****************************************************************************************** * ******************************************************************************************     Vaše Magnificence, vážený pane rektore, magnificence, páni rektoři, spectabiles děkani honorabiles, členové akademické obce, naši vážení a milí hosté, dovolte, abych vás všechny pozdravil a přivítal na naší oslavě. Zároveň mi dovolte, abych chvíli zauvažoval o naší plzeňské lékařské fakultě nejen z hledi ale i ze zorného úhlu celého jejího vývoje.     Zaznívá úvaha, je-li naše fakulta v 65 létech její existence stará nebo relativně nová ve srovnání s Alma Mater-Karlovou Univerzitou, ale je starší již celým svým vývojem, do kt tolik událostí. Relativně mladá je i ve srovnání s historií města Plzně, ve kterém se nach mladá i svými četnými aktivitami v kontextu města, ale i celé Univerzity.      Při tomto slavném výročí se sluší vzpomenout a zrekapitulovat stručně osudy naší faku Univerzity a tedy i jejích fakult do značné míry kopírují dějiny celého národa. Začněme te condita, tedy od založení fakulty dekretem presidenta Beneše na podzim roku 1945. Pamětníc první absolventi vzpomínají, jaká to tehdy byla radost,když již mohli studovat v Plzni. Ve nám tehdy byla 1. lékařská fakulta UK v Praze, vůči které za to pociťujeme stálý vděk.Opti byl velmi brzy přerušen politickým vývojem po komunistickém puči v únoru 1945 a eskaloval létech. Tedy v pochmurné, nebezpečné době, která neprospívala vzestupu ducha a která mnohd zasáhla do osudů mnohých akademických pracovníků. Přes tyto veškeré útrapy se fakulta rozv doby dle tehdejších trendů.      V šedesátých létech jakoby došlo k renesanci onoho počátečního entusiasmu. Přibližová bylo cítit na každém kroku, uvolňovaly se kontakty se zahraničními kolegy, bylo možné vyce a přinést nejnovější poznatky a dokonce se začala objevovat i svoboda slova, tak potřebná sférách. Vše vrcholilo Pražským jarem-bohužel ne nadlouho.Svobodný vývoj byl udušen invazí smlouvy.Vysoké školy byly včele těch, kteří se ještě nějakou dobu bránili návratu doby nes jsem nastupoval ke studiu medicíny a pamatuji si, že vzápětí byla vyhlášena studentská oku Mnozí si jistě pamatují,jaká tehdy byla soudržnost mezi studenty i pedagogy. Útlak se ale postupně odpadali. A pak již přišla doba upálení Jana Palacha, smutné zakončení národního na nárožích v mlhavých,plačtivých dnech ledna 1969.       Po dubnovém plénu KSČ ve stejném roce začalo období normalizace.To se odrazilo i v ž Tato doba byla prubířským kamenem mnoha osobností i jejich charakterů-někteří zklamali a n vytrvali ve svých čestných postojích a také na to doplatili. Ale my, studenti, jsme je měl památku jejich statečnosti jsme si odnesli až do dnešní doby. Dva z nich budou dnes vyznam Karlovy Univerzity a při této příležitosti mi bude ctí přečíst jejich laudatio.     Všem ostatním nezbylo než pracovat, studovat i vyučovat a věřit podle slavného protest shall overcome“ (přejdeme).      Nakonec jsme tedy přešli, respektive přežili s většími či menšími ztrátami a pro mnoh přešli do svobodných devadesátých let.      Nebyla to doba jednoduchá,vyžadovala maximální úsilí věnované rychlé, ale citlivé tra nevzpomenout osobnosti pana profesora Valenty, který se velmi efektivním a přitom lidským tohoto nelehkého úkolu.      Nebylo jednoduché vzkřísit všechny demokratické mechanismy, související s akademickým zavést instituce jako akademický senát, inovovanou vědeckou radu, instalovat nové, nezkomp klinik a ústavů a vypořádat se se všemi relikty minulosti. Tehdy se objevily a dá se říci, problémy ekonomického charakteru, určitá stálá  nestabilita ve financování vysokých škol a vyvstala snaha vyrovnat se s takovou úrovní vysokých škol jaká byla dávno zavedena na univ Snaha dohnat určitý vědecký propad,snaha modernizovat výuku, úsilí podchytit co nejvíce ml vědeckou dráhu.      Výše zmíněné problémy trvají v určité míře dodnes. I po dvaceti létech je třeba věnov úsilí pro podporu vědy a výzkumu (bohužel dosud velmi podfinancovaných) a věnovat velkou p kvalitní, moderní výuce našich studentů.      V současnosti je Lékařská fakulta v Plzni se svými dvěma tisíci studenty a pěti sty z jediným zástupcem Karlovy Univerzity v regionu.Přesto že v Plzni osamocená, hraje důležito školství i kultuře našeho města. Plzeň tak může oprávněně hlásat, že je městem dvou Univer oprávněný pocit hrdosti, ale také zavazuje. Občanům Plzně, Plzeňského kraje, ale i z dalších,okolních krajů přináší nejnovější vědecké do sesterské Fakultní nemocnice,kde jsou léčeni, z jejích řad pocházejí špičkoví lékaři na ústavech a je zdrojem nových, mladých lékařů pro naše zdravotnictví.      Spolupracuje a chová přátelské vztahy k Západočeské Univerzitě.      Vedle faktu, že Plzeň bude v roce 2015 evropským městem kultury je snad méně známé, ž program-Plzeň univerzitní město. Naše fakulta velmi přispívá k obohacení této tváře našeho       Takto tedy fakulta spolupůsobí na kultivaci našeho města a přináší do našeho společe spiritualitu Karlovy Univerzity.       Milí kolegové a hosté, snažil jsem se v tomto krátkém exposé vzpomenout ve velmi hru osudy naší fakulty.Jsou obdobné jako osudy mnoha dalších fakult a vysokých škol. Při takov je třeba vyzvednout vše dobré a potlačit zlé-to je ostatně známou vlastností lidského mozk vzpomínka při této slavnosti však takovouto rekapitulaci zasloužila.       Dovolte, abych vám všem poděkoval za léta usilovné práce na všech úrovních naší akad abych vás zároveň požádal o trvající podporu v tomto našem společném „Opus bonum“, tedy do       Quod bonum, faustum, felix, fortunatumque eveniat.