Krize ozdravují myšlení ****************************************************************************************** * Krize ozdravují myšlení ****************************************************************************************** Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy prožil v Šanghaji v EXPO skvělý první zářijový týden. Představil evropským a především čínským prestižním univ studentům své studijní programy a navíc ve spolupráci s partnerskou Fudan University uspoř workshop na téma Evropská unie a Čína v turbulentní době. Doba je v mnoha ohledech skutečn v následujícím rozhovoru naznačují Prof. Michal Mejstřík, ředitel Institutu ekonomických s sociálních věd Univerzity Karlovy, a PhDr. Martin Gregor, PhD., zástupce ředitele IES FSV nacházejí i v turbulencích dneška prostor pro uvažování o jedinečnosti ekonomie a jejího n místa při formování pohledu na dny a činy budoucí: „Krása budoucnosti je v její apriorní n tvůrčím hledání řešení a ekonomie by měla k tomuto tvůrčímu hledání řešení přispívat,“ řík Prof. Michal Mejstřík, IESJedním z pilířů vaší cesty do Šanghaje bylo posílení spolupráce konkrétně Institut ekonomických studií FSV přínosná? Vrátil bych to celé zhruba do roku 2004, kdy jsme se při návštěv Institut ekonomických studií. Byli to ekonomové, kteří do Prahy té době jsem zjistil, že Evropská unie začala podporovat spolupr Navštívil jsem, zejména v Šanghaji, celou řadu univerzit a defac době Evropská unie zaplatila a který posléze vedl k tomu, že se ekonomických studií, ale celá Fakulta sociálních věd UK celou řa To jsou zřejmě ty, které tu leží před námi na stole? Michal Mejstřík: Ano, jeden vyšel v angličtině v nakladatelství Karolinum pod mou editací s čínskou profesorkou Yang Ye a jmenoval se „Evropská integrace, strukturální změny a jeji diplomatickou politiku EU.“ Vidíte, že to je poměrně široký název a také opravdu zahrnoval realitu světa. Byli jsme interně na FSv na sebe poměrně kritičtí a snažili jsme se vytýčit silnější, než byla strategie Lisabonské smlouvy, kterou jsme považovali za selhávající. A tento výstup zajímavý, podařilo se ho přeložit do čínštiny a dokonce se dostal i do běžné této iniciativě jsme v Šanghaji společně uspořádali vícero setkání. Konference byly za mez odborníků například z Princeton University, z německých a dalších prestižních univerzit a hodnotili. A jakkoliv se na nich podílela proměnlivá skupina profesorů z různých šanghajsk naše spolupráce v poslední době nakonec vyústila ve dvě konference, které byly pořádány po UK a Fudan University, zejména ekonomické fakulty a tak zvané Školy evropských studií, kte Smyslem této spolupráce je velmi otevřená diskuse všech společenskovědních otázek nejenom probíhajícího na ose ČR – Čína - EU, ale i kolem diplomacie nebo lidských práv. To jsou vš jsou na akademické půdě běžně diskutovány. Navazování spolupráce s čínskými partnery tedy probíhalo s podporou EU, takže má mnohem vě širší dopad než jen v případě bilaterálních a čistě akademických vztahů. Co se v Šanghaji University naopak ví o Praze a Univerzitě Karlově? Michal Mejstřík: Šanghaj s 20 miliony obyvatel je významným průmyslovým a finančním centre spolupracovali a máme tendenci spolupracovat s celou řadou dalších univerzit, Fudan patří čínské univerzity a svou pověst si hájí i mezinárodně. Naopak UK je jedinou univerzitou v a východní Evropy, která společně s vídeňskou univerzitou patří podle nejrespektovanějších žebříčků hodnocení do špičkové třístovky nejlepších světových univerzit. A navíc UK byla v kdy jsme se zúčastnili této spolupráce za podpory Evropské unie, jedinou východoevropskou kterou EU do této spolupráce jakoby vpustila spolu s významnými německými, francouzskými, britskými univerzitami. Takže se skutečně snažíme zafixovat Univerzitu Karlovu tam, kam pa historií, ale i současností a to tak, aby se profilovala jako jedna z nejlepších středo a univerzit. Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK využil českého pavilonu na EXPO Šan prezentaci fakulty a nabídky jejích programů. Co jiného, nového, něco navíc nebo jinak pot studentů a doktorandům Institut ekonomických studií FSV UK nabízí? Proč by čínští studenti studovat právě sem? Michal Mejstřík: Než dám slovo svému kolegovi Martinu Gregorovi, musím říci, že naší preze celou FSV spojenou s konferencí jsme uspořádali na oplátku, Fudan konferenci pořádal minul jsme konferenci uspořádali  nikoli v Praze, ale na půdě Českého pavilónu, abychom využili návštěvníků a evropský pavilón zpropagovali i v akademické oblasti. Při té příležitosti js naší Fakultu sociálních věd, že se nám podařilo zpracovat velmi moderní prezentaci všech a programů, které v tuto chvíli FSV nabízí, a konzistentně jsme tyto programy nabízeli. Neby program Economics and Finance v bakalářském a magisterském kurzu v angličtině, aby byly to dalších programů. Martin Gregor: Poměrně významné bylo to, že užMartin Gregor, IES FSV UK svých prvních kolegií děkana se nové vedení FSV zaměřilo na rozvoj ryze cizojazyčných programů a na snahu zpestřit jejich nabídku. Náš institut má už v této oblasti s magisterským a nyní i s bakalářským programem velké zkušenosti, takže jsme se snažili iniciovat zvýšení kvality a také zvýšení propagace. Nový děkan získal pro podporu vnějších vztahů část rozpočtu fakulty a na základě tohoto jsme byli schopni připravit profesionální materiály. Bylo to velmi užitečné, protože jsme sebou měli sadu prezentací jak celého institutu a všech anglických programů, tak každého anglického programu jednotlivě. První otázka byla, jakou cestou se tyto materiály ke studentům dostanou? Bylo jasné, že sk aktivity EXPA máme šanci zacílit určité skupiny čínských studentů, ale to je hledání jehly Zajímavější tedy pro nás bylo kontaktovat naše jednotlivé partnery v Číně a využít jejich zahraničních styků k tomu, aby se distribuovaly naše materiály s tím, že pro nás by bylo v čínská protistrana byla schopná náš program studentům představit a případně nám o studente se přihlásili, něco říct. Nicméně propagace programu musí probíhat standardní cestou buď p nebo jiným způsobem, protože mezinárodní vzdělávací trh má propracované své cesty, special různé internetové sítě, zprostředkovatelská místa a tak dále. Michal Mejstřík: Já bych ještě zdůraznil, že v pavilonu EXPO jsme UK a FSV představovali s Fudanem. Fudan Univerzity je totiž výborný deštník, protože je to vysoce kvalitní univerzi se akce zúčastnila celá řada dalších univerzit a následně jsme byli pozváni k návštěvě nap University, Shanghai Institute for Foreign Trade (SIFT), East China Normal University, se minulosti spolupracovali, a tak bych mohl pokračovat. Když jste aktivní prezentací FSV a Institutu ekonomických studií udělali tak výraznou ofen čínských studentů, kteří by sem přišli studovat, byste považovali za uspokojivé? Kdy budet akce měla úspěch? Martin Gregor: Nezdůrazňoval bych jen snahu o nábor, protože k tomu tato cesta vůbec neslo až druhý cíl. Chtěli jsme v první řadě nalézt stabilního partnera, který by nám pomohl zaj příliv studentů, pravidelně přibližně jeden ročník. Nicméně situace je taková, že i samotn jakkoli není tolik pod vlivem světové krize, začíná být poměrně přesycen studenty, kteří s z USA a Evropy a kteří mají už jen jednoroční a nikoli magisterské studium, a i ti už mají uplatněním. Počty studentů jsou podle statistiky, kterou jsem viděl, asi takové, že každý 250 tisíc absolventů v určitém segmentu a 100 tisíc jich pak ještě přijede ze zahraničí. T studijní a doktorské programy designujeme tak, aby dostali něco, co je mezinárodně srovnat dostatečně specializované, aby se dobře uplatnili. Nemá smysl rozvíjet něco velkého, monst najít nějakou niku, specializovanou věc, která funguje. V našem případě těchto nik máme do lidi, kteří mají vysokou přidanou hodnotu v mezinárodním srovnání, takže vidím to na jednu bude hodně závislá na tom, jaké budou další kroky fakulty například ohledně propagace, pro počtu lidí nemůžeme suplovat věci, které by standardně měla dělat administrativa fakulty n To je věc zásadnější povahy, protože ať se nastaví jakkoli nové, progresivní mechanizmy, j zde byla výkonná, dobře vedená byrokracie, která toto dokáže implementovat. Kolik je na čínských univerzitách nebo přímo na partnerské univerzitě Fudan českých studen Michal Mejstřík: UK má styky i s dalšími univerzitami ať už v Číně, tak na Tchaj-wanu a v díky našemu FSV programu několik doktorandských výměn uskutečnili, ale defacto jsou to jed ohledem na sílu čínské ekonomiky a dynamiku jejího rozvoje, tak ve srovnání s našimi souse tuto chvíli působíme tak trochu jako černí