebo míň. Zmínil rovněž nešťastné pokusy, které v mi geniální stroj vylepšovaly a které vedly do slepé uličky. RNDr. Zdislav Šíma, CSc., Astronomický ústav AV ČR Srovnával pražský orloj s dalšími historickými věžními hodinami, například Olomouckým orlo poškozeným v 50. letech 20. století, který sice ukazuje datum narození V. I. Lenina a bitv ale s původním Olomouckým orlojem tento tzv. Svolinského orloj už nemá nic společného. „Ta k čemu vede bezbřehá svoboda bez znalostí matematiky a astronomie, kterou využívají umělci jakýchsi pitomostí,“ rozesmál přítomné Zdislav Šíma. Právě případ Olomouckého orloje a dal věžních hodinových strojů vedl k vypracování řádu pro zachování historických orlojů. Umělci sice vymýšlejí pitomosti, nicméně v drtivé většině u obdivovatelů pražského orloje především jeho umělecká stránka, jeho sochařské a malířské prvky a neobyčejně působivé výt celého komplexu včetně architektury. V průběhu semináře se navíc ukázalo, že v přesilovce fyziků a astronomů existují přece jen ostrůvky „umělecké deviace,“ protože i umělecké prof auditoriu zastoupeny. První mezi všemi byl zcela určitě hlavní „pražský orlojník“ ak. soch restaurátor věžních hodin s licencí Ministerstva kultury ČR, soudní znalec v oboru věžních Staroměstského orloje. Seminář dále přinesl například příspěvek, jak pozoruhodně se doplňují a vzájemně potřebují uměleckohistorické literární dokumenty s matematikou, fyzikou a astronomií. PhDr. Alena Hadravová, CSc., Ústav pro soudobé dějiny AV ČR O tom, kde se Mistr Šindel naučil to, co potřeboval ke konstrukci orloje, hovořila PhDr. A CSc. z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v přednášce „Zázemí staroměstského orloje v pražské škole.“ Jako literární badatelka podrobila kritickému zkoumání odborné matematické a astro texty zaměřené na zmínky o astrolábu a na osobnosti Křišťana z Prachatic a Jana Šindela a chyby, které vznikají chybným přečtením nebo pochopením historických pramenů, které pak al literatuře přetrvávají po staletí; zmínila také historické práce, které nelze z odborného přeceňovat, nicméně jsou svědectvím přibližujícím atmosféru doby vzniku orloje. Citátem „Omyl je nevyhnutelnou součástí poznání“ zahájil svou přednášku Prof. RNDr. Michal Matematický ústav AV ČR, vedoucí redaktor časopisu Pokroky matematiky, fyziky a astronomie omylům v historii orloje, které se promítly i do jeho oprav, rekonstrukcí a také do matema tím pádem chodu orloje. Prof. RNDr. Michal Křížek, DrSc., Matematický ústav AV ČR Tyto omyly vznikaly většinou nepozorností nebo nepochopením jeho modelu, někdy dokonce své často ale byly vedeny dobrým úmyslem „napravit chyby“ středověkých matematiků podle poznat nutno dodat, že vždycky se v takovýchto případech ukázalo, že tehdejší tvůrci věděli, co a ani na základě objevů moderní matematiky a astronomie není třeba v matematickém modelu pra měnit. Orloje evropských měst jsou především záležitostí středověku, ale ukazuje se, že jejich př stroje na měření času ještě o 1500 let starší. K této domněnce odkazují nálezy zlomků hodi z vraku lodi u ostrova Antikythéry poblíž Kréty. Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc., Astronomický ústav a Kabinet dějin vědy AV ČR Přednášku „Mechanizmus z Antikythéry. Antický předchůdce středověkých orlojů?“ věnoval Doc Petr Hadrava, DrSc., Astronomický ústav a Kabinet dějin vědy AV ČR, zkoumání systému a fun unikátního nálezu. Římská loď, která ztroskotala před dvěma tisíci let, vezla mechanické z obsahuje technické prvky o nichž se soudilo, že byly objeveny až v šestnáctém století. Zpr takové úrovni, která odpovídá technickým zvyklostem osmnáctého století. Dnes má tento nále archeologickém muzeu v Athénách čestné místo a je vystaven s poznámkou, že se jedná o nejs zařízení antiky, které pracovalo s ozubenými koly. Doc. Hadrava poukázal kromě jiného na t měření času, nezávislé na zvykovém odhadu střídání dne s nocí a cyklických proměnách roční dějinách světa stále více stávalo politickou, ekonomickou a obchodní záležitostí. „Stroj, takovou přesností dvanáct denních hodin, učí dodržovat spravedlnost a zákony...“ (Paříž, 1 portál věnovaný k pražskému orloji [ URL "http://www.orloj.eu"] (Marie Kohoutová)