Studentská konference UNICA, Řím 22. – 25.9.2010 ****************************************************************************************** * Studentská konference UNICA, Řím 22. – 25.9.2010 ****************************************************************************************** Ve dnech 22. – 25. 9. 2010 se uskutečnila v Římě v pořadí již šestá Studentská konference of Universities from the Capitals of Europe/Síť univerzit evropských hlavních měst), které 249 studentů z 30 zemí Evropy. Jedním z klíčových cílů této organizace je podpořit kvalitu integraci a vzájemnou spolupráci členských univerzit. Důležitou misí sítě UNICA je také za střední a východní Evropy do oblasti evropského terciárního vzdělávání. UNICA pracuje jako informační základna o evropských iniciativách, programech a podporuje s O výsledcích své činnosti informuje evropské instituce a vlády na národní, regionální a ob Organizaci zastupuje 42 univerzit ze zemí Evropy se 150 000 akademickými pracovníky a 1 50 Koloseum, Řím V letošním roce dostalo 6 studentů z Univerzity Karlovy v Praze příležitost se tohoto vrch studentského setkání zúčastnit a zastupovat Českou republiku v otázkách aktuálních problém vzdělávání v Evropě. Nominovány byly studentky z Pedagogické fakulty UK v Praze: Nina Horá Pedagogika), Marie Höschlová (Učitelství pro 1. stupeň ZŠ), Jana Korábová (Učitelství pro Pavla Koukalová (Učitelství pro 1. stupeň ZŠ), Jaroslava Lojdová (AJ – HV) a Tereza Petráň Tým českých delegátek vedla PhDr. Jana Stará Ph.D., která byla na studentské konferenci v přítomna a spolu s ostatními tutory z evropských zemí projednávala návrhy na nové iniciati příštích ročníků SC UNICA. Studentská konference se koná každý druhý rok v jednom z hlavní měst. Letošní ročník probíhal pod patronací Giorgia Napolitana, prezidenta Italské republi Vassiliou, evropské komisařky pro vzdělávání, kulturu, multilingvizmus a mládež, za podpor partnerských univerzit: Sapienza, Tor Vergata, Roma Tre, ve spolupráci s univerzitou Foro Konference se nesla v duchu oslav 20. výročí založení této organizace. Studentské konferen svou tradici až v roce 2000, kdy se studenti shromáždili v Berlíně, aby diskutovali o téma Evropy. V roce 2002 projednávali delegáti jednotlivých evropských zemí v Londýně Budoucnos Amsterdamu se v roce 2004 diskutovalo o tématu, které je aktuální i dnes: Jednota a rozdíl Otázka identity. Pařížská konference UNICA si v roce 2006 vzala pod drobnohled téma Univer občanství. Konference ve Varšavě se v roce 2008 konala pod dynamickým názvem Dobyjme Evrop a výzvy pro mladé lidi. A letošní ročník byl zastřešen tématem Evropa očima studentů. Elek hlasováním si studenti sami zvolili 10 nejzávažnějších témat, kterými se chtějí během disk zabývat: 1. Internacionalizace univerzit: výzvy a problémy, 2. Programy evropské mobility Mundus, Leonardo da Vinci, Marie Curie,...): do roku 2020 až 20% mobilita?, 3. Jaká je rol současné společnosti?, 4. Jednota a rozdílnost v Evropě: problém multikulturalismu, 5. Ino a neformální vzdělávání: mohou univerzity rozvíjet kreativitu studentů?, 6. Boloňský proce evropského terciárního vzdělávání: kvalita, zaměstnatelnost a sociální otázky. 7. Students rozšíření a sjednocení EU, 8. Prestižní univerzity s nízkými poplatky: je to možné? Jak si univerzitu?, 9. Trvale udržitelný rozvoj a ekologičtější univerzity., 10. Odborné a osobno pomáhají evropské univerzity studentům rozvíjet obojí? Program mezinárodní studentské konference byl zahájen ve středu 22. 9. 2010 slavnostním př všech čtyř hostujících římských univerzit: Luigi Frati (rektor Sapienza University of Rome (rektor University of Rome „Tor Vergata“), Guido Fabiani (rektor Roma Tre University) a Pa (rektor University of Rome „Foro Italico“). K slavnostní atmosféře přispěl také působivý p komisařky Androully Vassiliou, která zdůrazňuje potřebu reformy univerzit, podílejících se sociálním chodu společnosti, zejména v době ekonomické krize. Během následujících dvou dnů (23. - 24. 