Studenti sobě aneb majáles ****************************************************************************************** * Studenti sobě aneb majáles ****************************************************************************************** 29.04.2010, ZBYNĚK PETRÁČEK Od Aloise Jiráska až po Allena Ginsberga v sobě majáles nese spontánní politickou tradici. nynější studenti nepokračují? Establishment dal studentům lekci, proč studenti rázně neodpoví? Tak by se zeptal člověk o undergroundem. Jak to, že už připravené "volby nanečisto" se na středních školách nekonaly ředitelé i sama ministryně couvli před tlakem politiků? Protože se to ČSSD hodilo do krámu myslel, že právě na majálesech to studenti dají dotyčným politikům, zejména Jiřímu Paroubk Rathovi, "sežrat". Ale tradice majálesů se nějak rozmělnila. Pražský majáles proběhne zítra. Aniž bychom chtěli studentům předem křivdit, podíváme-li s avizován na internetu či na plakátech, na místě je mírná skepse. Hlasování o sedm kapel na Soutěž studentských kapel. Kdo bude hrát a zpívat? Ty slogany připomínají spíše program ro než tradiční majáles. Krále majálesu bude korunovat primátor Bém, oznamují plakáty v pražs vlastní studentská aktivita a spontaneita? Zatím to vypadá spíše tak, že místo aby rebelující studenti tradičně zápolili s establishm establishmentu na ruku. Takhle působí majálesy od doby, kdy byly patnáct let po sametové r obnoveny. Když vyhostili krále Není teď podstatné, kdy a kde vlastně tradice majálesů vzni středověku (doložena je od 15. století) s rozmachem univerzit. Podstatné je, že už tehdy s ponechávat studentskou recesi, jakkoliv provokativní, bez trestu. Kdo by si však myslel, že ta pravidla platila do puntíku a nemíchala se do nich politika, míry už Alois Jirásek. Jen menšina dnes patří ke generaci, která zažila Jiráskovu Filozofs povinnou školní četbu. Pro ty ostatní tedy připomeňme: Příběh předehry revolučního roku 18 Litomyšli mezi gymnaziálními studenty a odpíchne se od zakázaného majálesu. Ano, studenti si majáles zakázat nedají a uspořádají ho zákazu navzdory. Dávají to sežrat establishmentu, řekli bychom dnes. Majáles tu zkrátka funguje jako startér čehosi většího -a v této věci se Jirásek ukázal ja prognostik. Pokročme o století dopředu, k zásadnímu roku 1956. Pár měsíců po 20. sjezdu sovětských kom Nikita Chruščov - v tajném projevu -odhalil Stalinovy zločiny, začalo i v Československu n tání. Vedle druhého sjezdu svazu spisovatelů sem rozhodně patří právě majáles. Pro názorně bylo to osm let po posledním autentickém vystoupení mladých lidí v této zemi, po památném létě 1948. Jak to vypadalo, když komunistická vláda po osmi letech popustila otěže, přibližuje na své Svatoš. Režim usoudí, že si studentskou recesi může dovolit, a vedení vysokých škol majále výhradami: nesmí být narušen veřejný pořádek a stipendia budou vyplacena až po majálesu (t nákupu alkoholu). Oficiální časopis Karlovy univerzity dokonce přináší seznam doporučených "Za další růst zaměstnanců rektorátu!", "Pusťte ministra mezi nás!" či "Ať vzkvétá aparát svazu mládeže - opora naší práce!" Ironii nikdo neskrývá, přesto majáles proběhne bez represí. Tedy pokud k represím nepočítá ministra vnitra, který nařídil pohotovost třetině všech represivních orgánů na území Prahy studentů počítá s tím, že se jí podaří zvrátit tuto slavnost v protistátní.") Spontánní st účastní sto tisíc lidí, režim žasne a napříště si dává pozor. Květnové studentské akce se K. H. Máchy, bez průvodu, zato s policejní asistencí. Spontaneita majálesu povoleného v květnu 1956 už v sobě nese étos budoucího pražského jara ukazuje v roce 1965, kdy režim usoudí, že doba je zralá na řízený liberalismus, a povolí d majáles. Samozřejmě že dohled zůstává dohledem, ale už není tak okatý. Průvod, který sledu tisíc diváků, provází studentská policie se salámovými obušky, jen třicet uniformovaných p i 150 tajných. Jenže to vše bledne před vyzněním akce. Králem majálesu je zvolen americký Ginsberg, v té době zrovna přítomný v Praze. Jestliže při majálesu v roce 1956 režim žasl, o devět let později vrací úder, máme-li užít po majálesu je Ginsberg zatčen pro opilství. Den nato je opět zadržen a obviněn z výtržnic narkomanie a propagace homosexuality. O dva dny později je předvolán na policii a úředně v Československa. Týž večer odlétá do Londýna. V 90. letech Jazzová sekce zveřejnila policejní zprávu z května 1965. Na ukázku: Po skonče krásy majálesu byl GINSBERG pozván skupinou studentů ze strojní fakulty ČVUT na besedu do koleje... V průběhu besedy, která vyzněla oboustranně negativně, GINSBERG pomlouval Sověts představitele našeho státu. Před studenty se neskrýval se svým aktikomunismem a antipatiem filozofii... Při výslechu účastníků výtržnosti vypověděl jeden z účastníků, že viděl GINSB s mladíkem a dívkou sexuelní nepřístojnosti... Ve srovnání s tím působí venkovské majálesy z normalizace - Praha na ně nemohla ani pomysl mrtvolně. Pro ilustraci z webových análů Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích Na programu bylo i vystoupení Paramentu, skupiny Trifid a zatím ještě neznámého Plíhala, b strhl liják a tím majáles skončil. Divadlo Sklep tento rok pozváno nebylo, potom, co se př vozili po patře matek v kočárcích. V tomto roce byli na majálesu tajní, jeden estébák čepo Hesla pro Paroubka? Působí zvláštně, že tak spontánní a autentická akce jako majáles neožila hned před dvaceti porevoluční majálesy se konaly až v roce 2004 a naplno se rozjely teprve o rok později. S že nereflektovaly ani takové události, jako byla loňská vajíčkiáda. Uvidíme zítra. Možná se objeví nějaká hesla, která Paroubkovi připomenou, že podrážet "vol nelze u studentů beztrestně. *** Zatím to vypadá spíše tak, že místo aby rebelující studenti tradičně zápolili s establishm ruku