Za všechno může bolševník ****************************************************************************************** * Za všechno může bolševník ****************************************************************************************** Cenu za tvůrčí počin za rok 2009 převzal ve Velké aule Karolina prof. RNDr. Petr Pyšek, CS dvě desetiletí věnuje problematice rostlinných invazí. Do tohoto oboru soustavně zasvěcuje Přírodovědecké fakulty UK. V loňském roce k problematice vyšlo 17 impaktovaných prací, na podílel. Prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc., přednášel od roku 1991 na Přírodovědecké fakultě UK synantro posledních deset let vede každé dva roky přednášku o rostlinných invazích. Jeho hlavní ped spočívá ve školení doktorandů, z nichž řada pak za ním odchází do Botanického ústavu AV. Jak jste se dostal k problematice invazních rostlin? Za všechno může bolševník. Někdy na konci 80. let bylo p první článek o něm vznikl v roce 1991. Téma mě zaujalo a Kolik invazních rostlin se u nás vlastně vyskytuje? Máte Máme je spočítané nejen u nás, ale i v celé Evropě. Ale Česká květena zahrnuje okolo 3 000 původních druhů. Na p grant na výzkum nepůvodních rostlin u nás. Do té doby js měli – existují klíče a květeny i různé floristické člán podobě. My jsme udělali souhrnný katalog rostlin zavleče víme, že těchto nepůvodních druhů je asi 1 400. Je nutné je ale rozlišit podle toho, kdy se k nám dostaly. Některé již na začátku invazí, považujeme začátek neolitu, kdy začal mít člověk na přírodu kvalitativně jiný vliv než jak velký savec. Tyto rostliny nazýváme archeofyty a je jich zhruba 300. Jsou to různé polní p vás nenapadne, že sem ani nepatří – třeba vlčí mák nebo chrpa modrá. Druhým mezníkem je ob a rostliny zavlečené po tomto datu se nazývají neofyty. Těch je něco přes 1 000, ale zhrub zavlečeno jen přechodně, mnohé vymizely. Tedy jen 200 jich zdomácnělo a je schopno u nás r se. A z nich o teprve zhruba 70 se dá říct, že jsou invazní. To znamená, že se rychle šíří dostávají na velkou vzdálenost od mateřských rostlin, dokážou konkurovat domácí flóře a je mít i ekonomické důsledky. Zohledňujete ve výzkumu i to, jak se k nám rostliny dostaly? Zda byly např. dovezeny, nebo samy? Určitě, o většině z nich to víme. Ty nejhorší invazní druhy se rekrutují z rostlin pěstova Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) je jedním z nejobtížnějších invazních druhů Jsou vlivy invazních rostlin jen negativní nebo lze vzpomenout i některá pozitiva? To není tak jednoduché. Udává se třeba, že 90 % potravní produkce USA závisí na nepůvodníc rostlin i živočichů. Podívejme se také třeba na kakao či kávu – těm se také velmi dobře da lokalitách, takže tady je ekonomický profit jasný. Ale v novodobém zavlékaní rostlin moc p důsledků nevidím. Ovšem je obtížné to hodnotit, protože se to stále vyvíjí. Mění se klima, využívání krajiny... My třeba budeme muset jednou některé druhy rostlin akceptovat, protož funkci, kterou původní druhy plnit nebudou, protože je invazní druhy vytlačí. S tím souvis aspekt tohoto oboru – přistupovat k druhům jednotlivě. Invazní jsou třeba netýkavky, které let a které diverzitu nijak významně nepotlačují. A pak jsou invaze křídlatek bolševníku, skoro nic. My tento impakt, tedy důsledek invazí, začínáme teprve teď více zkoumat. V Evropě například proběhl projekt s názvem DAISIE, který shromáždil data o všech taxonomi (rostliny, houby, živočichové...) a vytvořil databázi nepůvodních organismů Evropy. Dnes e je toto všechno veřejnosti přístupné. Víme, že v Evropě je 11 000 nepůvodních taxonů, z to je invazní. Při tom jsme zkoumali, kde je doloženo, že má druh negativní dopad. Tato infor přibližně pro 1 000 druhů. Zkoumali jste také, zda rostliny neměly negativní vliv už na původní prostředí? Na to zrovna podáváme grant. Ukazuje se, že řada druhů je dominantní i v původním prostřed konkurenceschopné rostliny, které dobře a rychle rostou, jsou na různých stanovištích, tak ani doma. Je ale spousta druhů, které jsou doma vzácné, roztroušené nebo mají přirozeného se ovšem zavlečením zbaví... Netýkavky jsou příkladem úspěšných invazních druhů, které však příliš nepotlačují druhovou invadovaných společenstev Jaké je praktické využití těchto výzkumů? V Evropě se připravuje strategie, jak problémy spojené s invazemi rostlin a živočichů řeši nejnovějšího odhadu boj s těmito druhy ročně stojí ekonomiku Evropské unie minimálně 13 mi Zatím se rozhoduje, jak toto úsilí co nejlépe koordinovat. Nejlepší je samozřejmě začít pr podchyceny způsoby, jak se jednotlivé rostliny dostávají z místa na místo. Nejefektivnější regulovat cesty zavlékání. K tomu jsou právě užitečné námi vytvořené databáze, které jedno rostlin přesně popisují. V našem oddělení jsme podrobně zkoumali bolševník. Čím víc o rostlině víte, tím lépe můžet plán, jak ji potlačit. Vydali jsme padesátistránkovou praktickou příručku v osmi jazycích, bolševníkem bojovat – kdy je lepší stříhat a kdy vykopat apod. V loňském roce k problematice vyšlo 17 impaktovaných prací, na kterých jste se podílel, pu časopise Science... Z nich bych asi vyzdvihl článek, který se věnoval problematice vlastností, jež předurčují zda bude invazní. To je takový svatý grál invazní ekologie, protože když budete vědět, kte ovlivňuje, můžete začít včas pracovat na prevenci. My jsme ukázali, že druhové vlastnosti ale v součinnosti s dalšími faktory a pouze v pokročilých stadiích invaze. V počátečních s to, jestli se někde rostlina uchytí či zdomácní, především na tom, jak často a jak dlouho regionu zavléká, a její vlastnosti to příliš neovlivňují. (Lucie Kettnerová)