pasažéři, ale takovýchto černých pasažérů oni m Do budoucna je naprosto nezbytné, abychom byli schopni nejenom vyslat do Číny Čechy schopn ale abychom měli v Číně protistranu, se kterou jsme schopni komunikovat a která chápe naše Pro nás je v tomto směru příkladem neuvěřitelný, dynamický akademický rozvoj vztahů s EU, přední univerzity v Británii, ve Francii, v Německu, které mají velmi silné vztahy a ty se nevyčerpávají jen v některých úzkých oblastech, ale vedou k daleko lepšímu pochopení. Česk vždycky středoevropským centrem vzdělanosti reprezentovaným Univerzitou Karlovou a bylo by kdyby UK o své dlouhá staletí budované postavení přišla svojí nízkou aktivitou. Může být přítomnost našich studentů v Číně a naopak dobrým odrazem pro budoucí diplomatick pro obchodní výměnu? Michal Mejstřík: Obchodní výměna s Čínou je pro nás v současnosti mimořádně nepříznivá. Čí chvíli nejvýznamnějším exportérem na náš trh, když pomineme EU, a na druhé straně je zemí, minimálně importovala naše zboží. S ohledem na to, že to je dnes druhá největší světová ek při vzdálenosti jazyka a některých dalších mechanizmů, které na trzích fungují, zcela prag nutné vygenerovat lidi schopné komunikovat česky a čínsky. Historická zkušenost přesvědčiv akademické vzdělání je velmi dobrým nositelem a udržovatelem takovýchto styků, aby se nám nestalo, že na trhu, který je například pro našeho největšího obchodního partnera Německo jediný dynamicky rostoucí, česká strana, která tam vyváží desetitisíce škodovek, v Číně ne vůbec nikoho, kdo by byl schopen jak z české, tak z čínské strany české požadavky vyslechn akceptovat. Jaké jsou vlastně česko-čínské obchodní styky? Michal Mejstřík: O tom s Číňany neustále diskutujeme. Já sám, protože jsem se podílel na n mezinárodních setkáních české a čínské delegace a v současné době jsem předsedou české pob obchodní komory, jsem pravidelně narážel na jeden významný problém. Ukazuje se totiž, že d na univerzitách nejsou schopni dát správný obraz zahraničního obchodu Číny, protože je jas se svou 1,3 miliardou obyvatel je velice rozsáhlým celkem, který navíc velmi silně obchodu jihovýchodními kolegy v Asii. A my jsme zjistili, když se setkávají delegace obchodu mezi stranou, že představa o čínském exportu je velmi zúžená na přímé a nikoliv zprostředkované problematické vykazování čínského exportu, které je pak problémem i na diplomatické úrovni od nepochopení na úrovni akademické. Takže jeden z našich výstupů už v této fázi byl, že j na spolupráci při tak zvaném zrcadlovém zobrazování obchodních toků, což by mohl být dobrý pro naši spolupráci s výzkumnou Univerzitou zahraničního obchodu. Mít seriózní akademický tocích by byl dobrý vstup při dalších jednáních i pro samotné Číňany, protože mnozí prostř obchodních toků zatemňují a my se naopak snažíme jim ta data napřímit. Součástí konference bylo také ekonomické fórum, kde váš šestičlenný štáb hovořil o současn sociologicko-politické situaci v Evropě. Diskusní příspěvky se týkaly dluhové, fiskální, r disciplíny jednotlivých EU států, nového strategického partnerství EU-Čína, energetické so atd. a také vztahům česko-čínským. Jak moc se liší názor čínské strany nebo její vidění tě pohledu Evropy anebo konkrétně od pohledu českého? Michal Mejstřík: V oblasti ekonomické musíme vycházet z toho, že ekonomika je v současné d a tím, že Číňané jsou významným světovým vývozcem, je pro ně studium ekonomické oblasti př Pokud se posuneme od ekonomiky k politice, tak bych řekl, že rozdílů narůstá. Při diskusi problémů Číňané daleko více zdůrazňují snahu o udržení vlastní měny, snahu o její prosazen nechat diktovat a snášet tlaky od mezinárodního společenství na zhodnocení této měny. Argu že podle nějakého šedého kurzu by to ocenění mělo být takové, jaké ho plus mínus mají, v p kurzu čínské měny RMB jim hrozí velká nezaměstnanost a podobně. Na druhé straně my jsme ta která má vlastní měnu, takže tyto otázky nejsou nové a myslím si, že argumentace byla velm jak už jsem upozorňoval, největší rozdíly jsem nalézal při analýze dat o vzájemném zahrani kde rozdíly jsou až propastné, právě v důsledku existence různých prostředníků, kteří číns mezi-kanály dovážejí do Čech a dále do Evropy. Tam je v tuto chvíli potřeba nastavit spole Ekonomie – co je to vlastně za vědu? Jestli je to věda