9. 2010) jsme intenzívně pracovali ve skupinách cc účastníků s mezinárodním obsazením. Měli jsme k dispozici 10 hodin pro diskuze a řešení zá terciárního vzdělávání (mezi nejzávažnější patří podle evropské komisařky Vassiliou intern inovace univerzit, studentská mobilita, multikulturalismus nebo boloňský proces). Každé z fór mělo svého předsedu, který se aktivně angažuje v některé z evropských studentských org Erasmus Student Network / Studentská síť Erasmus, ESU – European Student Union / Evropská Struktura diskuzí byla závislá na interní dohodě každé skupiny, jedno jim však bylo společ dojít ke společnému konsenzu, bylo zapotřebí mít vysokou dávku tolerance, úcty k odlišnost pro odlišný názor, který je založený na socio-kulturních rozdílech. Každému z účastníků by přiděleno jedno téma, na které se během několika předešlých měsíců připravoval prostřednic diskuzí a studiem odborné literatury. Důkladná příprava byla potřebná vzhledem k časovým o samotném průběhu konference. Ráda bych přiblížila její průběh a témata, kterými se jednotl diskusních fórech zabývaly. Otázku internacionalizace univerzit podrobně rozebíralo první diskusní fórum. Jeho účastní problematiku specifikovali do šesti dílčích podtémat: mobilita studentů a učitelů, jazyk, specializace univerzit, informace a komunikace. V malých skupinách se podařilo dospět ke k návrhům, které by pomohly usnadnit fenomén internacionalizace univerzit. Jak česká delegát Koukalová dodává: “Za klíčové bylo považováno především postupné zavedení lingvy franky, k plnohodnotné mezinárodní spolupráce. Zdůrazněna byla role zahraničních informačních center a nutnost jejich zkvalitnění prostřednictvím pravidelného školení pracovníků. Navrhli jsme mezinárodní online databáze univerzit, která by obsahovala jednotným způsobem zpracované i institucích, zároveň by umožňovala vkládání příspěvků studentů a učitelů a jejich vzájemno Týmová práce v malých skupinách Druhé diskusní fórum bylo zaměřeno na problematiku studentské mobility v Evropě. Najít spo a dojít ke společným závěrům bylo obtížné, tvrdí Marie Höschlová, protože každá země se v potýká s jinými problémy. V závěru se však zástupci shodli na několika návrzích, které by globálně zvýšit a zkvalitnit mobilitu. Delegáti se v této souvislosti dohodli na nutnosti méně prosperující státy Evropy a zajistit tak větší rovnováhu mezi vyjíždějícími a přijížd Zavedením studentských organizací, zajištěním ubytování pro studenty hostující univerzitou administrativou by se podle účastníků konference zlepšila organizace výměnných pobytů. Dal momentů diskusního fóra byla otázka jazyků a uznávání předmětů. Česká delegátka Marie Hösc problematice dodává: „Návrhem bylo navýšení počtu kurzů vyučovaných v angličtině a zaveden kurzů pro vyjíždějící studenty již na domácí a po výjezdu i na hostitelské univerzitě. Tzv agreement“ potvrzená přímo pedagogy před odjezdem by měla zabránit problémům uznávání kred Vyšší prestiži výměnných pobytů by pomohlo zvýšení mobility učitelů a zavedení srovnatelný zahraniční a domácí studenty. Na popularizaci výměnných pobytů by se měly podílet vlády je měly by se zřídit centrální webové stránky s potřebnými informacemi a nezanedbatelná je po mnoha evropských zemí také podpora studentů se zkušenostmi z výměnných pobytů, aby motivov Do diskusí svými zkušenostmi ze zahraničních pobytů přispívala také Tereza Petráňová. Třetí diskusní fórum začalo rozehřívacím brainstormingem, kdy každý z účastníků si našel t se kterými diskutoval o nejzávažnějších otázkách role univerzit v současné společnosti. Ak význam pro vytyčení společných průniků, kterými jsme se v rámci debat zabývali. Norský cha naše diskusní fórum, Magnus Malnes, si