Za přítomnosti velvyslance Helénské republiky v ČR J. E. Constantinose Kokossise, členů diplomatického sboru, J. E. Christoforose, Arcibiskupa pražského a Metropolity zemí českých a Slovenska, prorektora UK pro zahraniční styky a mobilitu prof. MUDr. Jana Škrhy DrSc., MBA, pedagogů a studentů univerzity a dalších hostů včera převzala za celoživotní vědeckou, pedagogickou a překladatelskou práci Prof. PhDr. Růžena Dostálová, CSc. jedno z nejvyšších státních vyznamenání Řecké republiky Commandeur de l´Ordre du Phénix.

Vyznamenání uděluje prezident Helénské republiky Carlos Papoulias, prof. Dostálové ho předal velvyslanec Řecka v ČR J. E. Constantinos Kokossis. Za činnost na poli česko-řeckých vztahů bylo toto vyznamenání uděleno také Mgr. Haně Mottlové, bývalé žačce prof. Dostálové, absolventce FF UK a velvyslankyni ČR v Řecku v letech 2006-2010.

„Je šťastnou shodou okolností, že byl stanoven právě předvečer státního svátku Řecké republiky a půda starobylé Univerzity Karlovy, abychom si uvědomili události a historické souvislosti minulých dvou set let a předali jedno z nejvyšších vyznamenání Řecka dvěma osobnostem pocházejícím Univerzity Karlovy. Svým myšlením a badatelskou prací pronikly do podstaty řecké duše a můžeme je považovat za pokračovatele helénismu. Jednou z těchto osobností je prof. Růžena Dostálová, dobře známá ve vědeckých kruzích a blízká lidem starším i mladé generaci. Svou kariéru začala jako učitelka, kdy učila děti řeckých emigrantů; posléze se stala profesorkou řečtiny. Státní vyznamenání Commandeur de l´Ordre du Phénix jí prezident Řecké republiky uděluje za celoživotní dílo. Jsem přesvědčen, že ocenění jí těší dvojnásob, protože další řád bude udělen také její bývalé žákyni, znalkyni řeckého jazyka a velvyslankyni ČR v Řecku v letech 2006-2010 Mgr. Haně Mottlové.“

J. E. Constantinos Kokossis, velvyslanec Řecka v ČR

Prof. PhDr. Růžena Dostálová, CSc.

Mgr. Hana Mottlová

Prof. PhDr. Růžena Dostálová, CSc. (nar. 1924), filoložka a historička, je renomovanou odbornicí na dějiny a kulturu Řecka a Byzance. Dlouhá léta byla vědeckou pracovnicí Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská ČSAV, poté profesorkou na Univerzitě Karlově a Masarykově univerzitě v Brně. Publikovala množství odborných studií v odborném tisku a knižně (Slovník řeckých spisovatelů,1995, 2. vydání 2006; Byzantská vzdělanost, 1990; Dějiny Byzance, 1992; Antická mystéria, s R. Hoškem, 1997; Dějiny Řecka) a překládala z byzantské (Anna Komnena, Laonikos Chalkokondyles) a novořecké (G. Seferis, K. Kavafis) literatury.

prof. Roderick Beaton, King´s College London

Před samotným obřadem udělení vyznamenání vystoupil na začátku slavnostního setkání host Ústavu řeckých a latinských studií FF UK prof. Roderick Beaton, významný badatel v oboru novořeckých a byzantských studií, autor mnoha odborných prací, překladatel novořecké literatury a nositel četných ocenění. Od r. 1988 působí jako vedoucí profesor novořecké a byzantské historie, jazyka a literatury na King´s College London. V posledních letech se věnuje projektu o Lordu Byronovi a jeho vztahu k řecké revoluci; výstupem jeho badatelské činnosti by měla být monografie Byron´s World, Greek Revolution and English Romantic Imaginations. V Modré posluchárně přítomní vyslechli jeho přednášku „Lord Byron a řecké povstání v letech 1823-24.“

K tématu přednášky prof. Beatona se ve svém projevu vrátil J. E. Constantinos Kokossis: „Po dlouhém historickém vývoji se současná řecká společnost dostala na takovou úroveň svého myšlení a chápání, že si může dovolit řešit a analyzovat celou řadu otázek, které v minulosti byly tabuizovány. Netroufám si vstoupit do výsostných vod historiků, ale dovolím si jeden malý příměr. Homér a další filosofové starověkého Řecka zdůrazňovali jednu základní myšlenku: je zapotřebí filozofovat, vymýšlet, klást otázky, protiargumenty, konfrontovat je a znovu dospívat k syntéze.

Po celou dobu své existence a historie byli Řekové problematickými osobnostmi, vždycky pochybovali, vznášeli námitky a měli problém se svou filozofií jako takovou. Účinky občanské války popsal již Thúkýdidés. V současné době, podíváme-li se zpět k výročí této revoluce, zjistíme, že i v tomto povstání byly kladeny naprosto stejné otázky a nacházeny identické odpovědi a syntézy poznání vzešlé z revolučního procesu. Každý člověk a každý národ má své problémy, svá dilemata a snaží se je svým způsobem analyzovat, hodnotit a překonávat. Pokud si je uvědomí a pochopí jejich podstatu, je schopen pokračovat ve svém vývoji. Stejným způsobem je také definována dnešní existence řeckého národa a státu jako takového. Podíváme-li se na Řecko, vidíme, že právě revoluce jedenadvacátého roku byla takovou pohnutkou a hybnou silou existence současného státu, jehož výročí oslavujeme v těchto dnech.“

Státní svátek Helénské republiky 25. březen připomíná dramatické události, které položily základy novodobého řeckého státu. Všeobecné povstání řeckého lidu proti turecké nadvládě vypuklo 25. 3. 1821. V lednu 1822 vyhlásilo Národní shromáždění v Epidauru nezávislost Řecka a přijalo demokratickou ústavu Epidaurský organický statut. Turecká vláda odpověděla represemi. Spory mezi představiteli povstalců vyvolaly v letech 1823–1824 a 1824–1825 dvě občanské války. Národně osvobozenecký boj Řeků přesto pokračoval. Řecké Národní shromáždění přijalo novou ústavu a zvolilo J. A. Kapodistriase hlavou státu. Pod vlivem změněné mezinárodní situace se za uznání řecké autonomie postavily Velká Británie, Francie a Rusko. Turecko uznalo nezávislost Řecka v roce 1830. Letos Řecko slaví 190. výročí této revoluce.

Anglický spisovatel a básník lord George Gordon Noel Byron (1788 – 1824) se účastnil bojů proti Turkům během řecké války o nezávislost a osvobozenecké hnutí podporoval i finančně. Zemřel v Misolonghi v Řecku při protitureckém povstání. Řekové ho považují za řeckého národního hrdinu.

(Marie Kohoutová)