matematická, věda sociologická nebo Martin Gregor: Jestli se někde něco počítá, tak to není to hlavní kritérium, které by určo čáru mezi tím, jestli něco vědecké je nebo není. Kvantitativní přístupy jsou silné ve všec vědách. Co je na ekonomii specifického je to, že ve velké většině případů jsou data k disp jsou měřitelné. Metody a techniky, na kterých ekonomie fundamentálně stojí, jsou vybudovan matematickým a tak mají své uplatnění. Nicméně je jasné, že proto, aby člověk obor dělal š rozumět tomu, co je jádrem otázek. Témata, která se týkají hraničních momentů lidského roz nějakých mikro situacích, jsou jednoznačně progresivními trendy, řeší se experimentálně v pomocí neuro-ekonomie, to znamená snímků funkce mozku, a tak dále. Kdyby se člověk soustře takhle, ztratil by mnoho cenného času řešením kvadratur kruhu. Podle mě je zásadní položit fenomén, který je sám o sobě zajímavý, a pak hledat v literatuře, kdo k má relevantní odpo Já jsem měla na mysli trochu něco jiného. Když učiníte na základě dat a mechanizmů, které rozhodnutí jako ekonom, má toto rozhodnutí obrovské dopady do sociální sféry - a to už se poli sociologie. A když k tomu přičteme vlivy politické, rozhodnutí, která stát, vláda, pa učinit a která nebývají vždy ve shodě s doporučeními ekonomických expertů nebo jdou i přím tu máme ekonomii pohybující se na půdě politické... Michal Mejstřík: K vaší otázce mám celkem blízko, protože jsem členem už druhé Národní Eko Vlády (NERVu) a musím říci jedno. Ekonomická věda jako disciplína je dnes daleko ukázněněj minulosti. Na druhé straně je každé období vždy dominováno určitými paradigmaty, která pře jsou korigována například ozdravnými krizemi. Ty ozdravují nejen ekonomiku tím, že ji zbav neefektivních článků, ale ozdravují i samo myšlení a ukazují na jeho slabé a silné stránky nelze chápat jako nějakou jednoduchou přímku, kterou si nalinkujeme a po které umíme jít. je v její apriorní nepoznatelnosti a v tvůrčím hledání řešení a ekonomie by měla k tomuto řešení přispívat. Ekonomové předkládají svůj pohled na budoucí jevy. Dám vám jeden příklad a ČSSD při hlasování o udržitelném rozvoji společně aplikovaly svou představu o obnoviteln vůbec se nikdo nepodíval, kolik to bude stát; politikové přijali nějaké usnesení, ale vůbe dopady tohoto rozhodnutí, ekonomů se nikdo nezeptal, jen se řeklo, že to nebude stát nic z rozpočtu, protože to zaplatí spotřebitel a výrobci jako spotřebitelé energie. No a pak ta několik let a teď se zjistilo, že tím, že si politikové pro podporu těchto zdrojů nastavil atraktivní podmínky, kdy se z peněz daňových poplatníků a podniků bude platit deseti jeden ceny proudu, což může do budoucna zásadním způsobem ovlivnit nejen koupěschopnost běžného dokonce i konkurenceschopnost českých firem, protože tuto cenu za rozhodnutí politiků někd A tady zase vidíme nedostatečnou komunikaci, slyšíme kolem sebe, jak ekonomové determinují příklad, jak ne-komunikace politiků s ekonomy může do značné míry vážně poranit jinak zdra ekonomiku jen proto, že politikové mávnou rukou a na ekonomii úplně zapomenou. Negativně ovlivnit ekonomický rozvoj země mohou i politická rozhodnutí učiněná s ohledem n dopady. Zmiňoval jste diskusi s čínskými partnery, oni určitě ví, že mnoho věcí by se z či hlediska asi mělo rozhodnout jinak, jenže nezaměstnanost a další sociální problémy, které obrovském měřítku, je nutí myslet v jiných dimenzích. Ekonomie v rukách politiků a sociáln stává rukojmím a není při aplikování v praxi zcela svobodná. Pro ekonomy to musí být často záležitost. Michal Mejstřík: Když necháte rozhodovat politika bez ekonomů, může to dopadnout právě tak zmiňovala. Bohužel, dopady takovýchto rozhodnutí jsou dalekosáhlé, protože třeba ti, kteří podporovat udržitelný růst a chtějí budovat určité standardy, pak najednou zjistí, že podp solární energie vede k neuvěřitelné podpoře exportu čínských solárních panelů, protože Číň dominujícími výrobci solárních panelů i technologií dalších druhů obnovitelné energie jako větrníků. Takže souvislostí s Čínou je mnohem víc, než je na první pohled vidět. Děkuji za rozhovor. (Marie Kohoutová) přednášky ISE FSV UK a Fudan University na Expo Shanghai, Czech Pavilion [ URL "http://ies node/346"] Fakulta sociálních věd si nadělila k dvacetinám konferenci [ URL "http://iforum.cuni.cz/IF