připravil PowerPointovou prezentaci, která nám dala pro zamyšlení nad daným tématem. Otázky, které nám pomohly zformulovat konkrétní předměty následující: Jak se změnila role univerzit v čase a co můžeme od univerzit čekat v budoucn kým by měla být definována role univerzit?, Jaká je mise univerzit?, Co od univerzity oček a co společnost?. Společně jsme vytyčili čtyři okruhy, které jsme během studentské konfere do konkrétních doporučení rektorům univerzit, evropským komisařům, výborům, EU, síti UNICA významným institucím. Zmíněné okruhy zahrnují: 1. Role univerzit v řešení problémů; globál závazky vůči veřejnosti, 2. Rovnost příležitostí a sociální dimenze (včetně financování un ve vzdělávání a výzkumu, dostupnost vysokoškolského vzdělání, 3. Mise vzdělání a 4. Řízení univerzit; Kdo určuje roli?. Během dvoudenních diskuzí jsme dospěli k těmto závěrům: AD 1. být spoluzodpovědni za politická rozhodnutí, která se týkají řešení problémů od místních p podnebí, finanční krize, lidská práva, přírodní zdroje, aj.); Bylo by dobré, kdyby vlády ( parlament) sestavily národní a mezinárodní komise expertů na problematické oblasti; Uzavře univerzit by měly být více otevřené veřejnosti (televizní debaty, semináře, diskuse, předn …) poskytnutím informací v odborných oblastech; Vzájemná spolupráce veřejnosti a univerzit dávají nové podněty pro inovaci univerzit a univerzita zpětně zajišťuje programy celoživot Univerzity by neměly produkovat pouze odborníky, ale zároveň odpovědné občany. Odpovědnost osobní, sociální a etická (využití vzdělání pro dobro společnosti) na místní, národní i me úrovni. Vysokoškolští pedagogové by měli být vedeni k tomu, jak vychovat nejen odborníky, řadě kvalitní osobnosti; AD 2. Nerovné příležitosti k terciárnímu vzdělání nejsou otázkou evropskou – je tedy nutné ji řešit globálně. Účastníci se shodli na nutnosti lepšího prová a terciárního vzdělávání ve prospěch informovanosti studentů o jejich vlastním potenciálu studiu. Podle delegátů je třeba zrušit finanční bariéry, které brání talentovaným studentů znevýhodněných rodin ve studiu. Měl by se také sjednotit systém financování a podpory vyso studentů. Posledním bodem druhé skupiny byla kvalita ve vzdělávání – neměla by být omezena měla by být spojena s vysokým výukovým i lidským potenciálem; AD 3. Studenti se shodli na které ohrožují budoucnost vzdělání: a. nedostatek komunikace mezi univerzitou a společnost a profesory (návrh delegátů: větší interakce akademických pracovníků s médii, spoluúčast s výzkumných projektech), b. nedostatečná aplikace znalostí do roviny praxe, studenti nejsou na trhu práce (návrh delegátů: zavedení praktické výuky na univerzitách), c. netečnost vzd k transmisi morálních hodnot zpomaluje vývoj společnosti (návrh delegátů: univerzity by mě začlenit předávání etických hodnot); AD 4. Podle studentů by měly univerzity být schopny d roli autonomně. Do univerzitního parlamentu by měli být přizváni studenti i spoluobčané z veřejnosti, aby byla role univerzit definována interně, ale i externě. Důležitým bodem jed financování univerzit. Účastníci se shodli na nutnosti financování univerzit z více zdrojů snižovány dotace z veřejného rozpočtu. Tématem čtvrté skupiny byla Jednota a rozdílnost v Evropě: problém multikulturalismu. Nina delegátka za Českou republiku, popisuje průběh fóra: „Celou diskusi jsme zahájili připomen představením názorů a pohledů jednotlivých účastníků skupiny na tento složitý a obsáhlý pr vizí byla Evropa, kde vedle sebe žijí různé národy, které se vzájemně tolerují a respektuj se na řešení třech základních problémů, které by usnadnily dosažení této vize: efektivní m vzdělávání, správná interakce a komunikace mezi národy a zájem politiků na řešení dvou pře Tato řešení byla dále rozpracována ke konkrétním doporučením: např. zajištění multikulturn všech stupních s důrazem na vzdělávání učitelů nebo zajištění stejné příležitosti k uplatn diskriminovaných skupin tzv. afirmativní akcí (též pozitivní diskriminací).