All Rights Reserved/Some Rights Reserved. Beseda o Free Culture ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Velmi sledovanou částí výstavy Free Culture, která je od 11. do 22. 10. 2010 k vidění v Ce a informačních služeb (CeSIS) Filozofické fakulty UK, byla včerejší beseda o vlastnictví u možnostech jejího sdílení v počítačovém světě, proměně pojmů autorství a originalita, šíře a děl po webové síti, přímé dostupnosti digitalizovaných zdrojů a archivů a jejich volném uživateli, ti je totiž nejen kopírují, ale i přetvářejí podle vlastních schopností a dále Omezený prostor Týmové studovny nestačil pojmout zájemce o diskusi z řad studentů, většino média, ale i práv a bohemistiky, novinářů působících v oblasti publicistiky umění a kultur odborných společností – Svazu nezávislých autorů, Patentové známkové kanceláře – a také sa Na jejich dotazy odpovídali odborníci na autorské právo: zástupci Ochranného svazu autorsk sdružení Iuridicum Remedium, společnosti Creative Commons Právnické fakulty UK, Filozofick Národní knihovny ČR a Společnosti pro autorské právo a informační technologie. Zahřívacím kolem tohoto zajímavého setkání bylo video „Get Creative“ společnosti Creative této společnost v ČR od r. 2009, jejímž domovem jsou Spojené státy, nepřímo vyvolává určit autorském právním řádu u nás. Ten se sice proměňuje s tím, jak se po roce 1989 na jednu st rozšířil a změnil trh s kulturou a uměleckými díly u nás a na druhou stranu v souvislosti zákonů a norem s Evropskou unií, jenže praxe je vždycky rychlejší. Creative Commns (CC) je hnutí, které si klade za cíl podporovat tvořivost v oblasti kultury, vzdělávání a vědy zpř autorských děl veřejnosti k legálnímu užití a sdílení. Za tímto účelem autorům zdarma nabí které umožňují plošně nabídnout některá práva k užití díla a jiná si vyhradit. Motivem je překonat bariéry, které platné autorské zákony kladou neformálnímu sdílení informací. Jaký je tedy rozdíl mezi Creative Commons a původním Ochranným svazem autorským? Odbornice autorského, průmyslového a soutěžního práva JUDr. Petra Žikovská z Právnické fakulty UK a (International Federation of the Phonographic Industry) odpovídá: „To jsou dva světy. OSA je pro hudební profesionály, kteří nechtějí svá díla dát uživatelů bezplatně a chtějí mít kontrolu nad tím, kdo a jak jejich díla užívá. CC je pro autory alt licencí udělují oprávnění s užitím díla ke komerčnímu nebo nekomerčnímu použití - a to jed a navždy.“ Licence CC jsou v souladu s platnou českou legislativou. Nejsou popřením autors práva (copyrightu), ale jeho nadstavbou. Autor plošně se všemi uživateli díla uzavírá smlo které se některých svých práv vzdá a dovoluje užití díla určitým způsobem za stanovených p Poskytuje flexibilní, legální a jednoduchý nástroj, který chrání uživatele před obviněním autorských práv. Autorovi díla zaručuje nepopiratelnost autorství a zároveň chrání před ne užitím díla. Na přetřes se v diskusi dostalo leccos, například vztah obou organizací s Českou pirátskou leží hranice mezi komerčním a nekomerčním užitím díla, jakou roli v tomto komplikovaném pr hrají například internetové vyhledavače, které sice díla k nekomerčnímu užití vyhledají a s reklamou na výrobky chytře zabudovanou vedle nich, ze které mají profit, a co je to tedy nepřímý hospodářský prospěch. Mluvilo se o působení internetových rádií, co znamená dobrov kolektivní správa díla autorskými ochrannými svazy a jaké jsou rozdíly v chápání autorskéh EU a USA. Existující rozdíly Petra Žikovská vymezila především „... poněkud mysteriózním o autorským, kdy podle evropské a české právní tradice autor díla uváděn musí být, jeho osob nesmí být snižována a jsou nepřevoditelná. Americká právní tradice kategorii osobnostních tak ostře a ošetřuje více majetková práva autorů.“ Diskutovali studenti, právníci, novináři i autoři vesměs hudebních děl. Pozastavovali se n nezohledňuje autory, kteří se zastupovat touto organizací nechtějí nebo mají jiné zájmy, j představy o využití svého díla a že tato praxe není spravedlivá; nutně se tedy začalo hovo osobních údajů a oprávnění poskytnout je autorským svazům například při natočení hudebních korporátních nebo soukromých nahrávacích studiích. Skutečné fungování autorských práv a vy děl v praxi, se kterou byli mladí lidé velmi důkladně obeznámeni většinou skrze vlastní tv natolik rozmanité, že svými dotazy dávali přítomným odborníkům pořádně zabrat. (Marie Kohoutová)