Potřebujeme nekonečno. Centrum pro teoretická studia slaví 20 let ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Experimentální, novátorské, neobvyklé a nečekané ve svých myšlenkách a závěrech vždy a všu do konce. Takové byly i oslavy Centra pro teoretická studia (CTS), společného pracoviště U a Akademie věd ČR, které si 20 let svého založení připomnělo setkáním v pražském Kině Luce 2010. Projekci momentek osobností a událostí této instituce provázela před vlastním zahájením os svým charakterem připomínala hudbu z amerických filmů o osídlování rozlehlých plání „divok oslavná, s široce rozkročenými melodiemi ve smyčcích, a romanticky hrdinská ve své podstat jakoby symbolizovala dobývání nových oblastí vědění, překračování známého horizontu a odva spojovat věci a myšlenky, jaké by „normálně“ myslícího člověka nenapadly, což je vlastní n podstatou působení Centra pro teoretická studia. přednášející, diskutující, studující, přemýšlející, relaxující - momentky ze života CTS [ iforum.cuni.cz/IFORUM-9969.html"] Novátorská byla i sama forma setkání. „Neobvyklý formát krátkých 6minutových přednášek, kt světě stále více populární, je pro nás něco neobvyklého,“ řekl v úvodu oslav ředitel CTS D Storch, PhD., „nikdy jsme v tomto formátu nepřednášeli, ale tento experiment byl jedinou m co nejlépe ve vymezeném čase ukázat, jak CTS funguje, a celé spektrum toho, čím se zabývám zahrnující 18 přednášek je přinejmenším reprezentativní.“ Oslavy nazvané „CTS 20 x 20“ byl v rámci Týdne vědy a techniky, které každoročně organizuje AV ČR s cílem popularizovat věd veřejností. Pokud David Storch řekl, že „...CTS vzniklo s cílem bořit bariéry mezi disciplínami, propo obory a podporovat spolupráci mezi vědci navzájem i odbornými pracovišti univerzitními a v nejlepším důkazem jeho slov byly samotné přednášky. Bylo jich 18 a přesto to byl jen malý a neuvěřitelných témat, kterými se CTS zabývá. Například: na vzájemných vztazích, proporcí andělů a čertů na obraze holandského malíře M. C. Eschera byl založen výklad principů hype neeukleidovské geometrie (Petr Kůrka), problém lidského vnímání na příkladu „kachnozajíce“ sociologie mariánského zjevení slunečního zázraku (Jan Paleček), je-li házení korunou opra a spravedlivé rozhodování (Roman Kotecký) nebo matematické základy nekonečna a jeho vztah světu (Kateřina Trlifajová). Mohlo by to vypadat, že tito a další zde přednášející badatel hračičkové, a opravdu nikomu z nich nechyběl smysl pro legraci a recesi a publikum se dobř v případě zmíněných andělů a čertů, házení korunou i hledání nekonečna to byla těžká matem úrovně, jejíž aplikované důsledky v průmyslu a společenských procesech jsou pro úspěch, re dnešního i budoucího lidského pokolení klíčové. Zkrátka, jak řekla v závěru své přednášky Trlifajová, PhD., „potřebujeme nekonečno!“. Z podobného okruhu matematických paradoxů a je pro vědu samu i její využití v praxi byla přednáška Tomáše Pazáka Axiomatizace neaxiomatiz Vzdálené 3, 5 miliardy let a zároveň současné i futuristické jsou procesy, které zkoumá pa ekologie velkých časových měřítek, o kterých hovořil Petr Pokorný, a které prací v terénu Sahaře, pohoří Altaj, v Čechách, v povodí Nilu, na Galapágách i pyramidových polích v Egyp výsledků vědeckých expedic jsou nanejvýš praktické, protože mimo jiné pomáhají formulovat vývoj klimatu. Teorii ideálního lesa projevujícího se symetrií, harmonií a matematickými z představil David Storch a přírodní prostředí na jejím základě pak interpretoval jako různé ideálního lesa. Na hledání šestého smyslu, „smyslu pro něco,“ a na odlišné interpretaci sm zvířat, než je obvyklých pět, byla založena přednáška Ivana Havla; propojením biogeografie velkých území a geometrie, tedy závislostí mezi počtem biologických druhů zvířat a ptáků a zkoumaného území, se zabýval Arnošt Šizling. Mýtické obrazy a mytologická podání byly odra matematickým úvahám Bohuslava Balcara (Héraklés versus Sisyfos) a Jana Palouše (Poselství počátku Vesmíru až po dnešek). Centrum pro teoretická studia spravuje pochopitelně i agendu společenskovědních oborů. Pří jejich odborných pracovišť byly přednášky Michala Ajvaze (Galerie grafiky aneb Struktura č Mourala (Svoboda a regulace), Zdeňka Konopáska (Co znamená „sociální konstrukce“? – několi k pojmu, který dělá sociologii ostudu a přitom by nemusel) a pracovníků Archivu Jana Patoč Chvostíka (Vznik a činnost Archivu Jana Patočky) a Jana Freie (Překonat subjektivismus ve pokus rozvinout Patočkovu koncepci subjektivní fenomenologie). Exemplárním příkladem nejvýše užitečného a blahodárného spojení neobyčejného vidění obyčej se kterými přicházejí badatelé z Centra pro teoretická studia, byla hned úvodní přednáška Transdisciplinarita na druhou. Stavební kameny pro novou budovu, spíše moderní mrakodrap m z klasických oborů – matematiky, architektury, inženýrských a dopravních sítí. Pomocí sate nočních měst se zjistila podobnost v růstu jejich distribučních sítí a živočichů, výzkumem a jejího zázemí, tedy kanalizace, se zjistilo, že tyto pragmatické výtvory lidské mysli, a kopírují „výživové cesty, cévy a žíly“ mízního systému stromů a rostlin, matematické a gra dopravní zácpy ve městech zase stanovují maximální propustnost silnice v okamžiku vzniku z byla malým přehledem úspěšných projektů a konkrétních zakázek, na kterých se toto veskrze pracoviště podílelo, a působivých kampaní, kterými se pomocí plakátů a užité grafiky preze veřejnosti. seznam přednášek oslav CTS 20 x 20 [ URL "http://www.cts.cuni.cz/new/data/konference/654.p přednášky obrazem - výběr [ URL "http://iforum.cuni.cz/IFORUM-9967.html"] Součástí oslav 20. výročí založení Centra pro teoretická studia byla i dvoudenní výroční k mezinárodní účastí (4.-5. 11. 2010) program konference [ URL "http://www.cts.cuni.cz/new/data/konference/653.pdf"] (Marie Kohoutová)