Vládce z Liechtensteinu J. J. kníže Hans-Adam II. navštívil Univerzitu Karlovu

Přijetí rektorem Univerzity Karlovy Václavem Hamplem, prohlídka historických prostor Karolina a univerzitních insignií, přednáška a poté diskuse se studenty byly na programu dnešní návštěvy Jeho Jasnosti Hanse-Adama II., vládnoucího knížete z Liechtensteinu, na půdě UK.

První kroky Hanse-Adama II. vedly do reprezentačních prostor Karolina, kde ho přivítal rektor Univerzity Karlovy prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc. a prorektor UK pro zahraniční styky a mobilitu prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., MBA.

Originálním zápisem a podpisem J. J. knížete Hanse-Adama II. z Liechtensteinu se od dnešního dne může chlubit pamětní kniha UK

V doprovodu hlavy rodu, který se řadí mezi nejstarší dosud žijící šlechtické rody v Rakousku (cca 900 let) a na Moravě (od roku 1249), ve Slezsku a v Čechách, byla princezna Maria-Pia Kothbauer, lichtenštejnská velvyslankyně v Rakousku, a také Ing. Pavel Juřík, předseda Historického spolku Liechtenstein.

princezna Maria-Pia Kothbauer, lichtenštejnská velvyslankyně v Rakousku, v diskusi s historikem PhDr. Michalem Svatošem, CSc.

V neformálním rozhovoru vyzdvihl rektor UK Václav Hampl důležitost návštěvy Hanse-Adama II. pro univerzitu a především pro studenty, pro které je setkání s hlavou státu, jehož dějiny jsou tak úzce spjaty s historií Čech, Moravy a Slezska, cennou životní zkušeností.

Přátelskou atmosféru podtrhlo předání dárků – především knih, svazků dějin Univerzity Karlovy a publikace Stát ve třetím tisíciletí podepsané J. J. knížetem Hansem-Adamem II. z Liechtensteinu, ale i vzácného vína, uměleckého díla samo o sobě, z rodových vinic Lichtenštejnů.

Hosta ve zcela zaplněné Malé aule přivítal rektor Univerzity Karlovy prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc., který také přednesl laudatio.

projev rektora UK prof. Václava Hampla v plném znění AJ, ČJ

Prezentaci své knihy „Stát ve třetím tisíciletí“ zahájil J. J. kníže Hans-Adam II. z Liechtensteinu osobní vzpomínkou a širší historickou úvahou: „Přežije stát 3. tisíciletí? Tuto otázku jsem si kladl už jako student ekonomie a práv v 60. letech. Začal jsem pečlivě zkoumat svou budoucnost, neboť jsem byl předpokládaným dědicem trůnu mini státu. Podle tehdy a dokonce i dnes převládajícího názoru měly monarchie a mini státy jako je Knížectví Lichtenštejnsko zaniknout už před stoletím.

„A přeje si lidstvo ve 3. tisíciletí vůbec nějaký stát? Není možné konečně uskutečnit starou utopii společnosti bez státu? Odmítnutí jakékoliv formy vlády vyjadřujeme už od dob starověkého Řecka slovem anarchie, což původně znamenalo mírumilovné hnutí založené na soukromém vlastnictví. Hledíme-li do budoucnosti, jak by se stát mohl ve 3. tisíciletí vyvinout, neměli bychom ignorovat naši minulost. Historie lidstva je historií válek, pronásledování a destrukce, jejímž vrcholem jsou miliony mrtvých dvou světových válek, občanských válek a koncentračních táborů 20. století po celém světě. Koncem tohoto století by mohly být k dispozici technologie, které by dokázaly zničit veškerý život na této planetě. Ale naštěstí globalizace, věda a pokročilé technologie nezpůsobují jen problémy; nabízejí lidstvu obrovskou příležitost problémy řešit. Výzvou pro 3. tisíciletí bude vytvořit a realizovat takový model státu, který splní následující požadavky:...“

plné znění projevu J. J. knížete Hanse-Adama II. z Liechtensteinu

K sepsání knihy „Stát ve třetím tisíciletí“, která vyšla poprvé v roce 2009 v angličtině a o rok později v němčině, vedly podle Ing. Pavla Juříka, předsedy Historického spolku Liechtenstein, osobní zkušenosti knížete Hanse-Adama II. z Liechtensteinu s vládou, vnitrostátní a mezinárodní politikou a s managementem rodinného majetku, nacházejícího se na několika kontinentech, společně s rodinným „know-how“ a znalostí historie států. Tato kniha se nyní zásluhou Historického spolku Liechtenstein a sdružení Czech Top 100 dostává do rukou českého čtenáře. Hlavním cílem vydání publikace je snaha pomoci lepšímu poznání metod odpovědné správy věcí veřejných, zlepšení politické kultury a také strategickému zaměření politiků v zemi autorových předků.

životopis J. J. knížete Hanse-Adama II. z Liechtensteinu

Dvousetstránková, do 13 kapitol rozčleněná kniha Hanse-Adama II. z Liechtensteinu „Stát ve třetím tisíciletí“ zkoumá právo na sebeurčení národa, roli náboženství při vytváření státu, dosavadní formy státních útvarů jako jsou monarchie, oligarchie a demokracie, otázky nepřímé a přímé demokracie a slabiny tradičních demokracií. Samostatné kapitoly jsou věnovány lichtenštejnské ústavní reformě z roku 2003, podobám a funkcím, které by stát budoucnosti měl mít i strategiím, jejichž pomocí by mohl být realizován. Návrh ústavy pro stát ve 3. tisíciletí tvoří samostatnou přílohu publikace. Knihu v překladu Jiřího Knapa vydalo nakladatelství Grada Publishing, a.s.

Publikum Jeho Jasnosti Hanse-Adama II. z Liechtensteinu tvořili akademičtí pracovníci, profesoři a především studenti UK, kteří v následné diskusi s hlavním řečníkem spoluvytvářeli živou, přitažlivě uvolněnou atmosféru svobodné výměny názorů.

S Hansem-Adamem II. z Liechtensteinu dnes besedovali studenti z Fakulty sociálních věd a Filozofické fakulty UK

Rozsahem a obtížností svého projevu J.J. Hans-Adam II. studenty opravdu nešetřil a také oni nezůstali v diskusi pozadu. Protože měli jeho knihu předem prostudovanou, kladli promyšlené a obtížné otázky, ale stejně tak bezprostředně reagovali i na přednášku. Jeho myšlenky a vize o uspořádání světa se na dotazy českých i zahraničních studentů UK týkaly problémů přímé demokracie, národnostních i náboženských konfliktů v různých částech světa a jejich vlivu na fungování státu a společnosti. „Nechme, ať se demokratické uspořádání vyvíjí zdola, pokud jsou tyto společnosti pro demokracii vyspělé, a dovolme, ať dělají i chyby, protože chybami se učíme všichni,“ řekl Hanse-Adama II. z Liechtensteinu.

fotogalerie ze setkání J. J. Hanse-Adama II.

Fronta studentů čekajících po skončení diskuse na autogram Jeho Jasnosti Hanse-Adama II. z Liechtensteinu a spontánní komunikace z jeho strany byly znamením, že přednáška uspokojila obě strany.

(Marie Kohoutová)