Univerzita Karlova poprvé zpřístupnila veřejnosti ukázky antické kolekce keramiky, terakotových a bronzových předmětů pocházející ze sbírek Ústavu pro klasickou archeologii. Návštěvníci nové expozice Národní galerie „Umění starého světa“ se od 4. února mohou seznámit s rozsáhlým souborem uměleckých děl představující vysokou úroveň starověkých kultur.

Nová stálá výstava Národní galerie v paláci Kinských vznikla ve spolupráci s Národním muzeem a Karlovou univerzitou. „V Čechách dosud neexistovala výstava prezentující originály řeckého a římského řemesla a jsem rád, že zrovna v roce, kdy náš Ústav slaví sto let od založení, se konečně podařilo vytvořit expozici umění antického starověku, předního a dálného východu, která tady chyběla,“ uvedl ředitel ústavu docent Jiří Musil.

 „Přibližně dvě třetiny univerzitní zápůjčky ilustrují vývoj vázového malířství a keramické produkce starověkého Řecka od doby konce bronzové až do období helénistického,“ sdělil docent Musil. Ze sbírky Ústavu pro klasickou archeologii bylo na expozici zapůjčeno více než 20 exemplářů, které jsou na univerzitě deponovány od počátku 20. století.

V expozici Národní galerie se představí antické předměty, které univerzita získala zčásti darem od řecké vlády v roce 1921 a zčásti se jedná o dar továrníka Otto Kretschmera z roku 1920. Prezentovány budou především amfory geometrického období (druhé poloviny osmého století), amfory proto-geometrického období (deváté, osmé století před naším letopočtem) a vázy z jihoitalských dílen, především z Apulie.

Stěžejní část univerzitní zápůjčky tvoří keramické nádoby, představen bude i unikátní klazomenský sarkofág z 8. až 7. století před naším letopočtem z pozůstalosti akademika Antonína Salače. Ten vedl ve 30. letech výzkumy na ostrově Samotráké v severním Egejském moři a Malé Asii a část jeho sbírek univerzita získala pro studijní účely. Ústav pro klasickou archeologii představí ze svých sbírek i několik exemplářů stavební terakoty – především dekorace okrajů střechy helénistického chrámu.  „Návštěvníci nové expozice by rozhodně neměli také přehlédnout cennou rukojeť v podobě hlavy bájné postavy gryfa, která byla vyrobena v samských dílnách v 7. století,“ doporučuje ředitel Ústavu Jiří Musil.

Hlavní rozvoj sbírky antických předmětů Ústavu pro klasickou archeologii se datuje do let 1920-1922, kdy univerzita získala pro výukové účely téměř sto položek od řecké vlády. Kromě zmíněných originálů se studenti klasické archeologie mohou seznámit se sádrovými kopiemi děl antických umělců v Galerii antického umění v Hostinném. V dohledné době budou v ústeckém muzeu opět zpřístupněny i exponáty, vystavované do konce loňského roku v zámecké jízdárně v Litomyšli.

P.K.

Tisková zpráva NG