Kateřina Schlöglová: "Ložisková geologie ještě neřekla své poslední slovo."

„A jak vás poznám?“, zeptala jsem se Kateřiny Schlöglové, studentky geologie Přírodovědecké fakulty UK a hlavní organizátorky konference Mineral resources for the society, na kterou jsem se chtěla přijít podívat. „Jistě nepřehlédnete geoložku v lodičkách, působí poněkud nezvyklým až křehkým dojmem v porovnání s její běžnou obuví - pohorkami.“ „Typická obuv pro geologa, co také jiného čekat,“ řekla jsem si. Neobvyklé poznávací znamení nás bezpečně svedlo dohromady a tak jsme mohly hovořit v prostorách sbírky minerálů, šutrů tak nádherných, až zrak přechází.

Pohled do sbírek Ústavu petrologie a strukturní geologie PřF UK

Kateřina Schlöglová, studentka 5. ročníku, Ústav petrologie a strukturní geologie PřF UK

Když jsem si přečetla název konference Minerální zdroje pro společnost, napadlo mě v té souvislosti asi komické spojení – jeden nejmenovaný politik kdysi řekl: „zdroje jsou...“ Vím, že se to týkalo financí, ale i tak se chci zeptat - jsou minerální zdroje pro společnost nebo nejsou? Zdroje pro potřeby naší společnosti stále jsou. Ač se tento výrok, jak říkáte, týkal financí, rozumný člověk by na takové tvrzení odvětil, že kámen úrazu tkví ve všeobecné informovanosti naší společnosti. Na jedné straně jde o schopnost popularizace výsledků výzkumu ze strany vědecké obce a pak také o podobu, jakou média laické veřejnosti vědecky podložené informace sdělují. Měli bychom být schopni podat lidem jasné a stručné, i když vyčerpávající informace, aby si mohli utvořit představu o tom, co se vůbec pod pojmem "zdroje" schovává a v našem případě i jaká je vlastně úloha geologa při exploraci těchto zdrojů i veškerých výzkumů s tím spojených.

Moderní civilizace je závislá na vědeckém výzkumu. Čekají podle vás na své objevení další, dosud nepoznané kvality a vlastnosti rud a minerálů, které mohou konkurovat synteticky vyráběným prvkům nebo materiálům s předem určenými vlastnostmi?

Záleží na tom, o jaké materiály by se jednalo. Už za dob druhé světové války byli lidé schopni zvládnout technologii syntézy vybraných minerálů a vývoj se od té doby posunul mílovými kroky k netušeným možnostem. I přes masivní využití syntetických analogů nelze zcela nahradit poptávku po přírodních kamenech, např. diamantech. Stejně je tomu u mnoha kovů, společnost v poslední době soustřeďuje svůj zájem například na platinové kovy, jejichž cena stále stoupá. Na světě existuje několik významných ložisek platinových kovů a další objevy nás s rozvojem exploračních i těžebních metod jistě čekají. Je to velmi diskutované téma a kolegové i u nás v Čechách se jím zabývají. Významné slovo v oblasti nerostných surovin mají také materiálové vědy soustřeďující se na možnosti využití přírodních i syntetických fází a na výzkum jejich vlastností.

Mineralogie tedy stále neřekla poslední slovo?

Mineralogie určitě své poslední slovo neřekla. Co se týká Evropy, například ve Finsku a Švédsku existuje v oblasti tzv. Fennoskandinávského štítu velká řada ložisek zlata, mědi, železa, platinových kovů, vzácných zemin a dalších kovů, která jsou ve fázi průzkumu a explorace, nehledě na to, že mnoho ložisek je v dané oblasti aktuálně těženo. Mezi nejaktivnější oblasti Evropy v současné době patří Skandinávie a Balkán, do světové ekonomiky ovšem promlouvá svým nerostným bohatstvím především Kanada, Brazílie, Austrálie a samozřejmě i jižní Afrika, Blízký východ, Rusko a Čína.

Zmínila jste diamanty. A co zlato? ... magický kámen... Měla bych šanci jako zlatokop tady v Čechách? Nemusela bych na Aljašku, vždyť mám vztah k rodné hroudě...

Zlato? V Čechách určitě neopomenutelný kov. Český masiv má hodně lokalit, kde ho lze najít. Pro běžného člověka, který se jím nezabývá nijak vědecky, se zlato dá najít nejlépe rýžováním; pořádají se v něm i různé soutěže. Mezi místa, kam je možné vydat se s rýžovací pánví, patří třeba Jílové u Prahy, Kašperské Hory, Zlaté hory či Písecko – naplaveniny řeky Otavy vám při troše trpělivosti vydají nejeden zlatý nuget.

Konference mladých ložiskových geologů by také měla být událostí příhodnou k objevení talentovaných studentů a pro společnost perspektivních budoucích odborníků. Podle čeho se pozná talentovaný geolog a jaké vlastnosti musí mít?

Je důležité, aby takový člověk byl hlavně zvídavý, dobrý pozorovatel a zapálený přírodovědec. Ze své pozice studenta pátého ročníku musím říct, že geologie je obor pro ty, kteří jsou ochotni a schopni mu věnovat čas, a kteří se nebojí projevit svou lásku k přírodě. Není to škola, kterou by člověk mohl studovat jen proto, aby vlastnil nějaký titul. Nejen že by ho to nebavilo, ale ani by neměl motivaci dostudovat díky nárokům matematiky, chemie a další řady specializovaných předmětů, kterými musí projít. Kvalitní geolog se pozná tak, že po letech studia je schopen samostatné vědecké práce - laboratorní i terénní, v závislosti na tom, jakým tématem se zabývá. Dobrý student by měl umět vyhledávat v záplavě dat jen ty hodnotné informace a měl by být schopen syntézy a interpretace těchto poznatků. Studium geologie je určitě o nadšení, kuráži a také o tom nebát se vyrazit do terénu, obout si pohory, vzít do ruky kladivo či lupu a jít se podívat, jak věci vypadají přímo v přírodě, aby lidé na univerzitě nečetli a nekoukali jen na obrázky z knih.

Hlavním posláním studentské konference Mineral resources for the society bylo právě oslovit aktivní studenty se zájmem o ložiskovou geologii a příbuzné obory, aby se nebáli prezentovat výsledky své práce a využili možnost posunout se ve svém výzkumu a vzdělávání kupředu díky diskuzím s odborníky a kolegy z daného oboru. V neposlední řadě slouží takové setkání k navázání kontaktů se zahraničními kolegy. Spolupráce mezi studentskými skupinami přináší perspektivu výměnných studijních pobytů a účasti na workshopech a seminářích pořádaných zahraničními univerzitami.

Turmalín elbait z Nové Vsi, oblíbený kámen Kateřiny Schlöglové, studentky 5. ročníku na Ústavu petrologie a strukturní geologie PřF UK a prezidentky společnosti SGA Student Chapter Prague

Jaký je váš oblíbený kámen? Teď ale vidím, že máte na sobě kovové šperky.

... (smích)... Nejsem geolog, který by na sobě nosil kamení (a povětšinou ani šperky), ale jako srdeční kámen mám turmalín - skoryl, což je černý lesklý sloupcovitý minerál. Není to úplně drahokam, ale já ho mám ráda proto, že to byl první kámen, který jsme se spolužáky v prváku vyrazili do terénu hledat.

Děkuji za rozhovor.

více o konferenci Mineral resources for the society

(Marie Kohoutová)