“ Páté diskusní fórum se zabývalo tématem Inovace, formální a neformální vzdělávání: mohou u rozvíjet kreativitu studentů?. V samém úvodu se účastníci seznámili s definicí pojmu vzděl nejširším slova smyslu znamená jakýkoliv skutek nebo zkušenost, která má formativní vliv n charakter nebo fyzické schopnosti jedince. Delegáti také definovali termíny „formal educat formal education“ a „informal education“. Těžištěm diskuzí se stal pojem „kreativita“. Pův schopnost produkovat inovativní myšlenky a převést je do reality. Kreativní proces předpok myšlení. Postupem času kreativita zahrnovala také lidskou inovaci, zejména ve vědě a umění pouhý krůček k zavedení pojmu „kreativní třída“. Profesor Richard Florida z University of pojmem socioekonomickou třídu, která hraje klíčovou úlohu v rozvoji postindustriálních měs třída zahrnuje celou řadu profesí z oblasti vědy, inženýrství, vzdělání, výzkumu, umění aj úkolem je vytvořit smysluplné nové formy. Richard Florida ve spolupráci s Irene Tinagli us výzkum úrovně kreativity ve 14 zemích Evropy. V 7 z nich představovala kreativní třída víc pracovní síly. Ve třech z nich (Belgie, Nizozemí, Finsko) se údaje dokonce přiblížily amer 30%. Měnící se role univerzity je úzce spojena s posunem od starší industriální ekonomiky kreativní ekonomice, která spatřuje ve vědomostech a kreativitě zdroje inovace a růstu pro Podle Floridy se v měnících podmínkách rozvoje univerzit uplatňuje tzv. 3T model: talent, tolerance. Hans Jürgen Eysenck, britský psycholog, známý svými díly o inteligenci a osobno základní faktory kreativity: kognitivní, environmentální a osobnostní. Podle Normana Jacks Developing Creativity in Higher Education, je kreativita morálním záměrem, jak změnit stud Být kreativní znamená objevovat, vynalézat, adaptovat, spojit, prozkoumat, syntetizovat a Přístupů ke kreativitě je mnoho. Uveďme však názor britského spisovatele, řečníka a poradc vzdělávání -  Kena Robinsona. Sir Robinson tvrdí, že kreativita je proces originálních náp hodnotu. Účastníci konference se zamysleli nad možnostmi inovace univerzit ve prospěch roz studentů. Delegáti nastínili možné cesty: redukce standardizovaných testů a modelů, aby se individuální zvláštnosti studentů, vytvoření podmínek pro individuální podporu každého stu univerzitě, modernizace výukových metod zavedením multimediálních materiálů + rozvoj novýc flexibilní studijní programy, podpora výzkumu jako kreativního procesu, podpora extra-kuri a mnoho dalších. Posledním bodem, který byl projednáván, byla otázka, jak mohou univerzity rozvoji kreativity studentů. V zásadě se účastníci shodli na šesti základních bodech: spor umění (hudba, tanec, dramatická výchova,…); mezinárodní spolupráce; studentské asociace, u neposlední řadě výměna studentů. Konferenci provázely četné rauty V sobotu 25. 9. 2010 studenti přednesli před celým auditoriem konference závěry ze svých d poslouží jako nové podněty pro inovaci terciárního vzdělávání v Evropě. Vznikne tzv. „Rome která bude přednesena na valném shromáždění ve Vídni při oslavách 20. výročí založení sítě budou mít dopad politický i kulturně-společenský. Poděkování patří Univerzitě Karlově za poskytnutí jedinečné příležitosti se podílet na vyt podoby terciárního vzdělávání v Evropě a všem, kteří nám trpělivě poskytovali odborné rady s organizací příprav na konferenci. Tato mezinárodní zkušenost nás obohatila nejen o nové především o cenné podněty a nový pohled na evropskou spolupráci v oblasti vysokoškolského Jaroslava Lojdová PedF UK, 6.roč., AJ-HV jlojdova@centrum.cz [ URL "mailto:jlojdova@centrum.cz"] Zdroje: http://www.unica-network.eu              http://unicaroma2010.it              http://www.wikipedia.org