Otázky, které si musíme klást. Rozhovor s indologem Jaroslavem Vackem ****************************************************************************************** * Otázky, které si musíme klást. Rozhovor s indologem Jaroslavem Vackem ****************************************************************************************** „Budoucnost indologie u nás musí být viděna z objektivních potřeb České republiky,“ řekl ř jižní a centrální Asie FF UK prof. PhDr. Jaroslav Vacek, CSc., před zahájením mezinárodní „Indological Studies and Research: Languages, Literatures, History and Culture - Indologic která se na půdě Filozofické fakulty UK uskutečnila minulý týden. Jemný náznak, či postesk zanedbává své zájmy tím, že nehledí dál, než za vlastní humna, se urodilo v rozhovoru s pr jakoby mimochodem. Tím víc by ale toto kultivované konstatování mělo vyvolat ne-li zemětře vážnou diskusi nad tím, jaké jsou skutečné zájmy České republiky, protože jejich definován budoucnosti české indologie. prof. PhDr. Jaroslav Vacek, CSc., ředitel Ústavu jižní a centrální Asie FF UK, na mezináro „Indological Studies and Research: Languages, Literatures, History and Culture - Indologic 18. - 19. 6. 2010, Císařský sál Karolina Identita indologie jako vědního oboru je problematická natolik, že se k jejímu objasnění u samostatná konference. Jak se indologie, což zřejmě neznamená jen jazyky, literaturu a his subkontinentu, konstituovala a jaké další obory zahrnuje? „Obor je velmi široký, začínal v Evropě v 19. století poté, co indický génius, tedy ta his indického génia, prozradil Evropanům, že jsou si jazykově blízcí. William Jones v Kalkatě přednesl slavnou přednášku o tom, že sanskrt, řečtina, latina a další jazyky jsou si příbu podnět k velmi systematickému studiu. Během 19. století se obor postupně konstituoval tak, filologický, protože tady byla silná tradice filologického bádání, a jen postupně se během začal obracet i k jiným otázkám - tedy nejen literatura a jazyk a samozřejmě i srovnávací vše bylo módní v 19. století. Otázky, co všechno tento obor zahrnuje, si zejména v dnešní je stále menší a Indie je jedna z předních zemí co do počtu obyvatel i co do síly očekáván musíme klást. Na jedné straně my ty jazyky musíme umět, musíme je učit, protože kdokoli s nevystačí jen s angličtinou, to je falešná představa, na druhé straně proto, že oni pořád své jakoby národní obrození, kdy emancipace a ztotožnění s jazykem v jednotlivých regionec velmi silné a citlivé. Mnohokrát jsem potkal tamilské fyziky, učitele z vysoké školy a výz kteří se jako hobby zabývali svým vlastním mateřským jazykem. Samozřejmě, někdy to bylo mí protože jejich lingvistické vzdělání nebylo dostatečné, ale opravdu to můžeme srovnat s 19 Evropě nebo u nás, kdy tehdy v polovině 20. let napsal bratr Josefa Jungmanna Antonín Jung porodník v Krči, článek do Kroku na téma gramatický výtah z Mahábháraty, z episody Nalópák jeden příběh v Mahábháratě, „... k libému srovnání s vlastenskou řečí,“ kde ukazuje, jak č sanskrtem mnoho podobného. To bylo katalyzátorem zájmů české inteligence a spisovatelů o I se vrátil k vaší otázce... V dnešní globalizované době musíme najít, co je optimum, co stu kombinaci – bez jazyka se to neobejde, ale musíme znát kulturu, musíme znát jejich tradice měla být politologie, sociologie a další obory. V čem je tedy, kromě rozsáhlosti, hlavní problém identity indologie? Je rozdíl mezi tím, j Indové a jak Evropané? Už podle zde nabídnutých referátů je vidět jistý rozdíl a jisté odlišné postoje a vidění t pro ně nejsou mnohé věci problémem – jazyk a tak dále, pro ně indologie znamená, že se vel velmi systematicky zabývají nějakým úzkým polem. Evropané se ale musí nejprve seznámit s c spojených s Indií a teprve pak přistoupit k nějakému užšímu problému, který mohou systemat To je myslím ten zásadní rozdíl. Na jedné straně je to otázka pedagogická, co učit a jak a Nezapomeňte, že když naši studenti přijdou do 1. ročníku vysoké školy, jsou vlastně jakými učí se písmo, základy jazyka a tak dále a to je velmi vážná věc, která se nedá opominout, přizpůsobit sylaby a způsoby výuky. Na druhé straně ale musíme mít na zřeteli cíl, který t jejich studia je a možná i na počátku jejich kariéry - co budou dělat a jak. Nemohou samoz celou šíři humanitních oborů; sami si posléze vyberou, jestli chtějí dělat diplomacii nebo vědci a bádat, a podle toho se potom zaměří. Jaký je vklad české indologie, která je velmi respektovaná, k řešení problémů spojených s Česká indologie je uznávaná spíš až ve 20. století, protože v 19. století teprve začínala. půdě se konstituovala oproti Evropě s jistým zpožděním, na univerzitě od roku 1850 a potom filozofické fakultě roku 1882. Ale musím říct, že česká indologie má jednu z priorit díky velkým učitelům například profesoru Vincenci Lesnému, protože v 50. letech se tu začaly pě jazyky Indie, což bylo běžné jen v některých zemích, které měly s Indií bližší kontakty, p Anglii, a tohle je naše velká přednost. Smutná skutečnost, že po roce 1970 indologie u nás zanikla, je jiná věc. Bylo to tak, že řada kolegů byla poslána přímo do penze nebo tlumoči jsem odešel učit mongolštinu, takže to bylo pro indologii velmi složité období. Ale my jsm znovu vrhli do díla a podařilo se nám vychovat mladou, velmi aktivní generaci badatelů a u indologii jako své životní poslání, což si myslím je úžasná věc a v tom vidím budoucnost z Ta budoucnost ale musí být viděna ještě z objektivních potřeb České republiky a tady si ne všichni v tomto státě tyto objektivní potřeby, které tu jsou, vnímají. Slyšel jsem nedávno který řekl: „My jsme po roce 1990 začali vidět jen Evropu a opustili jsme v zemích, jako j některé posty, které jsme měli už vybudovány. Teď to musíme dohánět zpátky, protože mezití nahradila.“ Děkuji za rozhovor. (Marie Kohoutová) více informací o mezinárodní konferenci zde [ URL "http://iforum.cuni.cz/IFORUM-9347.html"